Jen třetina německých firem spolupracuje s českými univerzitami a výzkumníky. Často nevědí, jak na to
Slovo inovace je pro německé výrobní firmy téměř mantrou. Zatímco ještě před deseti lety rozhodovala především cena práce, dnes se bez zázemí pro výzkum a vývoj neobejdou. Pro Česko by to mohla být potěšující zpráva. Horší je ale fakt, že většina podniků si vystačí jen s vlastními zaměstnanci. Z loňského průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory (DTIHK) vyplývá, že jen třetina firem spolupracuje s českými univerzitami a výzkumnými pracovišti. A jen každá osmá zadává zakázky přímo výzkumníkům. „Na rozdíl od Německa je v Česku zatím spíše okrajovou záležitostí, aby firmy zadávaly renomovaným výzkumným institutům soukromé zakázky,“ komentoval průzkum Bernard Bauer, výkonný člen představenstva komory. Chce to víc reklamy Důvodem relativního nezájmu o české vědce a příklon k vlastním kapacitám nebo rovnou import znalostí z mateřských koncernů v Německu může být fakt, že se německým firmám jeví český svět vědy a výzkumu jako nepřehledný. Pouze čtvrtina dotázaných firem, které u nás spolupracují s některou z vysokých škol nebo badatelských ústavů, hodnotí přístup k informacím jako jednoduchý. Mnoho firem vůbec neví, kdo o čem bádá a jak jim může být nápomocný. „Samy výzkumné instituce velmi málo propagují své kompetence na trhu a zřídka samy spolupráci vyhledávají. Silnější marketingové zaměření by určitě podpořilo transfer technologií i rozvoj spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje,“ domnívá se Rudolf Fischer, prezident DTIHK.
Problematické mohou být i samotné vědecké výstupy.
Polovina již spolupracujících firem nepovažuje české patenty za natolik atraktivní, aby si za ně připlatila. A jen čtyři procenta si pochvalují, že jim badatelské výstupy zcela vyhovují. Ne nutně za tím ovšem musí být malá konkurenceschopnost českých vědců. Téměř tři čtvrtiny firem narážejí na právní nejasnosti při sepisování smluv o společném záměru. Stejný počet společností by pak uvítal, kdyby stát zveřejnil vzorové smlouvy – od odborných studií a posudků až po zakázkový výzkum. S tím, že by mělo jít o praktický manuál. „Pro nás by byl velmi užitečný jednoduchý návod pro spolupráci firem a výzkumných zařízení, který by byl založen na praktických zkušenostech zúčastněných aktérů a nebyl by jen dílem úředníků,“ vysvětluje Marcel Páter, obchodní ředitel firmy Schunk Praha, specialisty na výrobu uhlíkových kartáčů a sběračů.
Oblíbené vouchery V prostředí české legislativy se ale jinak německé firmy orientují. Polovina společností spolupracujících s některou vysokou školou nebo vědeckou institucí využívá dotační programy Technologické agentury ČR, necelá čtvrtina pak inovační vouchery, které jsou vázány na využití vědeckých kapacit v konkrétních krajích. Vouchery jsou sice jen na relativně malé částky (v Praze do 200 tisíc korun, v Brně je to polovina), zato odpadá složitá administrativa spojená s odpisování nákladů na vědu a výzkum. A na tu si stěžuje téměř polovina firem dotázaných DTIHK.
Sedmdesát procent ze skupiny nespokojených se domnívá, že celý proces je příliš složitý, 47 procent pak volá po jednoznačné definici aktivit, na které lze žádat úlevu na dani. „Proces podání žádosti o daňovou úlevu je velmi obsáhlá a ne vždy zcela jasná problematika,“ hodnotí Wolfram Motz, jednatel společnosti MBtech Bohemia, která poskytuje inženýrské a poradenské služby automobilkám.
Potěšitelné je, že volné pole pro působení škol, ústavů i firem je od letoška o něco pestřejší. Nově lze žádat o úlevu na dani i za výdaje na nákup externích výsledků výzkumu veřejných vysokých škol a výzkumných organizací. Teď jen doufat, aby stát dal firmám praktický manuál dřív, než je administrativní houšť od spolupráce s českými mozky odradí.
Graf
Matka to zařídí
Jakou formou provádíte výzkum, vývoj a inovace?
(odpovědi respondentů v %, možnost více odpovědí)
Zdroj: DTIHK
Nejasné smlouvy
S jakými problémy právního charakteru se setkáváte?
(odpovědi respondentů v %, možnost více odpovědí)
Zdroj: DTIHK
O autorovi| Blahoslav Hruška, hruskab@mf.cz
