Michal Suchánek a Richard Genzer si mohou gratulovat. Jestli někdo z klientů druhého pilíře ohrnoval nos nad jejich přitroublými spoty, v nichž zesměšňovali důchodce, tak šlo nejspíš o zákazníky skupiny Raiffeisen. Její penzijní společnost neinvestovala do lidové veselice v televizi, spíše své bonitnější klienty seriózně přesvědčovala na bankovních pobočkách.
Ale nakonec je to jedno. Třináct tisíc penzijních klientů Raiffeisen bylo prodáno právě zadavateli hloupých spotů, tedy Penzijní společnosti České pojišťovny (PSČP). Důvody prodeje jsou po zpackané a následně rušené důchodové reformě jasné. Málo se ale mluví o důsledcích války, kterou ČSSD vyhlásila druhému pilíři. Státní amatérismus na trhu penzijních fondů rozorá celý penzijní trh, v důsledku posílí silné a oslabí slabší.
Je paradoxní, že klienty penzijní společnosti Raiffeisen vítá s otevřenou náručí generální ředitel PSČP Vladimír Bezděk. Byl to totiž on, kdo vedl expertní komisi, která navrhovala úplně jinou penzijní reformu a úplně jiný druhý pilíř než ten, v němž nyní zemřela Raiffeisen. Nekonalo se nakonec ani celkové snížení vysokého sociálního pojištění, ani povinné spoření do fondů.
Výsledkem proto není milion a půl účastníků fondového spoření, nýbrž necelých 90 tisíc duší. Do konce roku 2014 přitom společnosti musejí mít každá alespoň 50 tisíc klientů. A k tomu visí ve vzduchu záměr vlády do druhého pilíře už nikoho nepouštět a celý druhý pilíř převést do třetího.
V této chvíli jsou malí a velcí hráči na penzijním trhu ve zcela rozdílné situaci. Raiffeisen penzijní společnost mohla udělat jediné, a to obejít ambicióznější konkurenty a zeptat se, kdo dá víc. Zároveň lze hádat, že cena nemohla být moc vysoká, protože kupující dobře věděl, že prodávající nemůže na povinnou 50tisícovou metu ani pomýšlet.
Strategie PSČP je mnohem zajímavější. Jako velký hráč může sázet na to, že po velkohubých prohlášeních se ČSSD a vláda nakonec zaleknou možných arbitráží a v nějaké podobě nechají penzijní společnosti žít. Pak je ovšem nutné všemi způsoby usilovat o pokoření 50tisícové mety, což je na trhu o 90 tisících klientech a šesti hráčích možné jen tvrdými nákupy.
Anebo i Bezděk ví, že jeho sen o druhém pilíři, který politici tolik zprznili, stejně nepřežije. A pak je možné hrát jinou hru – o vůdcovství ve třetím pilíři. V systému dobrovolného penzijního připojištění má už nyní Penzijní fond České pojišťovny nejvíce klientů. Nákupy krachujících malých hráčů v druhém pilíři a jejich pozdější převedení do pilíře třetího mohou pozici lídra trhu dobře upevnit.
Ať už je strategie hráčů na penzijním trhu jakákoli, jisté je jedno. Přelévání klientů není dáno kvalitou samotných fondů, ale státním šlendriánem v základech druhého pilíře. A když stát mění trh, většinou to bývá pro občany k horšímu.
Čtěte také:
Marksová Tominová utne druhý penzijní pilíř, skončí v roce 2016
Druhý penzijní pilíř propadl, fondy tratí a bojí se investovat
