Stavební firmy, zájemci o život ve vlastním, developeři, architekti, investoři… Spojuje je jedno. Všichni čekají, až se začnou stavět nové byty. Podle společnosti Xella se letos růstu bytové výstavby dočkáme, ale na předcovidovou úroveň se nedostane.
České stavební firmy budou mít v roce 2022 dostatek zakázek, slibuje analýza provedená výrobcem cihel Ytong. Zájem o bytovou výstavbu nepoleví, objem výstavby bude ale jen mírně vyšší než vloni, na hodnoty z roku 2019 se nevyšplhá. Stavitelé i jejich zákazníci se totiž budou muset vypořádat se stále ještě rostoucími cenami materiálů, nedostatkem pracovníků a možnými logistickými výpadky.
V západní Evropě se dle původem německé firmy stavební sektor vzpamatuje rychleji, kdežto u nás posílí jen o jediné procento. Na předpandemickou úroveň by se měl vyšplhat až příští rok, aby se ten následující mohlo dle odborníků stavět ještě víc než před covidem.
„Stále vidíme velmi silnou poptávku ze strany soukromníků i firem,“ uvedl generální ředitel Xella pro Českou republiku a Slovensko Peter Markovič. „Lidé chtějí lépe bydlet, stavějí si nové domy nebo rekonstruují ty staré. Český bytový fond je ale ve srovnání se západní Evropou stále poměrně zastaralý, a tak lidé chtějí do svého bydlení investovat. Stavební sektor proto pozvolna poroste, objem bytové výstavby bude mírně vyšší než loni, ale návrat na předcovidové úrovně bude ještě chvíli trvat,“ potvrdil.
Stát to stavitelům neulehčí
Spolu se zájmem o byty stoupá i cena hypoték, a v Česku je tento nárůst nejznatelnější z celé Evropy. Úrokové sazby jednotlivých bank se v současnosti pohybují okolo čtyř procent a jejich další zvýšení některým dlužníkům ročně sebere z účtu i desítky tisíc korun. Nejen proto ČNB zpřísní podmínky pro jejich poskytování – od dubna si bude možné půjčit jen 80 procent hodnoty nemovitosti namísto současných devadesáti. I proto analytici očekávají, že po rekordním roce 2021, kdy celkový objem poskytnutých hypotečních úvěrů narostl o 75 procent a prolomil hranici 420 miliard, dojde k výraznému poklesu zájmu. Část střední třídy už na půjčky nedosáhne, a tak se hovoří o snížení celkové částky na 250 miliard.
Firmám pro změnu zase chybí zahraniční dělníci. Náklady stavitelských prací zvedají kromě toho i drahé energie, pohonné hmoty nebo potíže se sháněním dřeva či zateplovacích materiálů. Na suroviny z dovozu se navíc kvůli různým typům omezení musí relativně dlouho čekat.
Svou roli hraje i novela vyhlášky o energetické náročnosti budov, platná od Nového roku. Ta vyžaduje téměř nulovou uhlíkovou stopu – tedy regulovatelné vytápění, větrání a částečné využívání energie z obnovitelných zdrojů. V případě bytovek bude od letoška nutné zavádět vzduchotechniku, LED osvětlení a tepelná čerpadla či fotovoltaiku na střechy. Zakážou se rovněž neekologické kotle.
Nové domy musí mít také kvalitnější okna, tedy buď složená ze tří skleněných desek nebo silná alespoň tři centimetry. To prodraží novostavby o další dvě procenta, což podle Šárky Tomanové z organizace Šance pro budovy u typického dvojpodlažního rodinného domu znamená 50 až 80 tisíc korun navíc. Vyvážit tyto náklady by ale měla energetická úspora během obývání domu.
Pozvolný růst
Celková hodnota nově dostavěných bytů v České republice loni podle dat Euroconstructu dosáhla zhruba 177 miliard korun, což představovalo asi šestiprocentní růst vůči krizovému roku 2020. Před vypuknutím pandemie se však celková hodnota výstaveb pohybovala okolo 180 miliard a jen v roce 2019 byla zahájena výstavba zhruba 39 tisíc rodinných domů a bytů. V roce 2020 už to bylo jen 35 tisíc, ačkoliv loni došlo k opětovnému oživení na zhruba 38 tisíc domů a bytů.
„Letos i příští rok se budeme pohybovat na podobných úrovních, i nadále však poroste cena těchto nemovitostí,“ dodal Markovič. Letos by se tato částka měla o miliardu zvednout, na rok 2023 předpovídají experti nárůst o tři další a za dva roky má hodnota atakovat sumu 184 miliard korun.
Zbytek evropského trhu přitom vykazuje větší pružnost – v roce 2020 celkové tempo výstavby nových bytů spadlo o sedm procent, ale vloni se hodnota stihla vrátit na svá stará čísla. Evropa očekává oproti Česku rychlejší růst i letos – odborníci ho odhadují na čtyři procenta. Zatímco loni byly největším tahounem růstu na Starém kontinentu trhy ve Velké Británii, Švédsku či Finsku, letos by tempa růstu přes 10 procent mělo dosáhnout Nizozemí nebo Irsko.
Můj dům, moje kancelář
Touhu Čechů po novém bydlení či rekonstrukcích potvrzuje právě nedávný výzkum společnosti Xella. Sedmnáct procent respondentů z řad českých rodin v něm uvedlo, že v nejbližší době plánuje nakupovat zdící materiály a zahájit stavební práce na novém nebo stávajícím bydlení. Dvě třetiny těchto stavitelů se prý chystají na rekonstrukci, zbytek na práci od základů.
Ačkoli to vypadá, že developeři zkolaudují v právě začínajícím roce více projektů než dosud, podle serveru Newstream to rozhodně neznamená, že by se bydlení mělo zlevnit. Naopak, z průzkumu vyplývá, že dle jednotlivých developerů se ceny jen tak nezastaví. Na tom bude velkou zásluhu mít fakt, že objemy prodejů v následujícím roce budou podobné, nebo dokonce mírně vyšší než loni.
Ještě hlubší propad než obytné budovy zažily během uplynulých dvou let budovy komerční (oblibě se na trhu těší snad jen průmyslové haly). A důvod je jednoduchý – zaměstnanci začali pracovat z domova. Firmy zjistily, že mnohdy nemusí investovat do stavby či pronajímání prostorů, když mohou své lidi bez větších potíží nechat pracovat na dálku. „I zde letos dojde k mírnému oživení. Návrat na předcovidová období ale bude ještě výrazně delší, například výstavba kanceláří se téměř zastavila. Firmy fungují z velké části na home office, zvykly si, že potřebují méně prostoru a nové kanceláře se tak stavět nebudou,“ vysvětluje Markovič.
