J a r o s l a v B a š t a
Médii často kritizovaný ministr Jaroslav Bašta se o své křeslo nebojí. Pokračuje v přípravě akce čisté ruce a tvrdí, že jinou možnost, než transformovat se konečně v dobře fungující právní stát, prostě nemáme.
Jaroslav Bašta (50)
Studoval archeologii na UK v Praze, ale v roce 1970 byl zatčen a odsouzen na dva a půl roku za svou aktivitu ve studentském hnutí. Po propuštění z vězení pracoval jako dělník. Byl jedním z prvních signatářů Charty 77. V roce 1990 se stal vedoucím odboru Úřadu pro ochranu ústavy a demokracie, byl ovšem odvolán za porušení služebního postupu. Později se stal designovaným náměstkem ředitele Federální bezpečnostní informační služby, v roce 1991 byl ovšem propuštěn za to, že si na poměry v tajné službě stěžoval u prezidenta Havla. V roce 1993 začal spolupracovat s ČSSD, o rok později se stal jejím členem a od roku 1996 i poslancem. Byl významným členem sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost a předsedou komise pro dohled nad činností BIS. Koncem července se stal ministrem bez portfeje ve vládě Miloše Zemana. Má na starosti tajné služby a připravuje protikorupční akci čisté ruce.
EURO: Bývalý premiér Klaus tvrdí, že teď už nemůže nikdo podnikat, protože každého ohrožuje akce čisté ruce. Objevují se spekulace o tom, že mohou existovat tlaky na premiéra Zemana, aby vás buď přibrzdil, nebo dokonce donutil k odstoupení. Jak silná je vaše pozice?
BAŠTA: Tlak ze strany vlády necítím. Jediný tlak, kterému jsem vystaven, je tlak ze strany médií, což může souviset s akcí čisté ruce, ale nemusí. Pokud jde o prohlášení Václava Klause, já tomu moc nerozumím, protože jak jistě víte, tak pokud jsme něco vyřizovali, protože to bylo třeba udělat, tak to byly záležitosti staré mnoho let. Máloco z toho je čerstvé a my navíc nejsme orgány činné v trestním řízení. Mám na mysli některé dobré zvyky v obchodu s cennými papíry a podobně. Já si až na jednu nebo dvě výjimky skutečně nevzpomínám, že bychom vyřizovali nějaké aktuální podniky.
EURO: Takže vylučujete, že by mohlo dojít k jakékoliv politické dohodě mezi pány Zemanem a Klausem o tom, že vaše aktivity jsou pro další fungování opoziční dohody nepřijatelné?
BAŠTA: O tom nic nevím.
EURO: Ve vládě máte na starosti tajné služby. Proč je Bezpečnostní informační služba (BIS) i deset let po pádu komunismu zralá na zásadní reorganizaci?
BAŠTA: BIS byla po dlouhou dobu své existence poměrně špatně řízena, a protože byla postavena do jistého mocenského i funkčního vakua, vytvořilo se kolem ní zvláštní prostředí. Na jedné straně nezájem, dokonce dost okázalý, na druhé straně obavy, že dělá to, co nemá.
Uvnitř služby si téměř všichni uvědomovali, že s informacemi, které služba zjistila, nikdo nepracuje. Vláda nebyla zvyklá s nimi pracovat. Já to mohu potvrdit. Teď za naší vlády zjišťuji, že služba ani nebyla připravena podávat relevantní informace pro rozhodování vlády. V prvních fázích nezvládala ani formální stránku.
EURO: Kde jste se naučil, jak má taková forma vypadat?
BAŠTA: Například v devadesátém roce na školení ve Velké Británii. Takže vím, jak to má vypadat.
EURO: Zlepšila se už BIS?
BAŠTA: Musím říci, že to dotáhli. Ale já bych nerad zapomněl na to, co jsem vám chtěl říci k poskytování informací. Mně vadila i věc charakteristická pro bývalého ředitele Karla Vulterina. Za jeho vedení BIS příliš nesledovala to, co vláda dělá. V některých okamžicích musí služba přijít sama a nečekat, až bude vyzvána.
EURO: To má BIS reagovat bez zadání vlády?
BAŠTA: To je jeden ze sporů, které můžeme mít. Paragraf osm zákona o BIS má tři odstavce. Oni se snaží jednat podle odstavce dvě. Případně jedna a dvě. Ale on existuje ještě odstavec tři. Pokud sledují legislativní proces, tak mají právo dát informace ze své iniciativy. Pokud jsou to věci, které se jich týkají ze zákona, tak nemusí čekat na to, až je vláda vyzve, aby podali informace. To je jeden ze sporů, které jsme měli s panem ředitelem Vulterinem.
EURO: Když však BIS vyčítáte přílišnou pasivitu, nebojíte se, že bude naopak příliš aktivní?
BAŠTA: Pokud bude tato aktivita v rámci zákona, tak je to zcela v pořádku a je to otázka vyváženosti vlastní iniciativy a čekání na úkolování.
EURO: Co to znamená, když říkáte, že BIS nebyla zvyklá pracovat? O co přišel stát? Dají se vyčíslit nějaké škody?
BAŠTA: To se ne vždy dá vyčíslit. Týkalo se to navíc spíše vedení služby než služby samotné. To je otázka ředitelů. Je zcela evidentní, že jeden čas BIS nechtěla být poslem špatných zpráv, ačkoliv je měla jako první.
EURO: Jak dlouho?
BAŠTA: První špatné zprávy začala BIS dostávat o tom, že se některé věci nevyvíjejí dobře, od roku 1994. O dění v ekonomice možná už v průběhu ruku 1993.
EURO: Máte na mysli ekonomickou situaci země a co se skutečně odehrávalo na ekonomické scéně?
BAŠTA: Ano. A od toho každý stát službu má, aby v předstihu odkrývala rizika, nikoliv až poté, co se jimi začne zabývat policie. Služba je tu proto, aby upozornila už předtím, než taková situace nastane. Pokud dobře funguje - jako například v USA - slouží kontrarozvědka v systému rozhodování trochu i jako prognostický ústav.
EURO: Jak dlouho bude trvat, než BIS začne fungovat tak, jak by měla?
BAŠTA: Budete se divit, ale já myslím, že je to v některých případech záležitost relativně krátké doby.
EURO: Už vidíte nějaké výsledky?
BAŠTA: Samozřejmě. Mohu mluvit o situaci, která nastala v poslední době. Poprvé jsme se potkali se situací, kdy Česká republika podobnou službu skutečně vážně potřebuje. A stalo se to zdánlivě v okamžiku, kdy byla BIS na dně. Výměna ředitele, následné úniky informací, v důsledku toho rozhádání se s nejlepším spojencem (Velkou Británií - pozn. redakce). Dle mého názoru se však v průběhu jediného víkendu dalo dohromady alespoň to nejdůležitější a teď se to začíná rozbíhat.
EURO: Mluvil jste o sporu s Velkou Británií kvůli vyzrazení korespondence mezi BIS a rezidentem britské rozvědky. Už víte, kdo informace o dopisu z BIS vynesl? BAŠTA: Kdybych to věděl, už by se určitě objevila informace o obvinění dotyčné osoby. Podezření se šetří.
EURO: Podaří se případ vyřešit?
BAŠTA: Lidé v BIS se stydí, že někdo něco takového mohl udělat. Když se za něco takového stydíte, tak okamžitě dostanete hrozný vztek na toho, kdo to způsobil. A věřte mi, že tak jako já přemýšlí v BIS každý, kdo má trošku cti v těle, a dělá všechno pro to, abychom toho člověka odhalili a potrestali.
EURO: Je tedy možné, aby tento člověk, jelikož je stále zaměstnancem BIS, i nadále diskreditoval službu a potažmo celou Českou republiku, nebo jste udělali nějaká opatření, aby se to nemohlo opakovat?
BAŠTA: Podobná opatření mají smysl pouze tehdy, když o nich nikdo neví. Takže nečekejte, že k tomu něco řeknu.
EURO: Slovenská vláda nedávno oznámila, že Slovenská informační služba (SIS) za Mečiarovy vlády pracovala proti České republice. Věděly to české tajné služby a předávaly tyto informace vládě? A jak reagovali politici?
BAŠTA: Ani teď nemohu odpovídat jinak než obecně, a to ze dvou důvodů. Neznám situaci za Tošovského ani za předchozí Klausovy vlády. Ale mohu dovozovat z toho, co občas zaznělo na kontrolním orgánu BIS v Parlamentu, nebo se objevilo ve výročních zprávách například BIS. Mám své zkušenosti jen za těch několik měsíců od nástupu naší vlády. Nemám ovšem pocit, že by naše služby selhaly.
EURO: To znamená, že vlády Klause a Tošovského ty informace měly a nebyly schopny informovat veřejnost?
BAŠTA: Co se děje na Slovensku bylo zcela evidentní z projevů západních zemí, z jejich přístupu ke Slovensku. Západní politici říkali natvrdo, že je to špatným stavem demokracie, a neustále se odvolávali na činnost tajné služby, jak směrem dovnitř, tak směrem ven. To bylo jasné. Kdyby tedy čeští politici relevantní informace neměli od tajné služby, a já říkám že měli, tak je měli zvenku.
EURO: Jestliže SIS vyvíjela nějaké aktivity v ČR, pak tady musela mít také svoje spolupracovníky. Znamená to tedy, že dodnes jsou na našem území nějací spolupracovníci Mečiarovy tajné služby? A znamenají pro nás nějaké nebezpečí, nebo je mají tajné služby českého státu pod kontrolou?
BAŠTA: Spíše bych se přikláněl k druhé variantě. Nemohu sice říci, že máme přehled o všech těchto lidech, ale v žádném případě neznamenají nebezpečí. Důvodem je výrazná změna poměrů na Slovensku. A pokud jde o to, že se tady objevily osoby ochotné buď z čistších pohnutek, nebo za peníze dělat něco proti zájmům české republiky, to ano. Ale to platí i pro lidi, kteří se zapletli třeba s jinými službami nebo s organizovaným zločinem.
EURO: Nechceme tyto lidi spojovat s novou slovenskou vládou, protože pochybujeme, že by SIS pracovala proti zájmům České republiky za premiéra Dzurindy. Ale nemohou je využívat třeba Rusové?
BAŠTA: Z hlediska ruské tajné služby a s ohledem na vývoj na Slovensku jsou to neperspektivní spolupracovníci, protože hrozí jejich odhalení.
EURO: Ve slovenské zprávě o činnosti SIS se objevilo i to, že Mečiarova tajná služba se pokoušela v ČR podněcovat rasovou nenávist. Až nyní česká policie a tajná služba poprvé výrazně zasáhly proti pravicovým extremistům. Má to nějakou souvislost se zveřejněním zprávy o činnosti SIS?
BAŠTA: Podle mých informací byla akce proti plzeňským skinheadům připravována opravdu dlouhodobě - zhruba devět měsíců. Byla připravována v teritoriích, ne na centrále, a to je ukázka dobré policejní práce a odvahy problémům čelit.
EURO: Nemyslíte si, že akce čisté ruce skončí stejným fiaskem jako její italská podoba?
BAŠTA: Já jsem se o tom před dvěma týdny se svými italskými kolegy bavil. A hovořil jsem i s těmi, kteří byli na výkonné, nikoliv na politické úrovni. Jednal jsem pouze s jedním politikem, jinak jsem jednal jenom se státními úředníky. Oni na rozdíl od toho, co z úst Václava Klause zaznívá, říkají, že je to v naprostém pořádku, když v České republice akce směřuje do budoucnosti a ne do minulosti. A hlavně, že ji dělá vláda a politici a ne soudci jako v Itálii, kde existuje asi 26 tisíc různých zákonů. Myslím si, že druhá evropská země, která má největší počet zákonů, jich má asi devět tisíc. Samotní Italové říkali, že v tomto právním zmatku se vyvinul úzus, který byl shrnut do bonmotu, že na politické protivníky se zákony aplikují, zatímco pro přátele se interpretují. V Itálii bylo dlouhá léta zvykem zákony interpretovat, ne aplikovat, a když začala akce čisté ruce, tak se náhle začaly zákony aplikovat.
Z našeho pohledu bylo možná nešťastné převzetí toho názvu jako volebního hesla. Preferoval bych méně bombastický název.
EURO: Máme dost vyšetřovatelů, státních zástupců a soudců, kteří budou ochotni změnit přístup k zákonu a začít ho aplikovat namísto interpretace?
BAŠTA: Jsem optimista a domnívám se, že ano. Ale bude to chvíli trvat.
EURO: Jak velikou roli v tomto procesu hraje to, čemu se říká „politická objednávka ?
BAŠTA: Použil bych možná trochu jiného termínu než politická objednávka. To už mluví příliš o intencích. Za prvé je tu politická vůle věci změnit a za druhé tu je zřetelná společenská objednávka, které politická vůle vychází vstříc. Hledání forem je otázka na delší diskusi. Mechanismus státní správy, který se podivným způsobem zasekl, je třeba rozpohybovat.
EURO: Dobře, ale nesvazuje vás opoziční smlouva?
BAŠTA: Opoziční smlouva není v tomto případě brzdou. Nevšiml jsem si, že by mi nějak bránila v práci. Všiml jsem si samozřejmě, že se lidé mohou vyděsit z kampaně, která je vedena proti mým podřízeným. Ti pak mohou začít přemýšlet o tom, zda to mají, či nemají zapotřebí.
EURO: Když hlavní představitel strany, která s vámi opoziční smlouvu podepsala, volá po „debašti-zaci , tak to nevyvolává moc důvěry. Myslíte si opravdu, že by vám jeho strana mohla pomoci v Parlamentu schválit potřebné zákony?
BAŠTA: Nevím. Až podobný zákon předložíme, budu zvědav, kdo pro něj zvedne ruku.
EURO: Který zákon?
BAŠTA: Například o finanční policii, o finanční prokuratuře, zákon, který stanoví to, co je všude zvykem - třeba povinný bezhotovostní styk při částkách nad - a teď se můžeme bavit nad jakou sumou. Můžeme se bavit o majetkových přiznáních, můžeme se bavit o zákonech, kte-ré budou zjednodušovat soudní řízení, můžeme se bavit o tom, co nám schází - o exekutorech, o zákonech, které umožňují zabavení majetku získaného trestnou činností. Pokud má mít tato republika před sebou budoucnost, tak se musí stát právním státem. Vycházím také z toho, že nám při tom velmi pomůže integrační proces do Evropské unie. Prostě některé věci budeme muset udělat. Když ne pod tlakem zevnitř, tak určitě později pod tlakem zvenku. Ve středu Evropy nelze nechat zemi, která by byla slabým článkem řetězu.
EURO: Kdybyste z jakéhokoliv důvodu, ať politického nebo jiného, nemohl dotáhnout do konce práci, kterou jste před sebe postavil, odešel byste z postu ministra?
BAŠTA: Ano.
EURO: Budou mít čeští ministři v budoucnu problémy, pokud se nenechají prověřit pro práci s utajovanými informacemi?
BAŠTA: Oddělil bych dvě věci, které se podle mého názoru velmi nešťastně spojily. První je politická kampaň kolem prověrek, která se tady periodicky objevuje od léta 1998, kdy někoho napadlo, že by se to dalo politicky využít. Tehdy ani neplatil zákon, který by něco podobného umožňoval. To bylo v červenci, kdy s tím přišel Josef Lux a posléze i televize Nova. To je propagandistická část problému a tady opozice dělá, co umí. Když to pozoruji, tak se docela těším, až nastane situace, kdy budou muset prověrku podstoupit oni. To je jeden z důvodů, proč bych tyto parametry docela rád nastavil. A já sám, pokud se nechám prověřit, rozhodně o tom nebudu vykládat novinářům.
