Bankovní rada ČNB dnes zasedne a bude rozhodovat, zda a jak uvolnit měnovou politiku. Sama si přitom svázala ruce. Pokud chce ČNB zůstat důvěryhodná, neudělá nic. Sazby snížit nemůže. Už v roce 2012 po snížení sazeb na 0,05 procenta uvedla, že úrokové sazby jsou na takzvané technické nule, pod kterou sazby klesat nemohou. Uvedeným důvodem byla neúčinnost záporných sazeb a legislativní omezení.
Jednoduše řečeno, pokud by sazby ČNB byly záporné, ve finále by věřitel platil sankční úroky dlužníkovi při nesplácení úvěru. Takovému nesmyslu se chtěla centrální banka a hlídač finanční stability v jednom samozřejmě vyhnout. Když ČNB přišla o možnost ovlivňovat sazby, povýšila na svůj nástroj měnové politiky kurz koruny.
To platí dodnes. Pokud bude chtít banka uvolnit měnovou politiku, musí jít přes oslabení měny. Ale i tuto cestu si ČNB uzavřela, když guvernér Singer v půli ledna řekl, že „…není nutné, aby měnová politika ČNB rychle reagovala na deflační impulzy…“. Pesimista může namítnout, že i švýcarská centrální banka něco slibovala, aby po pár dnech šokovala svět popřením svého slibu.
Našinec si mohl vzpomenout na neslavné: „Měnová reforma nebude, všechno jsou to fámy, které šíří třídní nepřátelé.“ ČNB opět situaci uklidňovala. Takže ačkoliv inflace bude letos záporná a podle naší prognózy bude pod inflačním cílem i v příštím roce, ČNB se snaží svou veškerou komunikací přesvědčit, že není potřeba nic dělat. Podle našich propočtů vyplývá, že pokud bude ČNB chtít být konzistentní a plnit inflační cíl, tak jí nakonec nezbude nic jiného než měnu oslabit.
Autor je hlavním ekonomem České spořitelny
Čtěte také:
ČNB bude zřejmě držet korunu na současném kurzu déle, než očekávala
Podnikatelům by vyhovoval kurz koruny, jaký byl před intervencí ČNB