Nejpozději do dnešního dne by každý měl mít doma své volební lístky pro volby do Evropského parlamentu. Ale soudě podle kampaní stran, o podobu europarlamentu vůbec nejde. Větší než malé množství kandidujících stran si totiž zvolilo za volební témata záležitosti, které v lepším případě s europarlamentem v nejmenším nesouvisejí, v horším jde o úplné nesmysly.
Pravděpodobný vítěz voleb ANO má sice v čele nepopiratelného odborníka na evropské záležitosti Pavla Teličku, ale to neznamená, že hnutí nehlásá bludy. Jeden z mála konkrétních slibů zní, že se ANO zasadí o zrušení roamingu. Jak už náš list upozornil, půjde maximálně o kopání do mrtvoly, neboť europoslanci zrušení stihli ještě předtím, než jejich řady stihl obohatit Telička.
ANO téma do voleb možná trefilo, ČSSD vůbec
Příklad ANO ale ještě patří mezi ty lepší – kvůli chytlavosti se Telička zhlédl v roamingu, ale jde alespoň o téma, které doopravdy souvisí s činností europarlamentu. To zdaleka není případ ČSSD a dnes už slavného varování z úst lídra Jana Kellera, že Američané chtějí v rámci vyjednávání smlouvy o volném obchodu mezi EU a USA zamezit pořádání farmářských trhů.
Zúčastníte se voleb do Evropského parlamentu?
Představa, že táhnoucí se vyjednávání o rušení transatlantických cel drhnou na prodeji domácího česneku kdesi na české či moravské návsi, je samozřejmě směšná. Ukazuje na amatérismus Jana Kellera, který je možná inteligentním levicovým bojovníkem proti ekonomické globalizaci, ale agendě svého budoucího živitele zjevně vůbec nerozumí.
Boj ODS proti euru nemůže parlament ani zajímat
Zdaleka nejsmutnější je ale kampaň ODS. Co je hlavním tématem dvojnásobného vítěze eurovoleb? Vyjednání trvalé výjimky z přístupové smlouvy, v níž se Česko zavázalo přijmout euro. Proč ne. Ale jak to souvisí s Evropským parlamentem? Nijak. Česko po splnění maastrichtských kritérií euro buď přijme, nebo vyhlásí referendum, nebo společnou měnu nepřijme. Ke každému z těchto kroků mohou europoslanci tak maximálně pogratulovat.
Navíc samotné prosazování výjimky je zbytečným populismem. Příklad Švédska snad dostatečně jasně ukazuje, že když země společnou měnu nechce, tak ji prostě nepřijme, i kdyby se k přistoupení stokrát zavázala.
Nejasné názory dalších stran
O poznání eurooptimističtější TOP 09 by se jistě tomuto populismu pravicového konkurenta ráda vysmála. Ale raději to nedělá, protože v rámci shromažďování nestraníků všeho druhu má na svojí kandidátce jedničku, která si o přijetí eura myslí něco zcela jiného než dvojka.
Nepočítáme-li komunisty, o jejichž skutečných názorech na kapitalistickou Evropu nikdo nic neví, tak dnes není větších stran, které by voličům nabídly smysluplnou nepopulistickou evropskou vizi. Jistě, prodávat evropskou politiku domácím voličům je jedna z nejtěžších disciplín. Ale pánové Telička, Keller či třeba Zahradil se o to mohli alespoň pokusit.
Čtěte také:
V inzerci před eurovolbami vysoce vyčnívalo ANO, dalo 13 milionů
Poslední volební průzkum: ANO a ČSSD vedou, preference pravice klesly
