Ministr Mládek svým koaličním kolegům navrhuje, aby zatím schválili pokračování dobývání na lomu Bílina
Spory o to, zda prolomit, či neprolomit limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách, které se vedou už mnoho let, dnes doslova rozdělují společnost. Pro jsou samozřejmě těžaři, odboráři, ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek či Svaz průmyslu a obchodu. Proti pak ekologové, ministerstvo životního prostředí, většina obyvatel Horního Jiřetína a Litvínova, které by byly těžbou ohroženy, ale také někteří ministři.
Během několika týdnů musí vláda už jasně říct, jestli limity těžby prolomí. Půjde zřejmě o letošní nejsledovanější ortel vlády. Členové kabinetu však zatím nemají ve věci jasno.
Polovičaté řešení
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) svým koaličním kolegům navrhuje, aby zatím schválili pokračování dobývání na lomu Bílina a mnohem problematičtější ortel o budoucnosti lomu ČSA, který je ve vlastnictví Severní energetické, odsunuli až do roku 2020. Zatímco v případě Bíliny nedojde k ohrožení vesnic, při prolomení stanovených hranic ČSA by šly k zemi Černice i Horní Jiřetín a hranice těžby by se přiblížila těsně k Litvínovu.
Ministerský návrh není velkým překvapením.
Již v lednu, kdy ministr Mládek představil čtyři varianty řešení limitů těžby, se proti posunu limitů na lomu ČSA zdvihla vlna odporu. Prolomení by si zde vyžádalo zbourání Horního Jiřetína a přestěhování zhruba 2200 obyvatel.
K záchraně Horního Jiřetína nakonec přispěje nejen politika, ale také ekonomické faktory. Cena hnědého uhlí je spojena s cenou černého uhlí, a ta se v posledních letech doslova zhroutila. Ještě v září roku 2011 se za jednu tunu energetického černého uhlí platilo na světovém trhu okolo 120 dolarů za tunu. Dnes je to méně než polovina.
Hnědé uhlí musí být logicky levnější, už jen s ohledem na nižší výhřevnost. Jenže při nízké ceně se vysoké náklady na přípravu těžby na lomu ČSA a přesun milionů tun zeminy, což by odhadem vyšlo na 25 až 30 miliard korun, investorovi nikdy nevrátí. Z otevírání nových těžebních lokalit se stává ekonomický propadák.
ROZ DÍLNÉ NÁZOR Y V KOALICI
Mládkovo polovičaté a alibistické řešení části ministrů především z ČSSD vyhovuje. „Kloním se k variantám, které nebudou znamenat žádné nucené stěhování občanů ani bourání domů, současně nám však zajistí dostatek uhlí,“ říká Milan Chovanec (ČSSD), ministr vnitra. „Nesouhlasím s okamžitým prolomením limitů, které by znamenalo významný zásah do stávající lidnaté zástavby,“ připojuje se ministryně školství Kateřina Valachová (nestr. za ČSSD).
Zástupci hnutí ANO s Mládkovým návrhem tak úplně nesouhlasí. „Za sebe mohu říct už teď, že stoupencem prolomení limitů nejsem,“ reaguje ministr obrany Martin Stropnický.
A přidává se k němu i ministr dopravy Dan Ťok: „Nevidím příliš velké důvody, proč by se limity měly prolamovat.“ Ministr životního prostředí Richard Brabec podle svých dřívějších vyjádření také není prolamování nakloněn, ideální by prý bylo, pokud by linie zůstaly zachovány všude. Tedy v Bílině i ČSA. Téhož názoru je i ministr spravedlnosti Robert Pelikán.
Podobný názor před několika měsíci zastával i stranický šéf Andrej Babiš. Ještě na začátku letošního roku tvrdil, že limity mohou být zachovány, protože vytěžené uhlí se mění na elektřinu, která se stejně vyváží do zahraničí. Pak si ale nechal zpracovat analýzu. Ta mu ukázala, že pro chod české energetiky a teplárenství je nutné pokračování těžby v Bílině.
Názor lidoveckých ministrů je zatím nejasný. Všechny nejasnosti a otázky mělo vysvětlit meziresortní připomínkové řízení, jímž návrh z dílny Jana Mládka procházel v srpnu.
Avšak kvůli relativně krátké době a nedostatku analýz dorazila řada dotazů a kritických reakcí, a proto odchází materiál na vládu s rozporem. Ministerstvo průmyslu dalo ostatním resortům během řízení jako podklad pro jejich rozhodování nedostatek analýz. Navíc jednostranných. Jak studie sociálních a ekonomických dopadů, tak materiál shrnující potřeby uhlí pro teplárenství radí prolomení limitů v Bílině i ČSA.
Spokojena s návrhem na prolomení limitů jen v dole Bílina je Hospodářská komora, stejně jako Teplárenské sdružení. To v minulých letech varovalo před nedostatkem uhlí, nyní už svůj postoj zmírnilo. „Pokud vláda ještě letos schválí posun limitů v lomu Bílina a současně přijme opatření pro snížení spotřeby uhlí u maloodběratelů a podpoří rekonstrukce rozvodů tepla, mělo by být možné klesající těžbu zvládnout,“ říká výkonný manažer Teplárenského sdružení Martin Hájek
OPOŽDĚNÉ ZVEŘEJNĚNÍ studie
Ministerstva neměla při meziresortním řízení k dispozici analýzu dopadů na lidské zdraví a životní prostředí, která je k pokračování těžby mnohem kritičtější. Mládek ji zveřejnil až po skončeném meziresortním řízení. Tato analýza, zpracovaná Centrem pro otázky životního prostředí na Univerzitě Karlově, tvrdí, že i prolomení těžebních limitů hnědého uhlí pouze v dole Bílina by si z hlediska ekologických a zdravotnických dopadů vyžádalo do roku 2050 o deset miliard korun více, než kdyby se limity neprolamovaly. Opoziční Strana zelených požaduje doplnění výsledků studie do návrhu na prolomení limitů těžby v dole Bílina, který už vládě předložil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.
Studie vyčísluje dopady na zdraví a životní prostředí v důsledku znečišťování ovzduší při těžbě uhlí a jeho spálení v elektrárnách a teplárnách. Vyčísluje také dopady na zdraví způsobené hlukem při těžbě uhlí. V případě neprolomení limitů jsou odhadované náklady 14 miliard korun. Podle zelených by prolomení limitů těžby v dole Bílina přineslo externí náklady minimálně o deset miliard korun vyšší.
Materiál navazuje na studie socioekonomických dopadů a dopadů na teplárenství, jejichž výsledky zveřejnil Mládek na konci června. Na jejich základě tehdy ministr sdělil, že navrhne vládě a tripartitě, aby rozhodnutí o prolomení takzvaných těžebních limitů v dole ČSA, kde těží Severní energetická, bylo odloženo na rok 2020. V dole Bílina, patřícímu Severočeským dolům, se limity mají podle něj kvůli potřebám tepláren prolomit už letos.
Mluvčí MPO František Kotrba pro ČTK řekl, že tento postoj platí i po zveřejnění studie dopadů na životní prostředí, která je poslední, kterou mělo ministerstvo před vládním rozhodnutím o limitech předložit. Podle zelených je ale Mládkovou fatální chybou, že výsledky studie v návrhu nezohlednil.
Starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt (SZ), jehož obec by byla těžbou zasažena, poznamenal, že nová studie potvrdila předchozí zjištění o negativních dopadech prolomení limitů na zdraví a životy obyvatel regionu. Studie podle něj vyčísluje jen minimální odhad těchto dopadů v souladu se zadáním.
MPO tak nyní považuje za nejlepší kompromis mezi potřebami českého teplárenství a sociálními, ekonomickými a environmentálními dopady prolomit limity ještě letos pouze v dole Bílina. Variantu prolomení limitů jen v dole Bílina podporuje i ČEZ, který Severočeské doly vlastní. „Je-li cílem aktuální studie ukázat, která varianta pokračování v těžbě hnědého uhlí je z pohledu vyvolaných externalit optimální, pak je to prokazatelně varianta korekce limitů v dole Bílina,“ řekl ČTK mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Podle něj stojí proti zmiňovaným deseti miliardám korun téměř 150 miliard korun, které lze z prolomení limitů na tomto dolu získat.
ROZDÍLNÉ Výhrady
Výhrady k aktuální studii mají zástupci tepláren. „Studie hodnotila pouze externí náklady související s těžbou a využitím hnědého uhlí.
Přinejmenším ve variantě zachování limitů těžby by však bylo nutné zahrnout externí náklady jiných způsobů zajištění dodávek tepla, které určitě nejsou nulové. Studie je však vůbec nevzala v úvahu. Tím došlo k nadhodnocení relativního dopadu variant těžby za limity,“ řekl ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek. Úplné prolomení limitů podporují horníci a odbory, stejně jako Svaz průmyslu a obchodu. Proti jakémukoli prolamování se bouří převážná část místních obyvatel i ekologové. l
