Řecko přežívá z měsíce na měsíc. V pátek musí splatit krátkodobé dluhopisy za pět miliard eur vydané letos v srpnu. Pokladna aténského ministerstva financí je téměř prázdná. Včera se nicméně podařilo řecké vládě sehnat na finančních trzích čtyři miliardy vydáním nových měsíčních a tříměsíčních dluhopisů. Nicméně za měsíc se problém prázdné státní kasy znovu připomene, navíc bude potřeba splácet další, již dříve vydané dluhopisy. Neodvratný řecký „fiskální útes“ se jen o několik týdnů odsunul.
Určitou pomocí by bylo, kdyby země dostala další část záchranného úvěru. Dosud Řecko dostalo z druhého záchranného programu od EFSF a MMF 75,6 miliardy eur. Ale již několik měsíců vázne dalších 31,5 miliardy, které by aktuálně řecká pokladna potřebovala jako sůl.
Jenže poslali byste peníze někomu, u koho zdaleka není jisté, že vám je vrátí? Aktuální plán reforem a stabilizace řeckých veřejných financí naordinovaný trojkou byl nereálný už na samém začátku. Od té doby se prognózy řecké ekonomiky i fiskálních parametrů jen zhoršují. Váhání nad zasláním dalšího šeku do Řecka je pochopitelné. Nejdříve by měl být na stole realistický plán, který dá šanci řecké ekonomice, aby se postavila na vlastní nohy, a načrtne schůdnou cestu ke snížení veřejného dluhu.
Každému, kdo se o situaci v Řecku zajímá, je jasné, že žádný takový plán nemůže fungovat bez zmírnění drastických opatření, která drží ekonomiku již pátým rokem v recesi. Recese nejspíš jen tak neskončí bez dodatečného navýšení externí pomoci, která by umožnila zmírnit fiskální restrikce, a konečně bez dalšího odpuštění významné části řeckého dluhu. Bez realistického plánu na cestu Řecka ze současné krize se do země zahraniční investice nepohrnou a privatizací se podaří získat potřebné prostředky jen stěží.
Pokud bychom se chtěli držet původního plánu, že do roku 2020 klesne řecký dluh na 120 procent HDP, pak by bylo zapotřebí, aby se nyní snížil alespoň o 75 miliard eur. Otázkou je, jestli lze dluh ve výši 120 procent HDP považovat za přiměřený cíl u země, která za posledních dvě stě let již pětkrát zkrachovala.
Čtěte také:
Úlevy Řecku? Zachránci přiznali hádku
Řecko zřejmě najednou dostane celých 44 miliard eur
Řecký parlament schválil úsporný rozpočet na příští rok
Další odpuštění řeckého dluhu ovšem může být problém. Po „ořezání“ soukromých investorů letos na jaře drží nyní více než 70 procent řeckého dluhu evropské země, ECB a MMF. Vlády evropských zemí, které půjčkami zachraňují Řecko, budou jen stěží vysvětlovat svým občanům, že odpuštění části dluhu, tedy promrhání části jejich daní, je nejlepším možným (či spíše nejméně špatným) řešením. Jenže otálením, přivíráním očí a půjčkami z měsíce na měsíc se nevyřeší nic. Je čas přiznat si pravdu.
Autor je hlavním ekonomem Patria Finance
