Tendr vyhrála firma, u které našel poradce víc slabých než silných stránek
Doby, kdy komunistický režim vozil do Královopolské zahraniční delegace na exkurze, jsou pryč. Chlouba hospodářství je v troskách, výrobní haly zejí takřka prázdnotou. Z několika tisíc zaměstnanců zůstalo zhruba 700.
Stát, který chce ve firmě zachovat výrobu, hledá nového vlastníka, ale způsob, kterým se tak děje, budí jednak pochybnosti a také obavy, že moravská metropole přijde o svoji průmyslovou továrnu nadobro. Vyplývá to z informací, které týdeník EURO získal.
Nedostatkový vítěz.
Meziresortní komise vybrala jako vítěze tendru brněnskou společnost Královopolská Ria. Investiční poradce, finanční instituce Commerzbank však příliš kladů na Královopolské Ria nenalezla. „Upozornila na pět až šest slabých stránek,“ sdělil dobře informovaný zdroj. Mimo jiné že brněnská společnost Lavimont, která ovládá třetinový balík akcií Královopolské Ria, údajně dluží strojírenskému podniku kolem pětadvaceti milionů korun. Ria je přitom ochotna zaplatit za téměř sto procent Královopolské kolem dvaceti milionů korun.
Kritici dodávají, že samotná Královopolská Ria neprovozuje strojírenskou výrobu. Firma v nabídce tvrdí, že takové zkušenosti přinesou její privatizační konsorciální partneři - Šmeral Brno a Unis. Dobře informovaný zdroj týdeníku EURO ale potvrdil, ani přes opakované výzvy poradce Královopolská Ria nedodala požadované vyjádření zmiňovaných firem, že se hodlají podílet na rozvoji Královopolské. „Poradce ji přitom několikrát o dobrozdání požádal. Stejně tak nepředložila ani přislíbená vyjádření bank,“ doplnil zdroj. V hodnocení, do kterého mohl týdeník EURO nahlédnout, je navíc zmíněna i zhoršující se hospodářská situace Královopolské Ria zapříčiněná prudkým propadem výkonů.
S uvedenými nedostatky pak notně kontrastuje jediná silná stránka objevená Commerzbank: zkušenosti, respektive alespoň částečné znalosti projektování investičních celků, nikoliv však vlastní výroby, a dobrá znalost kupovaných aktiv.
„Nedostali jsme jediný dopis od poradce, kde by dobrozdání požadoval. Navíc jsme je přiložili k nabídce,“ konstatoval místopředseda představenstva Královopolské Ria Ctirad Nečas. Upozornil, že firma předložila i dobrozdání
finačních ústavů, mimo jiné Komerční banky.
Commerzbank poté doporučila za vítěze tendru další brněnskou společnost Brass. Rovněž ta byla ochotna zaplatit za ovládnutí Královopolské kolem dvaceti milionů korun. Jako slabší stránku zmínila Commerzbank malé zkušenosti z oboru investičních celků. Zároveň označila Brass za silnou rozvíjející se firmu, která doložila pozitivní reference od Komerční banky. Navíc ocenila její zkušenosti s restrukturalizací strojírenských podniků a dobré vztahy s finačními a obchodními partnery. Commerzbank přičetla Brass k dobru i skutečnost, že poté, co ovládla a restrukturalizovala další brněnskou společnost AB Komponenty, vykazuje posledně jmenovaná firma silný ekonomický růst. Podle internetové verze obchodního rejstříku vlastní společnost Brass rovným dílem dva společníci, Miroslav Jucha a Jiří Hofírek. Firma se zabývá především obráběním železných a neželezných kovů.
Neposlouchejte poradce.
Komise však názor poradce ignorovala. Za vítěze tendru zvolilo Královopolskou Ria osm z devíti přítomných členů, pro Brass nehlasoval nikdo. Definitivní slovo, komu nakonec stát brněnskou strojírenskou společnost prodá, bude mít vláda. Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban počátkem minulého týdne prohlásil, že hodlá o privatizaci firmy jednat s šéfem resortu financí Bohuslavem Sobotkou a meziresortní komisí. „Chci být opravdu přesvědčen o tom, že nikdo nemůže postup výběru vykládat jako pochybný. Pokud se všechny dosavadní kroky v privatizaci téměř sta procent akcií vyjasní, prodej se dokončí. V opačném případě se bude privatizační řízení opakovat,“ sdělil agentuře ČTK ministr průmyslu. Vedle společností Brass a Královopolská Ria podala závaznou nabídku na koupi strojírenské firmy také společnost CMM Elektro. Karvinská firma, která vedle výroby kovových konstrukcí obchoduje i s počítačovým softwarem, byla z formálních důvodů z tendru vyřazena. Navzdory tomu, že byla ochotna ze všech zájemců zaplatit nejvyšší cenu, kolem 88 milionů korun. Firma se proti vyřazení prostřednictvím svého poradce, společnosti Eunique, ohradila a žádá opětovné vypsání řízení. „Nabídka CMM byla bezkonkurenční. Pokud by se obálka s její nabídkou otevírala, zřejmě by zvítězila. Po jejím vyřazení si další dva konkurenti notně oddechli,“ konstatoval vysoký státní úředník. Komise totiž hodnotila nabídku podle čtyř kritérií. Kupní cena měla čtyřicetiprocentní váhu. Dalších pětadvacet procent pak příslib rozsahu zaměstnanosti, dvacet procent příslib rozvoje společnosti se zohledněním přidané hodnoty, schopnost financovat provoz společnosti a odhad dalšího vývoje při shánění zakázek. Posledním bodem byly s patnáctiprocentní vahou reference zúčastněných společností.
Kalamita?
Proti postupu mezirezortní privatizační komise se ohradilo několik vlivných státních institucí. Ostře jej kritizovala Česká konsolidační agentura. Zástupci Fondu národního majetku na svém jednání rozhodli, že doporučí kabinetu, aby vyzval Královopolskou Ria k dalšímu navýšení ceny. K nečemu podobnému by přitom nedošlo poprvé. Původní termín pro předložení závazných nabídek stanovila meziresortní komise na loňský 15. prosinec. Učinit tak mohlo pět společností, které postoupily do druhého kola privatizačního tendru. Ve zmíněný den však zasáhla území České republiky sněhová kalamita a tři moravští účastníci kvůli zablokovaným komunikacím nemohli včas doručit své závazné nabídky. Komise se poté rozhodla dvě doručené nabídky odmítnout a vypsat nový termín. Tentokrát na letošní 20. leden. Zdroj blízký jednání však týdeníku EURO sdělil: „Sněhová kalamita byl pouze jeden z důvodů odmítnutí nabídek. Komise se po otevření dvou obálek zhrozila nad nabídnutou cenou. Neoficiálně vyzvala účastníky, aby je výrazně zvedli.“
Úzké vazby.
Koho tedy komise vybrala jako vítěze privatizačního tendru?
Královopolská Ria vznikla v roce 1996 oddělením části výrobního programu Královopolské a poté byla v roce 2000 privatizována managementem. Ekonomické výsledky ovšem zůstaly za očekáváním a Královopolská Ria se o dva roky později ocitla na pokraji konkurzu. Ve stejném roce společnost převzala brněnská firma Lavimont, která dnes patří k největším zákazníkům Královopolské. Lavimont má jediného akcionáře, Miroslava Vimra.
„Privatizace brněnské společnosti začala být aktuální v roce 2003. Pro Lavimont to byla dobrá příležitost, jak ještě více proniknout do výroby a přidat k montážní činnosti další aktivitu,“ tvrdí ve svém vyjádření Ladislav Chodák ze společnosti Unis, privatizačního partnera vítěze tendru. Jak Chodák dodává, na druhé straně Brna se ve stejnou dobu formovalo uskupení dalších zájemců o privatizaci Královopolské: společností Unis a Šmeral Brno. Unis tehdy získal poměrně velké zakázky na investiční celky v petrochemii v Rusku a Iráku. Šmeral, ovládaný prostřednictvím několika firem Ladislavem Adamcem, pak hledal možnosti pro rozšíření výroby ocelových konstrukcí, jeřábů a další výrobní kooperaci. Ve společnosti Unis vlastní Chodák 33,33 procenta, další podíl patří Jiřímu Kovářovi a Petru Špringerovi, každý po 33,3 procenta. Unis je navíc majetkově provázán s Chemoprojektem Praha a má velmi blízké obchodní vztahy s firmami Koch Glitch a Chepos Engineering. Šmeral patří do skupiny BGM, která vlastní dalších pět výrobních firem.
„Konkurenční skupiny, tedy na jedné straně Lavimont s Královopolskou Ria a na druhé Unis společně se Šmeralem Brno, po podrobných analýzách zjistily, že jejich vlastní zdroje pro privatizaci a především následnou revitalizaci Královopolské nestačí. Dohodly se proto na společném postupu a jediná rozumná možnost byl rychlý odprodej 66,25 procenta Královopolské Ria firmě Unis a společná nabídka pod touto hlavičkou,“ tvrdí Chodák. Za Královopolskou Ria tedy stojí majetkově a personálně provázané firmy Unis, Lavimont, Šmeral, Chemoprojekt Praha, Massag a další dceřiné a sesterské firmy.
Realitní událost.
Společnost Královopolská není v posledních letech právě v dobré kondici. Současní akcionáři poukazují na to, že firma potřebuje urychleně strategického investora, jak kvůli dalším jednáním s věřiteli, tak i zajišťování nových zakázek. Právě jednou z podmínek, kterou stát podmínil prodej akcií firmy, je udržení zaměstnanosti další rozvoj. Některé společnosti z oboru a část účastníků tendru, kteří se nakonec rozhodli nepokračovat v dalších kolech soutěže, jsou značně skeptičtí. Například společnost J&T. „Po prostudování informačního memoranda jsme dospěli k závěru, že jedinou ekonomicky atraktivní variantou je uzavření výroby a komerční využití nemovitostí v majetku Královopolské. V praxi by to znamenalo propuštění stávajících více než 700 zaměstnanců a ukončení tradice strojírenské výroby pod značkou Královopolská Brno, konstatoval jednatel J&T Daniel Křetínský. „Jiný závěr by podle našeho názoru mohl platit pouze pro investora, který by byl schopen pro Královopolskou urychleně zajistit zásadní navýšení zakázek, a tím skokově zvýšit míru využití stávajících výrobních kapacit,“ dodal Křetínský.
Popisek I:Ministr Urban hodlá jednat o privatizaci Královopolské s šéfem rezortu financí Bohuslavem Sobotkou.
Popisek II:Jediná rozumná možnost byl rychlý odprodej 66,25 procenta Královopolské Ria firmě Unis a společná nabídka pod touto hlavičkou, tvrdí Ladislav Chodák.
Popisek III:Ekonomicky atraktivní variantou je uzavření výroby a komerční využití nemovitostí v majetku Královopolské,“ tvrdí Daniel Křetínský.
Popisek IV: Z dřívější chlouby komunistického hospodářství je firma na pokraji kolapsu.
