K předkrizové míře nezaměstnanosti se brzy nevrátíme. Úspěch bude její udržení mezi sedmi a osmi procenty, tvrdí David Marek, hlavní ekonom společnosti Patria a spoluautor studie Vybrané problémy a vyhlídky českého trhu práce.
Foto: Patria Finance
Povedené oživené ekonomiky po krizi k rychlému poklesu nezaměstnanosti?
My počítáme pro příští rok jen mírným poklesem nezaměstnanosti o polovinu procentního bodu. Zlomovým bodem, při němž nezaměstnanost začíná klesat je tempo růstu ekonomiky 2,5 procenta. To vychází ze vztahu aktuálního růstu ekonomiky s růstem potenciálního HDP. Pokud ekonomika před několika lety rostla o šest procent, ale potenciální HDP rostlo o čtyři procenta, nezaměstnanost mohla klesat a zůstat nízká. Kdyby dnes ekonomika rostla o šest procent, tak nezaměstnanost klesne razantně.
Znamená to, že se za poslední dva roky změnila struktura ekonomiky?
Změnila se česká ekonomika i globální ekonomika. Například tempo zadlužování veřejného a soukromého sektoru je nižší. Jinak se chovají i banky. Ještě větší změny se odehrály ve světě, a protože jsme otevřenou ekonomkou, doléhají tyto strukturální posuny i na nás. Třeba banky se připravují na novou regulaci, podle které budou muset navyšovat kapitál. To sníží růst ve světě, a tím i tempo růstu českého vývozu. Stejně tak fiskální konsolidace v Evropě zmenší prostor pro české exportéry. To jsou všechno změny, které zprostředkovaně ovlivňují i český trh práce.
Mělo by si tedy Česko zvyknout, že ještě pár let bude mít relativně vysokou nezaměstnanost?
K míře nezaměstnanosti kolem pěti šesti procent jako před krizí se v nejbližší době nejspíš nevrátíme. Úspěch bude, když se nezaměstnanost bude pohybovat mezi sedmi a osmi procenty.
Pomohly by snížit nezaměstnanost reformy trhu práce a podnikatelského prostředí?
Určitě. Takových změn je celá řada, ať už jde o změnu pracovněprávních předpisů a zpružnění trhu práce, či o zatraktivnění země pro zahraniční investice. To by pomohlo snížit strukturální nezaměstnanost, která je právě závislá na domácích zákonech, podnikatelském prostředí, kvalitě školství či důchodovém systému. Cyklická nezaměstnanost do značné míry závisí na globálním oživení.
Jakými opatřeními by se mohl rychle zpružnit trh práce?
Jednou z nich jsou zákony, které třeba umožní rozšíření kont pracovní doby. Další je zlepšení profesní flexibility. To znamená lepší fungování rekvalifikací, aby lidé mohli snadněji přeskočit do jiné profese, než jakou dosud vykonávali. S tím souvisí i zlepšení vazby mezi školstvím a trhem práce. Profesní flexibilitu může právě školství zlepšit. Ale zatím se mi zdá, jakoby se školství tvářilo, že tady žádnou tržní ekonomiku nemáme. Učí stále to, co není úplně potřeba, zatímco z řady oborů hospodářství se ozývají hlasy, že chybí kvalifikovaná pracovní síla.
Účinky reforem bude brzdit chování lidí, kteří nejsou ochotni se třeba stěhovat za prací nebo přijmout hůře placenou práci. Dá se i to nějak změnit, nebo jde spíše o generační problém?
Všechno je otázka motivace. Pokud jsou lidé, kteří nechtějí hledat práci, dá se vytvořit taková motivace, aby ji hledali. Narážím na tzv. past neaktivity či chudoby. Jde o vztah mezi daněmi a sociálním dávkami. Tato past v Česku existuje. Pro určité příjmové skupiny je motivace k hledání práce malá, protože dodatečný příjem z nového zaměstnání je relativně malý ve srovnání s tím, že je takový člověk doma, nic nedělá a pobírá sociální dávky.
Týká se to i těch, kteří se nechtějí za prací stěhovat?
To souvisí spíše s minulým naprostým nepochopením významu nájemního bydlení. Obrovská chyba byla, že se včas nederegulovalo nájemní bydlení. Vznikl tak velký šedý trh regulovaného nájemného, který nemá žádnou vazbu na sociální parametry, využívá ho velké množství lidí a kvůli tomu je zbytečně vysoké tržní nájemné. To neumožňuje třeba mladým lidem, kteří nezdědí dekret na byt s regulovaným nájemným, aby se stěhovali za prací. Prostě neutáhnou vysoký tržní nájem.
Může to nějak změnit deregulace, která odstartuje od nového roku?
Může, i když se nedají čekat zázraky z roku na rok. Jedna věc je, že se narovnají podmínky na trhu s bydlením, druhá je, jak se jim přizpůsobí lidé, kteří nájmy poptávají, i vlastníci domů, kteří budou muset jít asi s tržními nájmy dolů. Je třeba počkat, až se tato změna v ekonomice projeví.
