Menu Zavřít

David Klimeš: Ústav, který ustrnul v pravolevém boji

12. 4. 2013
Autor: čtk

Není to zase taková fraška, jako když se v roce 2010 z čela Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) odvolával „plagiátor“ Jiří Pernes. Ale na druhé straně ten rozdíl není moc velký. Rada ústavu zjevně viní odvolaného Daniela Hermana z chyb, které padají spíše na vrub jeho předchůdců. Daniel Herman se zase zhlédl v heroickém příběhu, který líčí jeho pád jako politickou objednávku spojené kryptokomunistické levice, a šermuje přitom soukromými dopisy svých oponentů v radě.

Ať už v obecném povědomí zvítězí verze levice, že Herman je neschopný manažer, nebo pravice, že jde především o likvidaci ústavu, jisté je jedno: lepší to nebude. I kdyby nová šéfka Pavla Foglová byla sebelepší manažerkou, i kdyby za rok z výběrového řízení vzešel jako vítěz geniální manažer a historik v jedné osobě, bude to k ničemu. Už od samotného vzniku v sobě má ÚSTR zakódována mnohdy protichůdná poslání a také zjevné podřízení politické kontrole. V takové instituci se jinak než ode zdi ke zdi vládnout prostě nedá.

ÚSTR začíná hezky kopírovat politický cyklus. Dokud měla pravice pod palcem Senát, konvenovala pravici i rada ústavu a tím pádem také ředitel. Vrcholem „nestrannosti“ badatelského ústavu byla přítomnost jeho zakladatele Pavla Žáčka v Kramářově vile v roce 2008, kde s premiérem Mirkem Topolánkem předával ocenění Milanu Paumerovi. Doba se však změnila, Senát ovládá levice, mnozí členové rady jsou dnes nepochybnými exponenty ČSSD, a tak musí dojít i na nového ředitele.

Můžeme nesouhlasit, můžeme protestovat, ale to je tak vše, co se dá dělat. Takto přece musela skončit kvadratura kruhu, v níž se stát pokusil o vytvoření nezávislé vědecké instituce, která je ale zároveň státním archivem a setrvává pod dozorem politiků prostřednictvím schvalovaných členů rady.

Otázkou nyní je, jak daleko chce levice v demontáži instituce zajít. Zrušení ÚSTR je přes nynější velkohubé řeči přece jen už nepravděpodobné. Levice se ale může prostřednictvím rady pokusit ovlivnit vedení ústavu, aby se méně věnovalo sporným momentům historie.

Naopak z hlediska příštího ředitele, ať už bude v této sebevražedné funkci kdokoli, je na místě se pokusit radu přesvědčit dlouhodobým programem činnosti. Jakmile bude schválen, radní už nebudou moci s ředitelskou židlí žonglovat tak snadno jako nyní. ÚSTR musí také opět nalákat kvalitní historiky, nebo se nějak smířit s konkurenčními historickými ústavy. A nakonec si musí získat veřejnost uživatelsky příjemným vyhledáváním v archivních materiálech, nejlépe na webu. I kdyby ovšem Hermanův nástupce toto vše zvládl na jedničku, vrozené vady v podobě nadřazení politické kontroly historickému bádání se ÚSTR samozřejmě nezbaví.


Čtěte také:

Ředitel ÚSTR Herman končí, podle Nečase na pokyn ČSSD

FIN25

Sobotka: Vládní spolupráce s komunisty by ČSSD škodila

Palacha a Komenského připomenou nové významné dny, volno za svátek nebude


  • Našli jste v článku chybu?