Ministerstvo financí uvedlo, že letošní deficit veřejných financí by se měl vyšplhat až na 7,6 % HDP. To je zcela rekordní výše. Deficit neustále roste. Loni totiž dosahoval jen 6,7 % HDP. Problémy veřejných financí přitom již začínají ovlivňovat jednotlivé podniky i domácnosti, a to například v podobě kurzu koruny.
Její současné oslabování totiž můžeme ze značné části vysvětlit právě stavem veřejných financí, které jsou pro mezinárodní investory značně sledovaným ukazatelem. Pokud je země příliš nezdravě zadlužená, investoři se začínají o své investice obávat. V krajním případě, který však České republice prozatím rozhodně nehrozí, může situace vyústit až ve finanční krizi, jako například v proslulé Argentině. A nejde jen o samotnou výši dluhu. Panují také obavy, že Česká republika nedokáže včas splnit Maastrichtská kritéria pro přijetí eura a euro přijme mnohem později, než ostatní kandidátské země. V takové situaci není divu, že koruna přestává být pro zahraniční investory atraktivní měnou, a ti ji opouští. Koruna se poté posouvá ke stále nižším hodnotám. Česká republika je na tom sice špatně, pokud jde o splnění kritéria týkajícího se deficitu veřejných financí, ale podobné problémy mají i sousední země. Například Maďarsko v současnosti bojuje nejen s veřejnými financemi, ale také s vysokou očekávanou inflací a vysokými úrokovými sazbami. Z našeho pohledu se tedy zdá situace v české ekonomice žalostná, ale obrázek se poněkud vylepší v mezinárodním srovnání. A to je také jeden z důvodů, proč současné oslabení koruny nebude trvat dlouho. O českých veřejných financích se ještě bude nějakou dobu mluvit, a to zejména v době, až se jejich reforma bude na podzim projednávat v parlamentu. Po celou tu dobu zůstane přilepena na slabých úrovních. Jestliže bude nakonec schválena, investoři na toto téma poněkud pozapomenou a více pozornosti budou věnovat dalším potížím okolních zemí. Koruna se poté v posledním čtvrtletí toho roku navrátí k silnějším hodnotám.
