Jakže to jen před pár dny říkal německý ministr financí Wolfgang Schäuble? Že ratingové agentury už nejsou pro finanční trhy tak důležité? V Německu snad. Ať to ale, prosím, neříká před Slovinci. Ti už nějaký ten měsíc balancují na hraně záchranných eurovalů. A právě snížení ratingu od dvou ze tří nejvýznamnějších agentur může být posledním kopancem, který je pošle přes okraj.
Vinu ale nelze házet na agentury. Ty jen, v tomto případě asi s jistým zpožděním, dělají svou práci. Na problém si zadělali sami slovinští politici, kteří přes den tvořili bankovní socialismus a na noc uléhali na vavříny pro postkomunistické premianty. Tedy až dosud.
Žádost o zahraniční finanční pomoc, jejíž čas se zřejmě nezadržitelně blíží, zcela boří mýtus o postkomunistickém vzorňákovi. Slováci či Estonci se sice také občas uměli dostat do titulků zahraničních novin jako mrštné ekonomické štiky mezi východoevropskými línými kapry, ale na image Slovinska nikdy neměli. Zázračné zotavení z jugoslávských válek, rychlá změna orientace na západní trhy, ekonomický rozmach na podvozcích Renaultu, letitý boj malé země o euro, hrdinné překonání eurem importované inflace. A nyní – krach. Jen malá útěcha: i v čase úpadku bude Slovinsko nadmíru zajímavé.
Čtěte také:
Moody's snížila slovinský rating, země prý musí požádat o pomoc
MMF: Eurozóna je největší obavou světové ekonomiky
Šestá oběť dluhové eurokrize totiž nemá nic společného s jižanskými bankrotáři. Slovinci se zcela správně ohrazují, že nemohou být házeni do jednoho pytle s nefungujícími ekonomikami Španělska, Itálie či Řecka. Co se týče předchozích padlých, slovinský příběh má asi nejblíže k tomu irskému. Není to veřejný dluh ani deficit, co ničí zemi. Mimochodem, Slovinsko je jednou z mála zemí s fungující dluhovou brzdou. Jsou to banky, které podle agentury Moody’s budou potřebovat dvě až osm procent národního HDP na svou rekapitalizaci.
Ale ani irský příběh zcela nesedí. Pád irských bank šel po ose hypoteční krize–bankovní krize–suverénní krize. Slovinsko ale „dojíždí“ především na svůj bankovní socialismus, který vyprodukoval tuny špatných úvěrů. Na prvním místě jde o státem ovládané domy Nova Ljubljanska banka, Nova Kreditna banka Maribor a Abanka Vipa. Při jedné hádce politiků o jejich vliv na banky premiér Janez Janša vyslovil všeříkající větu: „Nikdy jsem nevolal bankéřům, aby dali někomu půjčku milion nebo deset milionů eur. Ale jsou lidé s takovou mocí.“ Vedle těchto erárních bank přitom v zemi bez problémů fungují banky koupené Société Générale či Sanpaolo IMI. A vydělávají.
Aby Slovinci nemuseli tak jako Irové zruinovat svůj stát, pošlou nejspíš bankéře s prosíkem o pomoc do eurovalu. Měli by ji dostat. Ale navrch také důrazné doporučení, aby už konečně prodali své již notně zneužité „lvy ve světě financí“.
