Češi chtěli Evropě zapět bankovní protestsong. Nakonec je z toho umírněný „recitál“. Místo požadovaného práva veta pro Českou národní banku v ustavující se bankovní unii Česko prosadilo jen obecnou deklaraci, že tak snadno nepůjde měnit dcery bank na pobočky a vyvádět z nich kapitál. Prohra to rozhodně není.
Nikdo soudný nemohl reálně doufat, že se v Česku bude zcela zakazovat unijním bankám podnikání prostřednictvím pobočky. Ale jestřábové z ČNB nemusí být smutní. Německo zvládlo první část zamýšlené bankovní unie, tedy jednotný dozor, natolik rozředit, že se pomalu není čeho obávat.
Už se trochu zapomnělo, proč vlastně má celý jednotný bankovní dozor vzniknout. Přece proto, že problémy bank nedokázal v mnoha případech efektivně řešit národní regulátor a že později ustavený Evropský bankovní úřad se ukázal být dosti bezzubý. Nyní to už má být lepší. Někde začne hořet. Místo dosud obvyklého vystupování národních autorit, které požár popírají, tam nadřazený regulátor – Evropská centrální banka – rovnou pošle své hasiče. Tolik obecný záměr.
Ale nyní konkrétně. Jedna ze španělských cajas, třeba Bilbao Bizkaia Kutxa, se dostane do problémů. Z ECB vyjede komando nucených správců, avšak před portálem banky je uvítá portýr s protáhlým obličejem: Bohužel pánové, my spravujeme aktiva za méně než 30 miliard eur, k nám nemůžete.
Původně měla ECB dozírat na všech šest tisíc bank v eurozóně, nyní si Německo prosadilo, že se může vnutit jen do zhruba 200 největších. Přitom právě malé španělské cajas jsou dnes jádrem evropského bankovního problému. Northern Rock či Dexia byly o něco větší, ale ani ony rozhodně nebyly největšími. A jak panečku Británii, Belgii a Franci zamotaly hlavu.
Dalším německým „úspěchem“ je prosazení zdržovací taktiky. Bankovní dozor bude plně fungovat až od roku 2014, ne od ledna 2013. K tomu připočtěme úspěšnou britskou lobby za lepší zastoupení států mimo eurozónu v EBA, a celkový obrázek už pro Česko nevypadá tak pochmurně. Zda ovšem ořezaný projekt jednotného bankovního dozoru bude prospěšný, to je otázka.
Neznamená to však, že Česko může eurozóně odkývat jednotný bankovní dozor a tím to končí. Příští rok se strhne debata o samotném obsahu bankovní unie. Podle jakých pravidel bude moci ECB poslat banku ke dnu? Přijde namísto národního pojištění vkladů celoevropské ručení všech za všechno? A začne už konečně v praxi fungovat Evropský stabilizační mechanismus, na jehož dveře klepou španělské banky?
To vše se Česka týká. Ale v této chvíli si může užít svůj recitál a celkem v klidu kývnout na novou roli bankovního Viktora Čističe, již bude hrát ECB.
Čtěte také:
Nečas: Do bankovní unie nevstoupíme. Není důvod
Evropě zbývá ještě velký kus cesty ke stabilizaci, říká Merkelová před summitem
Kalousek: Už nemáme důvod k vetu bankovního dohledu EU
