Menu Zavřít

David Klimeš: Pokus o demokracii unii nevyšel

11. 3. 2014
Autor: CC BY-NC-ND 2.0: Evropský parlament

K volbám do Evropského parlamentu snad ani nemá cenu chodit. Pokud vyhrají evropští socialisté, šéfem Evropské komise by se měl stát jejich volební lídr a nynější šéf Evropského parlamentu Martin Schulz. Po víkendovém sjezdu evropských lidovců je jeho hlavním vyzývatelem v boji o post šéfa evropské exekutivy lucemburský expremiér Jean-Claude Juncker.

Takže Čech může volit prakticky jakkoli. Jako evropskému občanu mu bude vládnout buď nepříliš inspirující socialista z velké země s tendencí přehlížet ty menší, anebo Lucemburčan, jejž doma smetl skandál okolo tajných služeb a který jako šéf euroskupiny nejraději vše řešil jen s nejmocnějšími za zavřenými dveřmi s cigaretou a koňakem. Prostě více než těžký výběr.

Celý ten paragraf z Lisabonské smlouvy, aby se při výběru šéfa Evropské komise „přihlíželo“ k výsledkům eurovoleb, je několikanásobný paskvil. Cílem bylo vnést trochu více demokracie do výběru vedení evropských struktur, ale zrovna tohle neuspokojí nikoho. Ve smlouvě není jasná formulace, že lídr vítězné eurokandidátky se stane předsedou komise. Také se nyní spekuluje, že německá kancléřka Merkelová sice Junckerovi dopřála vedení frakce do voleb, ale nakonec ho stejně zařízne.

Zároveň nový paragraf vůbec nebere v úvahu, že se vrcholné evropské funkce vybírají v balíku. Spolu s postem šéfa komise se hokynaří také o místo stálého předsedy Evropské rady, šéfa Evropského parlamentu a šéfa evropské diplomacie. Pokud bude hned po volbách jasné, že předsedou komise bude Němec, začnou se kandidáti na ostatní posty absurdně hledat jen v malých zemích, i kdyby nejkvalifikovanější lidi nabízela Francie a Británie.

A pak je zde největší směšnost – evropské frakce nejsou nic podobného americkým republikánům či demokratům, aby se v primárkách prosadili ti nejlepší. Jsou to byra lídrů národních stran, takže o kandidátech opět v zákulisí vyjednává Angela Merkelová. Tomu pak odpovídají i výsledky voleb jako převzaté ze Severní Koreje – u socialistů byl Schulz zvolen 91 procenty hlasů. Juncker na takový výsledek nedosáhl jen proto, že se Merkelová nezvládla dohodnout s Francouzi. Není se proto co divit, že v takovéto „soutěži“ hodil ručník do ringu další lidovecký kandidát, lotyšský expremiér Valdis Dombrovskis.

Zbývá proto už jen snění, jak kvalitním kandidátem by Dombrovskis byl. Je z malé země, což je vždy pro šéfování sedmadvacítky lepší. Velmi dobře zvládl ve své zemi krizi, aniž musel zrušit kurzovou vazbu lotyšské měny na euro. A konečně je to premiér, který dobře rozumí Rusku. Evropští lidovci by jeho zvolením jasně vzkázali Vladimiru Putinovi, že východ EU není pro Brusel méněcenný. Ale to je jen snění. Teď už pojďme vybírat mezi dvěma statisty bruselských salonů Schulzem a Junckerem.


Čtěte také:

Dosud opomíjených eurovoleb se nyní strany bojí. Zatřást mohou i s koalicí

bitcoin_skoleni

Do europarlamentu chce znovu kandidovat pět ze sedmi europoslanců ČSSD

Rozpočet EU je hotov, unie dostane na hospodaření méně peněz**

  • Našli jste v článku chybu?