Meziroční inflace zůstala již potřetí za sebou na -0,4 %. V porovnání s březnem 2002 jsme na potravinách letos ušetřili 5,7 %. K dalšímu poklesu cen došlo díky sezonním výprodejům u odívání a obuvi, za které jsme v březnu zaplatili o 0,4 % méně.
Spotřebitelé sáhli výrazně hlouběji do kapsy jen u čerpacích stanic, kde pohonné hmoty podražily v průměru o 11,4 %. Vzhledem k vývoji cen ropy na světových trzích to ale není špatné. Spolu s Litvou jsme jedinou zemí aspirující na členství v EU, kde se ceny snižují. Například na Slovensku vzrostl meziroční index spotřebitelských cen na 8,0 %. Rozdíl oproti ČR je dán zejména přístupem k deregulacím a nutným reformám před vstupem do EU. Křehká vláda ČR nenachází k těmto krokům dostatečné odhodlání. Příkladem může být, že parlamentem zatím neprošlo zvýšení nepřímých daní, které bylo původně plánováno na duben. Deflace podle nás nepotrvá dlouho. Kladných hodnot meziroční inflace se díky zvýšení regulovaných cen plynu dočkáme již v dubnu či květnu. Záležet také bude na tom, jak rychle budou prodejci pohonných hmot reagovat na pokles cen ropy na světových trzích. Ten by ale nemusel být tak rychlý, jak si mnozí slibují, protože konečná cena pohonných hmot se kromě ceny samotné suroviny odvíjí také od kurzu dolaru a marží prodejců. Koncem roku očekáváme inflaci kolem 1,9 %. Negativních dopadů deflace na ekonomiku, jako je odkládání spotřeby, omezení investic a růst nezaměstnanosti, se proto nemusíme bát. Relativně krátká epizoda deflace zaměstnancům naopak přinesla rychlejší růst reálných mezd. Současná deflace naznačuje, že ČNB ještě jednou sníží úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 2,25%.
