Kapitola 124
Standa a transportéry * Čunek a diář
Standa a transportéry
Bývalý voják Pavel Stošek by měl dostat od Tatry Kopřivnice více než dvacetimilionovou provizi, neboť pomáhal „zprostředkovat“ nákup vozidel české armádě. Celý vtip spočíval v podmínce Tatry, že Stoškovi vyplatí provizi pouze v případě, když vláda osloví s nabídkou přímo ji.
Stošek zřejmě zavzpomínal na školní léta, na svého snaživého spolužáka Mirka Kostelku, který to mezitím dotáhl na generála, a za vlády sociálních demokratů dokonce na ministra obrany. A tak shodou náhod zrovna ministr Kostelka přišel v roce 2004 s návrhem zadat zakázku bez obchodní soutěže, a že by armáda preferovala českého výrobce. A bylo. Nehledejte v tom nic zakukleného, podivného, žádné spiklenectví. To je u nás už téměř normální (od slova „norma“). Daňový poplatník promine.
Jednomu to však stejně může propálit samým myšlením díru do hlavy - to když začne do televize vysvětlovat korektnost a transparentnost, ba dokonce snad až křišťálovou čistotu celé této armádní akvizice manžel nové floridské rezidentky Sharky de Gross. To už opravdu není normální - a to časování!
Právě v době, kdy média oznamují, že si Grossovi koupili na Floridě luxusní byt za třináct milionů korun. No, sranda bude, jestli se Stanley někdy na Floridě (pozve-li ho Sharka do svého apartmánu) představí massabobovským způsobem „I’m Gross“ - protože „gross“ je příkladně podle internetového slovníku „hrubý, tlustý, hustý, drsný, neotesaný, sprostý“. Pak by se mohla asertivita stupňovat následovně: být asertivní, být gross, být chucpe.
Řeknete si, to je mi tedy sociální demokrat. Mnoho lidí by volilo sociální demokracii, ale ne toto. Půjdou k volbám jako ten Kohn, co se chtěl vystěhovat, a zašel na úřad, a že už tu být nechce a že chce pryč. A úředníci ho vyslechli, a že tedy to je jeho volba a jeho právo a kampak že by to mělo být? A Kohn z hlavy hned nevěděl, a na co si vzpomněl, to bylo špatně - a prý glóbus jestli by mu nepůjčili, že by měl nějakou inspiraci při tom vybírání, a tak tím glóbem otáčí sem tam a kroutí se a kouká odspodu a seshora a točí na druhou stranu a furt se s tím babrá - až nakonec z něj vypadne: „A jinej glóbus byste tam neměli?“
A tak půjdou sociálnědemokratičtí voliči k volbám a budou s těmi lístky obracet v ruce podobně, v očích stejnou otázku, jako ten nébich Kohn: Nějakou jinou sociální demokracii by tam neměli? Velmi slabou útěchou jim může být, že poctivý konzervativní volič je prý na tom némlich tak.
Čunek a diář
Neukazujte před Jiřím Čunkem svůj výtisk týdeníku EURO! Přistihne-li vás s ním, dbejte, aby nebyl rozevřen na stránce Palubního deníku, kde se píše o Čunkovi. Kdyby však i k tomu došlo, chraň vás ruka páně se podříct, že víte, že redakčně se Palubnímu deníku říká „diář“. Hrozí totiž reálné nebezpečí, že v tu ránu budete mít svůj právem oblíbený časopis prohnaný skartovačkou - jednou Čunek něco podobného totiž už zřejmě udělal!
To když mu „policista“ údajně omylem dal věc, kterou ale policii poskytla jiná osoba. Ty uvozovky naznačují jednak oprávněnou nejistotu, zda onen dotyčný ještě slouží v policii (neměl by!), ba dokonce zda to vůbec byl policista, a ne spolupachatel!
Onou věcí byl diář vsetínského starosty Čunka, který mu vedla jeho sekretářka. V diáři se nacházely údaje, které byly pro policii dvojnásobně důležité, neboť mohly pomoci vyřešit korupční kauzu a na ní navazující případ křivého svědectví. Policista prý Čunkovi následně volal, aby mu diář vrátil, ale ten jej už asi promptně prohnal šroťákem. Čunek dobře věděl, že věc odnesl z policie neprávem, protože tento předmět doličný (služební, nikoli osobní majetek) poskytla policii jeho sekretářka. Z jeho rychlé reakce nelze vyčíst nic menšího než přiznání, že věci jsou tak, jak veřejnost předpokládala. Svědčil-li by diář v jeho prospěch, nepochybně by jej předložil soudu (na to stačí dvojciferné IQ).
Nyní budeme sledovat, jak se s tím „protikorupční“ jednotka popasuje (uvozovky tam jsou opět úmyslně). Měla by se personálně zmenšit o jednoho muže, což by mělo její výkon i ducha posílit. Nestalo-li tak ještě, a onen nébich stále slouží, měla by vbrzku zásahem policejního prezidenta přijít i o šéfa protikorupční policie - totiž, nechce-li dalším váháním policie přijít o svého prezidenta, což by v takovém případě už mohlo znamenat i rezignaci ministra vnitra.
