Sporným europrioritám Bursíkovy strany se koalice nevyhne
Zelení se rozhodli hrát roli tvrdé opozice uvnitř vládní koalice. A slaví úspěch. Nejnověji to minulý čtvrtek ukázala koaliční schůzka, z níž měl vzejít společný postoj ke snahám o oživení euroústavy. Navzdory dosud protichůdným postojům zelených a ODS kývla nejsilnější vládní strana na kompromis, přestože je to jen obecná pětibodová deklarace. Zelení neprosadili, aby o euroústavě či o českém předsednictví v EU za republiku nejednal místo zeleného ministra zahraničí Karla Schwarzenberga euroskeptik Jan Zahradil z ODS. Zato přiměli premiéra Mirka Topolánka odsunout sporné body a hlavně prohlásit, že „východiskem do diskuse musí být nevyhnutelně stávající návrh smlouvy o ústavě pro Evropu“. Přitom Topolánek dosud volal po úplně novém textu a Zahradil dokonce vyslovil naději, že v roce českého předsednictví v Evropské unii (2009) bude „evropská ústava již zaslouženě odpočívat v dřevěném penálu pět stop pod zemí“. Není to průlom? Koaličním střetem hrozí zelení i v otázce amerického radaru a jednou možná dojde i na provoz Temelína. Předseda Martin Bursík, podobně jako kdysi lidovci za Josefa Luxe, zdatně tančí mezi očekáváním středolevě naladěných voličů a výhodami spojenectví s pravicovými vládními partnery. Zatímco KDU-ČSL oslabená aférou Jiřího Čunka euroústavní debatou jen tiše „proplouvá“ (stačilo by jí, aby se dokument nenazýval ústavou), Bursík boduje.
Euroústava nás nerozdělí.
Politici ODS se snaží zahraničně politický nesoulad v koalici spíš bagatelizovat. „Než podstupovat smrtící zápas o sjednocení stanoviska čtyř českých politických stran (ODS, KDU-ČSL, Zelení a ČSSD - pozn. red.) a pak zjistit, že jsme ve svých postojích osamoceni, bude lépe počkat,“ prohlásil minulé úterý na semináři o české zahraniční politice vicepremiér Alexandr Vondra (ODS). A zdůraznil, že do jarních voleb ve Francii, kde se rozhodne o budoucím parlamentním, a nikoli všelidovém schvalování euroústavy, ani není třeba spěchat. Také premiér Topolánek zlehčuje význam ústupku, že nová ústava má vzniknout jen úpravou dosavadního návrhu. „Že se vychází z tohoto textu, je jedna věc, a že se tvoří fakticky text nový, je věc druhá. My nebazírujeme na slovíčkách,“ řekl po čtvrteční schůzce. Jednotlivé problémy ústavní smlouvy prý stejně budou podrobně řešit teprve experti z nově zřizované koaliční komise. Na časový prostor k ladění koaličního názoru spoléhá i vyjednavač premiéra Mirka Topolánka pro euroústavu Jan Zahradil. „Ještě jsme se při jednáních v zahraničí nedostali tak daleko, abychom řešili praktické záležitosti toho či onoho paragrafu stávající ústavní smlouvy,“ řekl týdeníku EURO. „Já jako premiérův zmocněnec zatím absenci jednotné české pozice nepociťuji. Skutečná jednání stejně vypuknou až po 25.březnu, kdy má být přijata Berlínská deklarace k padesátému výročí vzniku EU,“ dodal.
Zeleným vadí Zahradil.
Čtvrteční koaliční schůzky se Zahradil podle svých slov nezúčastnil záměrně, a to po dohodě s Topolánkem. „Přijímám a budu přijímat instrukce pouze od premiéra, vnitrokoaliční komunikace je jeho záležitostí,“ vysvětlil. Zdůraznil, že přítomností na takzvané schůzce koaliční devítky nechtěl vyvolávat kolizi s koaličními partnery.
Averze zelených vůči Topolánkovu chráněnci Zahradilovi je skutečně silná. „Samostatný krok ODS při jmenování pana Zahradila nebyl šťastný. Jsme jediná země, která místo státního úředníka nominovala zmocněncem politika, a ten navíc komentuje postoje partnerů,“ vytýká občanským demokratům předseda sněmovního Výboru pro evropské záležitosti Ondřej Liška (SZ). Vondra Zahradila hájí tím, že jeho angažmá není oficiální a vychází z žádosti německé kancléřky Angely Merkelové, aby premiér určil jednoho až dva důvěrníky, jejichž návrhy pak posoudí vláda. „Zelení dodneška nepochopili, o čem mandát vyjednavače vlastně je,“ myslí si Zahradil, „když tady někdo vykřikuje, že nemám mandát rozhodovat nebo že nechodím informovat parlamentní výbory, mýlí se – rozhodovat bude vláda a na výborech jako nečlen vlády nemám co dělat.“
Nejsou vyprofilovaní?
Na rozdíl od Topolánka si Zahradil vůči zahraničněpolitickým představám zelených nebere servítky. „Jsem velmi zmaten, co zelení předvedli na svém nedávném sjezdu. Nemá to jasný směr. Přijaté závěry třeba ohledně umístění amerického radaru v Brdech připomínají taktiku aby se vlk nažral a koza zůstala celá,“ prohlásil. Míní, že zelení ministři jen dostali alibi. „Zavázali se totiž, že ve vládě budou prosazovat zapojení radaru do struktur NATO nebo EU, ale neřeklo se, co se stane, když to v kabinetu neprosadí,“ připomněl. Což je podle Zahradila důkaz, že v těchto záležitostech „není Strana zelených vůbec vyprofilovaná“.
Pikantní je, že Bursík stejně hladce jako spor s protiradarově naladěnou částí svých spolustraníků uhasil i hrozící eurorozkol ve vládní koalici. „Rozpory, které jste možná očekávali, jsou pryč a přistupujeme k tomu naprosto chladně, profesionálně,“ řekl šéf zelených po čtvrteční schůzce novinářům. Když mu Topolánek přizvukoval, že téma euroústavy nesmí rozdělovat nejen Evropskou unii, ale ani koalici, jako by už nemluvil ani předseda klausovsky euroskeptické ODS. „Najdeme konsensus a společnou pozici, budeme aktivní, nebudeme ve vyjednávací roli pasivní a budeme odpovědní. To je klíčové. I když to vypadá jako fráze, postoj vlády mohl být vyčkávací, takový, který by nám umožnil přežít německé předsednictví, aniž bychom jakýkoli postoj zaujali,“ jihl šéf nejsilnější vládní strany. Dokonce pozitivně prohlásil, že Evropská unie není v krizi.
Rozdíly přetrvávají.
Je možné, že Topolánka ke vstřícnosti vůči postoji zelených přiměl i vicepremiér Vondra, jenž je toho názoru, že beztak sedmdesát až osmdesát procent z nynějšího podepsaného textu euroústavy v Česku platí, a není tedy důvod to zpochybňovat. Mimochodem, i Schwarzenberg má evidentně blíže k modrému Vondrovi než k obhajobě požadavků zelených. Čtvrteční deklarace zmiňuje koaliční shodu i v dalších věcech. Lidovci a ODS prosadili pro posuzování institucionální reformy EU princip „kvalita je důležitější než čas“ a zelení zase zásadu, že nový smluvní text musí být přehlednější, transparentnější a jednodušší.
Odsunutým sporným europrioritám Bursíkovy strany se však koalice nevyhne. Jde například o Zahradila a vůbec o roli ministra zahraničí. Podle zelených je dnešní skupina politiků rozhodujících o zahraniční politice (Topolánek, Zahradil, Schwarzenberg, Vondra, jeho náměstek Jiří Šedivý a prezident Václav Klaus) příliš široká. Zelení si dále představují, že v unii by se mělo co nejvíce rozhodovat kvalifikovanou většinou. To znamená omezit dnešní právo členských států vetovat jednotlivá rozhodnutí (na kterém trvá ODS). Na rozdíl od občanských demokratů zelení odmítají možnost takzvané vícerychlostní Evropy a přejí si naopak posílit kompetence evropského ministra zahraničí. Pro období českého předsednictví podle Ondřeje Lišky nemá vláda formulovat žádný ambiciózní program s vlastními tématy typu jednotný trh nebo volný pohyb zboží (jak chce Vondra), ale má se zaměřit na pouhé moderování konsensu, aby nemohla být nařčena z prosazování svých zájmů.
Radar jako téma dne.
Velmi citlivým problémem je pro zelené zvažovaná výstavba amerického radaru v jihozápadní části Brd. „Bude to v tomto roce zahraničně politické téma číslo jedna a v koalici nepanuje shoda,“ avizoval minulé úterý Liška. Převážně antimilitaristicky orientovaní voliči zelených tlačí Bursíka silně proti radaru, jenže koalice by bez hlasů šesti zelených poslanců musela ve sněmovně lovit spojence v řadách ČSSD, což bude problém. Řešení? „Bilaterální nabídka od USA oslabí naši kolektivní bezpečnost, proto musíme trvat na multilaterální spolupráci na úrovni NATO a EU,“ snaží se Liška vymanit zelené z pasti a přenést rozhodovací odpovědnost do zahraničí.
