Naděje spojované s výzkumem kmenových buněk jsou přehnané
Když organizátoři předvolebního sjezdu americké Demokratické strany 12. července oznámili, že na seznam řečníků přidali Ronalda Reagana Jr., vypadalo to jako chytrý tah. Syn republikánského prezidenta – který zemřel 6. června na komplikace následkem Alzheimerovy choroby – dlouhou dobu kritizuje prezidenta George W. Bushe kvůli jeho politice omezování federální podpory na výzkum embryonálních kmenových buněk. Demokratický kandidát John Kerry se opakovaně zavázal k obnovení dotací, pokud bude zvolen. Podle svých prohlášení se domnívá, že by tyto buňky mohly přispět k léčbě sta milionů Američanů včetně pacientů trpících Alzheimerovou chorobou.
Kerry a ostatní zastánci kmenových buněk by však měli dát nohu z plynu. Je pravdou, že tyto buňky – které mohou v těle nahradit libovolnou tkáň – se ukázaly jako slibné v léčbě některých chorob, a pokud mají vědci probádat jejich potenciál, musí Washington zrušit zákaz podpory tohoto výzkumu. Zastánci to ale přehánějí: tvrdí, že mají téměř všemocnou schopnost léčit závažné choroby. Tím nejenže zkreslují vědecké poznatky, ale nepochybně zklamou většinu nadějí, jež dnes vzbuzují v mnoha nemocných.
Kdyby byli vědci ve výzkumu kmenových buněk osvobozeni od politiky a dostatečně financováni, jak by se změnil svět medicíny? Léčení některých komplikovaných chorob včetně Alzheimerovy by to příliš neovlivnilo. I když tyto buňky mohou být opravdu použity k nápravě určitých poškození mozku, Alzheimerova choroba neničí jen izolované buňky. Rozsáhlé sítě složitých neuronových spojení – sama podstata složitých paměťových a mentálních schopností – odumírá v procesu, který vědci stále ještě nerozluštili. I kdyby mohli přimět kmenové buňky, aby opravily všechny poškozené části mozkových obvodů, nové buňky by byly zničeny stejně jako ty ostatní. Řešení si zřejmě vyžádá celá desetiletí výzkumu. Dokonce i Reagan Jr. přiznává, že jde asi jen o zbožné přání. „Alzheimerova choroba je nemoc, která zřejmě paradoxně nebude léčitelná terapií kmenovými buňkami,“ připustil v rozhovoru na MSNBC, kde pracuje jako politický komentátor.
Tam, kde nejde o Alzheimerovu chorobu a další málo prozkoumané nemoci, je situace trochu přehlednější. Studiem způsobu, jakým tyto buňky vytvářejí různé tkáně a orgány, budou možná vědci schopni identifikovat geometrické řady genetických signálů vedoucích k normálnímu lidskému vývoji. To jim pomůže pochopit, co se děje v případě, když se zdravé tělo zblázní.
V několika oblastech medicíny nabízejí kmenové buňky naději pro opravdu novátorské terapie, možná dokonce i léčbu. Například cukrovka – další složitá choroba, ale taková, jejíž ústřední spouštěč je podrobně popsán. K nejvážnější formě nemoci dochází, když tělo neprodukuje dostatek inzulinu, hormonu regulujícího hladinu krevního cukru. Během minulých let se vědcům podařilo vypěstovat z embryonálních kmenových buněk myší buňky vytvářející inzulin.
Teď se vědci zaměřili na snahu proměnit lidské embryonální kmenové buňky v malé továrny vyrábějící neomezené množství pankreatických buněk, které bude následně možné transplantovat pacientům s cukrovkou. „Žádná jiná dobrá alternativa neexistuje,“ tvrdí Robert Goldstein, šéf vědeckého výzkumu Juvenile Diabetes Research Foundation International. Loni bylo ve Spojených státech pacientům, kteří potřebovali transplantaci buněk produkujících inzulin, k dispozici jen asi čtyři sta darovaných slinivek. To ani zdaleka nestačí milionu nemocných, kteří takové buňky potřebují.
Poslední výsledky výzkumů naznačují, že embryonální kmenové buňky mohou být užitečné i k léčení jiných chorob. Skupina izraelských vědců 30. června oznámila, že se jim podařilo přeměnit lidské embryonální kmenové buňky v neurony, které produkují dopamin – životně důležitou látku mozku chybějící pacientům s Parkinsonovou chorobou. Pak buňky transplantovali krysám, které měly symptomy podobné Parkinsonu, a stav zvířat se výrazně zlepšil. Jiné studie dosáhly podobného úspěchu u hlodavců s poraněním míchy. Výsledky pokusů na zvířatech však ne vždy znamenají stejné úspěchy u lidských pacientů.
Tábor příznivců výzkumu je připraven namítat, že omezování výzkumu kmenových buněk ve Spojených státech v tomto raném stadiu zpomalí pokrok medicíny. Snaží se co nejrychleji dosáhnout zrušení zákazu léčby kmenovými buňkami, ale při svém spěchu nesmějí přehánět téměř všemocné účinky těchto buněk. Překrucování faktů nepřinese nic dobrého ani milionům nemocných, ani jejich rodinám čekajícím na spásný lék.
Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
Překlad: Marcela Nejedlá, www.LangPal.com
