Jaký je jeden z největších hříchů bývalé pravicové vládní koalice? Není jím to, že si sama přivodila svůj pád. Není jím ani fakt, že nedokázala prosadit přísnější zákon o financování politických stran. Skutečně velkou chybou je teprve kombinace obou těchto skutečností. Svým pádem totiž bývalá koalice zavinila předčasné volby, s nimiž strany nepočítaly a na něž nemají peníze. A zároveň dodnes chybí zákon zajišťující, že se finanční díry nebudou látat anonymními dary za přísliby budoucích úsluh.
Velké strany jdou do voleb v té nejhorší možné finanční kondici: ODS měla za minulý rok v účtech sekeru 43 milionů, ČSSD 16 milionů, TOP 09 19 milionů. Jen komunisté byli v plusu. A nyní musí všichni rozjet nečekanou kampaň a ještě si nechat nějaký ten milion na příští rok na evropské a komunální volby. To je prakticky neřešitelný finanční rébus.
Strážcům stranických kas krutě chybí finanční injekce z počátku příštího roku. Stovka za každý hlas z minulých voleb plus příspěvek na činnost měly přinést velkým stranám stovky milionů. Ty se mohly před řádným termínem voleb proměnit ve spoustu otravných billboardů a trapných předvolebních skečů. Jenže tyto peníze nejsou.
Už z minulosti samozřejmě známe příběhy děsuplného nakládání se stranickou pokladnou. Lidovci si před volbami v roce 2010 vzali u České spořitelny obrovský hypoteční úvěr na opravu paláce, protože vsadili na zdánlivou jistotu – oni přece nikdy z Poslanecké sněmovny nevypadnou. Když vypadli, strana byla najednou před krachem a novému vedení se jen tak tak povedlo z dluhů vybřednout. I velké strany mají pravidelně potíže. ODS je čtvrtmiliardová firma, ale například v roce 2009 žila z kontokorentu u své banky. ČSSD zase v roce 2010 sáhla po službách kampeličky Fio, která straně slíbila rekordně vysoký úvěr až 180 milionů.
Jenže nyní je vše špatně. Velké strany jsou v minusu a minimálně ODS musí počítat, že státní příspěvek po volbách se dramaticky sníží. Strany se předhánějí ve slibech, kdo bude mít úspornější kampaň. Ale to slibovali například i kandidáti v prezidentské volbě a konečné náklady byly násobně vyšší než první odhady. Například se nechce věřit, že by ČSSD opravdu dokázala vyhrát volby s kampaní údajně za pár desítek milionů.
Bolestně bude chybět přísnější zákon o financování stran, který už bývalá vláda nezvládla protlačit parlamentem. Ten by strany nutil k transparentním předvolebním účtům, podrobnějším výkazům příjmů a nákladů či omezení darů od jedné osoby. Návrh sice nebyl dokonalý – chyběl v něm třeba dozorový úřad, sankce či rotace auditorů, ale byl to alespoň krok správným směrem. Takto zůstáváme ve tmě a může nás jen děsit otázka, kdo tu letošní kampaň vlastně bude platit. A co za to bude chtít.
Čtěte také:
Ostravský primátor Kajnar napadl u soudu kandidátku ČSSD, chybí na ní
