Podobně jako spotřebitelskými cenami i produkčními cenami hýbaly v poslední třetině loňského roku především ceny potravin. Rozhýbaly tím stojaté (ne)inflační vody. Index cen průmyslových výrobců se v prosinci zvýšil o 0,2 %.
Díky tomu se meziroční inflace v produkčních cenách zvýšila z listopadových 0,4 % na 0,9 % a definitivně se tak vzdálila deflační zóně, ve které strávila 21 měsíc (od února 2002 do října 2003). Ceny v potravinářství se v prosinci zvýšily o 0,9 % a vzhledem k jejich pětinovému podílu na celkovém koši pro výpočet indexu cen průmyslových výrobců se postaraly samy o vzestup celkového indexu o 0,2 %. Rychleji rostly ceny v potravinářském průmyslu naposledy v srpnu 2000. Nejvýrazněji zdražily pekárny, mlýny a mlékárny. Výrazněji do celkové cenové hladiny promluvily ještě pokles cen koksáren a rafinérií o 1,1 %, kde se projevil vliv posílení kurzu koruny na dovozní ceny ropy a ropných výrobků, a zvýšení cen v kovodělném průmyslu o 0,4 %. Obě cenové změny se ovšem v celkovém indexu kompenzovaly. Ceny zemědělských výrobců vzrostly o 1,5 % zásluhou sezonního zdražení ovoce a zeleniny. Nicméně kromě sezonních výkyvů lze napříč cenovými indexy již několik měsíců identifikovat nový trend ve vývoji cen mléka, mléčných výrobků, vajec a drůbeže. Jednorázovou korekcí prošly ceny obilovin, což se následně promítlo do zdražení mlýnských a pekárenských výrobků. Potraviny se staly v závěru loňského roku dominantním inflačním faktorem a podle aktuálních indikací se růst cen potravin nezastavil ani na začátku letošního roku. Potraviny patrně budou společně se změnami daní a regulovaných cen hlavními faktory formujícími inflační prostředí v České republice jen, když bude třeba kompenzace za kratší začátek v letošním roce. Cenové indexy bez administrativních vlivů a proměnlivých cen potravin a energií ovšem nevykazují důvody ke znepokojení.
