Stát prodává perly, ale nic si za ně nekoupí
Pražský secesní hotel Palace a neméně známý Club Hotel Průhonice čeká stejně významná jako pozoruhodná událost. Stát je nyní prodává, ale za lukrativní objekty zřejmě nedostane vůbec nic. Prodávají se totiž v konkursní podstatě předlužené společnosti Hotelinvest a prodejní cena odhadem pokryje sotva třetinu z jejích více než třímiliardových závazků. Před státem, který je stoprocentním vlastníkem firmy i věřitelem Hotelinvestu, přitom mají přednost ostatní věřitelé.
Správkyně konkursní podstaty Hotelinvestu Jana Dudková oba objekty prodává ve veřejném výběrovém řízení. O novém majiteli tak nemusí rozhodovat nejvyšší cena. Ve zveřejněných podmínkách prodeje se uvádí, že přednost bude mít „nejvýhodnější nabídka při současném zachování pracovních příležitostí a stávající podnikatelské činnosti včetně ochrany veřejného zájmu a s přihlédnutím k nejvyšší nabídce kupní ceny . Zájemci mohou své nabídky podávat do 9. dubna.
Možná sotva miliarda.
Lidé z managementu hotelu Palace odhadují, že za hotel by mohl zájemce získat až miliardu korun. „Nepochybně to bude v řádu stovek milionů, potvrzuje majitel přední pražské realitní kanceláře. Na větší upřesnění si zatím netroufá, protože se dosud se stavem hotelu podrobně neseznámil.
Za průhonický hotel se zřejmě částka těžko přiblíží stu milionům korun. „Mezi oběma hotely je řádový rozdíl, co do významu, velikosti i klientely. Palace je jeden z nejdražších hotelů s lákavým historickým koloritem, takže o zahraniční hosty nemá nouzi. Club Hotel Průhonice má hlavně české klienty zaměřené na jeho sportovní zázemí, uvedl jeden z pražských hoteliérů.
Palace je pětihvězdičkovým hotelem a jeho historie sahá hluboko do minulosti. První zmínka o místě, na kterém stojí, je z roku 1378 a týká se civilního domu českého šlechtice, krále Václava IV. Nynější budova ve stylu vídeňské secese vznikla v roce 1906.
Cenami pokojů patří Palace mezi tři nejdražší v hlavním městě (za hotely InterContinental a Savoy). Po rekonstrukci v roce 1989 v něm bydlely mnohé světové celebrity, například britský princ Charles a zpěváci Luciano Pavarotti, José Carreras, Phil Collins nebo skupina Rolling Stones. Dvoulůžkový pokoj nyní nabízí hotel za 390 až 520 marek (6900 až 9200 korun) za jednu noc, speciální secesní apartmá nebo pokoj pro novomanžele za 765 DEM.
Ve čtyřhvězdičkovém Club Hotelu Průhonice si lze dvoulůžkový pokoj podle internetové nabídky objednat za 2560 korun.
Zase do světa?
O pražský Palace se už dříve zajímal maďarský hotelový řetězec Danubius Hotels, který již působí v Mariánských Lázních. Vlastní hotel Villa Butterfly a od loňska má většinový podíl ve společnosti Léčebné lázně.
Dalším zájemcem by mohl být dřívější provozovatel obou nabízených hotelů, společnost Wienna International Hotels & Resorts. Její manažeři je spravovali tři roky. Koncem roku 1998 jim nový vlastník hotelů, společnost Česká inkasní, odmítl smlouvy prodloužit, protože byli údajně příliš drazí.
Představitelé české hotelové asociace, Národní federace hotelů, se ovšem domnívají, že by Palace měl být příležitostí především pro české investory. „V Praze je už osmnáct zahraničních společností a je škoda, že zisky z hotelů, jako jsou Mövenpick či Marriot, odplývají jinam, říkají. Majiteli hotelů jsou prý i ve světě velké investiční společnosti či banky. Také pražský pětihvězdičkový hotel Renaissance patří rakouské Raiffeisenbank. Majitelé přitom řídí hotely jen výjimečně. Pro původně pivovarnickou společnost Bass, která nyní vlastní čtyři hotelové sítě a v nich kolem šesti tisíc hotelů, je například spravuje společnost InterContinental.
Pohnutá historie.
Nabízené hotely jsou nyní v rukou státu. V posledních deseti letech si však užily jak soukromého majitele, tak i zahraničního správce. K opětovnému zestátnění se dostaly kvůli zpackané privatizaci a do konkursu v březnu minulého roku.
Na společnost Hotelinvest, která je má v majetku, dohlíží ministerstvo financí. Stoprocentním akcionářem Hotelinvestu je totiž jeho dcera Česká inkasní. Tato státní organizace převzala hotelovou společnost v polovině roku 1997, když rakouští investoři pohrozili mezinárodním skandálem. Vláda Václava Klause tehdy našla cestu mimosoudního vyrovnání. Na vykoupení akcií Hotelinvestu od rakouské firmy Warimpex a na vyrovnání dluhů vůči bance Creditanstalt věnovala ze státního rozpočtu zhruba miliardu a dalších 300 milionů korun na sanaci firmy. Za to měla získat aktiva, odhadovaná v té době na 1,7 až 2,1 miliardy korun. Ani tyto původní optimistické odhady by však na umoření dluhů nestačily.
Nevinní viníci.
Zadlužení vzniklo už před rokem 1989. Rakouská společnost Warimpex, která se tehdy angažovala i v Polsku, Madarsku a Bulharsku, se dohodla s československým státem na financování rekonstrukce hotelu Palace a Club Hotelu Průhonice. V plánu měla ještě výstavbu nového hotelu v Praze na Pankráci. V nově založené společnosti Hotelinvest, kde jí byl partnerem tehdejší Čedok, získala 49 procent akcií. Po privatizaci z roku 1990 se však lukrativní hotely z majetku Čedoku odsunuly a rakouské úvěry nebylo z čeho splácet. Problém měl přitom hlavně český stát, protože za úvěry ručila hlavně Československá obchodní banka.
V mimosoudním vyrovnání s Rakušany dosáhla česká vláda dohody, podle níž sice zaplatila zahraniční dluhy, situaci obou hotelů však nevyřešila. Warimpex tehdy dostal 700 milionů korun, Creditanstalt 230 milionů korun. Hotelinvestu ovšem zůstaly ještě zmíněné dluhy ve výši přes tři miliardy korun vůči ČSOB, která je později při ozdravování své bilance převedla na Českou inkasní.
Exministr Vladimír Dlouhý sice už v roce 1997 obvinil ze zpackané privatizace dřívější ministryni obchodu Vlastu Štěpovou a vyhrožoval, že celou záležitost předá orgánům činným v trestním řízení, později však kauzu zahrál do ztracena.
