Že by komunisté oprášili geniální Leninovu myšlenku, že někdy se i bolševik musí smířit s poraženectvím, aby se později mohl postavit do čela o to radikálnějšího proletariátu?
Vypustili balonek a zakoketovali s myšlenkou, že by mohli podpořit vládní dluhovou brzdu. Rychle jej zase propíchli, ale stejně… Dluhová brzda samozřejmě odporuje všemu, co by komunisté měli chtít.
Socialisté tragicky zklamali, když apetit na budoucí utrácení předřadili státotvorné podstatě své strany. U KSČM by naopak každý čekal, že propagátoři „zespolečenšťování“ ekonomiky nebudou chtít omezit výdaje eráru.
Místo toho jsme najednou slyšeli, že KSČM chce neměnnost daní a přísahá na rozpočtovou přísnost.
Už je snad vše v pořádku a KSČM je zase proti. Ale nezbývá než zírat na náznak revolučního defétismu KSČM – jako by v ulici Politických vězňů na chvíli budily největší nadšení ty nejpravicovější normy.
Čtěte také:
Dluhovou brzdu čeká pohřeb. Kvůli KSČM
Komunisty volební úspěch málem zklamal
Jan Herzmann: Česká společnost je převážně levicová
ČLÁNKY DO MAILU