Na podzim minulého roku už to vypadlo, že se po sérii rozhořčených abstraktních filipik evropských politiků proti hamižným a nezodpovědným spekulantům začne konečně také něco dít. Jedenáctka zemí Evropské unie se navzdory kritice ze strany většiny ekonomů dohodla, že si zavede daň z finančních transakcí. Není ale nutné se příliš vzrušovat.
Jednota této jedenáctky se začíná drolit, dalo se to ostatně čekat. A svou pomoc už nabízí i Evropská centrální banka, aby v EU nevznikl totální zabiják finančních trhů.
U takzvané daně Robina Hooda si lze vybrat jen ze dvou nelichotivých hodnocení: buď můžeme říci, že je to zcela špatný koncept, anebo je to teoreticky koncept dobrý, který ovšem nelze nikdy úplně dobře uskutečnit. Samotná daň prožila o poznání lepší, úspěšnější a zajímavější život v akademické sféře než potom v praxi.
Se samotnou ideou se vytasil už kdysi John Keynes, později konceptu vdechl nový život James Tobin. Ten však chtěl srážením malých částek z obchodování „sypat písek“ do spekulací na nepředvídatelném trhu cizích měn po pádu brettonwoodského systému. O akciích ani slovo. Že si teoreticky lákavá daň s akciemi nerozumí, dokázalo posléze Švédsko v devadesátých letech. A dnes to dokazuje i hrdá Francie, která už nepochopitelně jednostranně daň zavedla.
Celkem bez překvapení se dnes se zdaněnými tituly obchoduje mnohem méně než před zavedením daně.
Nic z toho ale politiky odhodlané jedenáctky dosud nezajímalo. Byznys ať trpí, jen když erár vydělává. Jenže nyní už některým státům, třeba Slovensku a Itálii, dochází, že hoodovská daň nemíří jen na spekulanty. Státy logicky nechtějí, aby se danilo obchodování se státními dluhopisy, protože co by se vydělalo na dani, to by se utopilo v prodražené dluhové službě.
A státům docházejí už i další důsledky. Třeba penzijní fondy by daň absurdně motivovala držet i špatný titul co nejdéle, jen aby se nepouštěly na burze do drahého prodeje a nákupu něčeho perspektivnějšího do portfolia.
Vstup ECB do jednání o dani pak málokoho překvapí. ECB nepostavila masivními intervencemi eurozónu znovu na nohy proto, aby špatně navržená daň znovu přizabila finanční trhy, vyšroubovala ceny státních dluhopisů a ohrozila vratkou finanční stabilitu v měnové unii.
Jistě ne všechny finanční daně jsou špatné a nefunkční. Británie nejsilněji bojuje proti transakční dani, a přitom uplatňuje vlastní poplatek zvaný stamp duty. Ale to, co nyní vzniká v krizí ochromené Evropě, je paskvil. Robin Hood podle současného návrhu půjde na obyčejného investora s bazukou, na penzijní fond se vzduchovkou a na státní dluhopis ani nedoplivne. To má k někdejší myšlence Jamese Tobina, který mluvil o „mezinárodně schválené jednotné dani“ opravdu hodně daleko.
Čtěte také:
ECB přiznala obavy z daně Robina Hooda
Schäuble by chtěl bankovní unii zavést postupně po krocích
Bankovní dohled v EU bude možná už příští rok, Česko hrozí vetem
