Žít a zemřít v Jižní Koreji může být pěkné drahá záležitost. Paradoxně zvláště tehdy, pokud se řadíte mezi nejbohatší lidi v zemi. Na vlastní kůži se o tom přesvědčili členové rodiny bývalého šéfa společnosti Samsung Group I Kun-hia, který zemřel loni v říjnu ve věku 78 let. V rámci dědického řízení totiž musí tamnímu finančnímu úřadu zaplatit dědickou daň ve výši 12 bilionů wonů. To se v přepočtu rovná zhruba 232 miliardám korun.
Důvod, proč se v jejich případě celá záležitost natolik prodraží, je nasnadě. Jde o samotný institut dědické daně – tamní sazba totiž dosahuje 50 procent a je druhou nejvyšší na světě, hned po té japonské. Majetek zesnulého podnikatele dosahoval částky 20,7 miliardy dolarů (přibližně 475 miliard korun), což jej, jak uvádějí České noviny, řadilo dle agentury Bloomberg na celkové 66. místo v žebříčku nejbohatších lidí planety.
Sbohem obrazům slavných malířů, a dost možná i firemním podílům
Rodina bývalého šéfa Samsugu během uplynulého týdne dle Reuters oznámila, že svůj 232miliardovou závazek vůči státu hodlá zaplatit v horizontu příštích pěti až šesti let s tím, že první splátka se uskuteční ještě před koncem dubna.
Dědicové se zároveň nechali slyšet, že korejskému národnímu muzeu a dalším podobným institucím darují sbírku vzácných obrazů, které I Kun-hi během svého života stihl nashromáždit. Nechybí mezi nimi například i díla od Pabla Picassa, Clauda Moneta či Salvadora Dalího. Takové rozhodnutí by mohlo podle odborníků dlužnou daň znatelně snížit.
V souvislosti s dědickým řízením se pak nabízí ještě jedna otázka, a sice jakým směrem se bude známý výrobce mobilních telefonů a další spotřební elektroniky ubírat nadále. Je totiž dost možné, že aby mohla rodina svůj daňový závazek splatit, bude se muset části vlastního podílu ve zmíněném konglomerátu vzdát. S největší pravděpodobností se nicméně bude jednat o podíly v takových firmách, které v rámci skupiny nejsou zas až tolik významné, uvedl již dříve pro Reuters analytik společnosti NH Investment Kim Dong-jang. Ve hře je prý i bankovní půjčka nebo peníze z vyplacených dividend.
Přišel, změnil, vybudoval
Ačkoliv firmu Samsung původně založil jeho otec, byl to právě až I Kun-hi,který ji posunul tam, kde se v současnosti nachází. Jejím šéfem se stal na Štědrý den roku 1987, zhruba dva týdny po otcově smrti. Tou dobou byla společnost známá spíše jako napodobitel a výrobce levné, a především nekvalitní spotřební elektroniky, která za konkurencí zaostávala v mnoha ohledech.
V roce 1993 se I Kun-hi rozhodl, že má-li být Samsung úspěšný, je potřeba s jeho filozofií a firemní kulturou něco udělat. Svým zaměstnancům tehdy řekl památnou větu, aby změnili vše kromě dětí a manželky. A povedlo se. V průběhu následujících dvou dekád se suwonská společnost stala největším výrobcem chytrých telefonů na světě.
Poté, co v roce 2014 prodělal infarkt myokardu, předal I Kun-hi funkci předsedy představenstva svému jedinému synovi I Če-jongovi. Ten byl před čtyřmi roky odsouzen k pětiletému trestu odnětí svobody za korupci, jež měla co dočinění s kauzou bývalé jihokorejské prezidentky Pak Kun-hje. O rok a půl později nicméně vězení opustil, třebaže čelí i dalším obviněním.
