Že je Řecko zralé na třetí evropský záchranný balík, na tom není nic až tak překvapivého. Věděl nebo tušil to každý, kdo si dokáže spočítat jedna a jedna. Po velké, zhruba roční rétorické ofenzivě evropských politiků, kteří se snažili všechny přesvědčit, jak je na tom řecká ekonomika lépe a lépe, se opět setkáváme s realitou.
O parametrech třetího balíku zatím mnoho nevíme. Jedna věc je však bohužel jistá. Základem balíku bude znovu popírání toho jediného, co Řecku může pomoci, totiž masivního odpisu dluhů.
Kdo nesleduje smutný osud Řecka od samého počátku krize, může být notně překvapen. Proč vlastně Německo uvažuje o třetím záchranném balíku, když jsou na tom Atény dobře jako dlouho ne? Za rok 2013 Řecko poprvé vykázalo přebytek primárního rozpočtu.
V německé předvolební kampani kancléřka Angela Merkelová vytrvale opakovala, že Řekové jsou vzorní žáci a žádná další pomoc už nebude potřeba. Na vlně euforie dokonce Řekové začali snít o tom, že by znovu poslali na finanční trhy své dluhopisy.
Nesnesitelná velikost dluhu
A teď doopravdy: I kdyby roční přebytek řeckého primárního rozpočtu nečinil 700 milionů eur, ale třeba dvojnásobek, je to jedno. Do primárního salda se nepočítají sekyry z důchodového a sociálního systému a především ani obsluha dluhu. A ta je v případě Řeků, jejichž dluh dosahuje 176 procent HDP, nesnesitelná. Z takové propasti prostě nelze „vyrůst“ hospodářským oživením. Jediná možnost je půjčky odepsat.
Na Řeky ale nemá smysl se zlobit. Ano, podle posledního dobrozdání věřitelské trojky jsou sice pozadu se 153 úkoly, ale i samotné plusové primární saldo je obdivuhodné. To je skoro, jako kdyby Řekové začali mluvit německy.
Problémem nejsou němečtí Řekové, ale samotní Němci. Do spolkových voleb Merkelová všem zakázala o další pomoci jen špitnout, protože to by dnes euroskeptická Alternativa pro Německo seděla v parlamentu. Nyní však už má kancléřka post zajištěný a její ministr financí může začít veřejnost opatrně připravovat na třetí pomoc ve výši kolem dvaceti miliard eur.
Odpis je zakázané téma
Přesto Wolfgang Schäuble stále neříká celou pravdu. Pokud by to měla být poslední půjčka Řecku, musela by jít ruku v ruce i s masivním odpisem dluhu. A to je stále zakázané téma, protože o peníze by přišly i evropské vlády a nejvíce samozřejmě zrovna ta německá.
Přitom už minulý rok Mezinárodní měnový fond spočítal, že sražení řeckého dluhu na naplánovaných 120 procent HDP do roku 2020 je bez další restrukturalizace nemožné. Aby nyní Řecko tohoto cíle dosáhlo, muselo by v Egejském moři objevit ropu či pod Olympem nějaký hodně drahý kov a plusové primární saldo zvýšit alespoň o řád.
To je však nepravděpodobné stejně jako možnost, že Německo přistoupí na odpis dluhu. Takže zbývají záchranné balíky. První, druhý, třetí. A čtvrtý, pátý, šestý…
Čtěte také:
Řecko se pomalu zotavuje, sní o emisi nových dluhopisů
