Několikaměsíční zákopová válka mezi ministerstvem zdravotnictví a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou je u konce. Ministr zdravotnictví Leoš Heger po dohodě s premiérem dostal do správní rady VZP deset lidí loajálních vládě a do křesla šéfa největší české zdravotní pojišťovny usedl pro ministra snesitelný spolupracovník.
Ano, se Zdeňkem Kabátkem bude VZP snad trochu transparentnější pro občany, levnější pro stát, přívětivější pro pacienty a čitelnější pro poskytovatele péče. Hegerova mise tím ale zdaleka nekončí. Bez nové legislativy bude VZP stále tímtéž – všeobecným zdravotním odkladištěm politiků z mocenských klik vládní koalice na straně jedné a z poslaneckého chaosu na straně druhé. Přes tuto skrumáž se každý ministr zdravotnictví snaží složitě prosadit svého koně do ředitelského křesla.
Tato praxe by měla co nejdříve skončit. Po novém kabátku pro pojišťovnu by měl nový háv dostat také zákon o VZP, když už to bohužel nevypadá na zcela novou jednotnou normu pro všechny zdravotní pojišťovny.
Konsenzuální Kabátek se může celkem rychle stát populární figurou. Mnohamiliardové schodky přece nezavinil on. Podporu od nemocnic si získá už jen tím, že jim bude o něco méně tlačit nůž na krk. A k potlesku za větší otevřenost stačí trochu osekat penězovody z fondu prevence, který různými podezřelými projekty dlouhodobě provokuje, zvlášť za časů recese.
Ale jeden Kabátek a vládní ekipa ve správní radě na proměnu VZP nestačí. Heger byl při současném „nepřátelském převzetí“ VZP sice veden dobrými úmysly, ale to nic nemění na faktu, že takto by největší pojišťovna v zemi řízena být neměla.
Bizarní systém menšiny radních delegovaných vládou a většiny radních ze sněmovny totiž pravidelně vytváří mocenský klinč, v němž se pak ministři zdravotnictví často topí. Heger prošlapáváním této staré cesty fakticky popírá to, co sám navrhuje ve věcném záměru zákona o zdravotních pojišťovnách – zrušit správní rady a dozírat na pojišťovny jen prostřednictvím dozorčích rad s třetinou zástupců státu, třetinou zaměstnavatelů a třetinou pojištěnců.
Něco takového je ale nyní zjevně neprůchodné. Proto Heger musí vzít za vděk osvědčenými metodami a pokusit se mezitím alespoň novelizovat zákon o VZP. Ale na cíli snažení se tím nic nemění: větší transparentnost a efektivitu nezajistí ani sto Kabátků, ale právě jen střet mezi zástupci státu, pojištěnců a zaměstnavatelů v orgánech pojišťovny.
Heger asi dobře ví, že žádný radikální zákon mu už tato vláda neschválí. Na rozhýbání molochu VZP prostřednictvím pojistných plánů a dvousložkového pojistného si může nechat zajít chuť. Ale nových efektivnějších pravidel pro VZP by při jejím současném marazmu snad ještě dosáhnout mohl.
Čtěte také:
Heger: Kabátek je pro vedení VZP dobrá volba
Horáka v čele VZP nahradil Kabátek
Heger má trumfy v rukou, VZP čeká personální čistku
