Čím reálnější obrysy dostává dlouho odkládaná rychlodráha z centra Prahy do Kladna s odbočkou na ruzyňské letiště, tím větší pozornost se soustředí na pozemky, na nichž by měly v budoucnu vzniknout stanice. Stupňuje se napětí mezi obyvateli Dejvic a developery, kteří exponované pozemky skupují, a jejich mnohdy zcela neslučitelné zájmy brzdí přípravu této důležité infrastrukturní stavby. Dejvické manévry místy připomínají hru Monopoly.
Nejprve se ozvali vlastníci nemovitostí podél stávající trasy železnice z Dejvic do Veleslavína, bývalé buštěhradské dráhy.
Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) původně zamýšlela poslat vlaky po stávající trati, kterou by upravila v původní stopě a na některých místech zahloubila. Tato varianta by logicky vyšla nejlevněji.
Proti však byli majitelé domů podél trati, za něž se postavilo tehdejší vedení radnice Prahy 6. Lidé si stěžovali, že intenzivní provoz i výstavba trati na letiště by je hlukově i jinak zatížily natolik, že by se domy staly neobyvatelnými. SŽDC tedy posléze posunula trať jižněji a zasadila ji do tunelu pod Ořechovkou, a to postupně ve dvou variantách. Tehdy však pro změnu protestovali majitelé domů v této městské památkové zóně, kde se nachází velké množství jedinečných prvorepublikových vil. Před několika měsíci začali sbírat podpisy pod petici proti této variantě.
„Naše domy, u nichž by bylo nadloží tunelů nižší, než může být u jiných variant, a geologické podmínky problematičtější, mají být ohrožovány více, než stavby v jiných variantách trati“ zdůvodňuje odpor proti této trase člen petičního výboru obyvatel Ořechovky Jaroslav Jelínek. Změna režimu spodní vody by podle něj mohla způsobit sedání terénu. To potvrdil i posudek, který si obyvatelé nechali zpracovat u odborníka na statiku a dynamiku podloží.
Ořechovka-Střešovice 1:0
Podle obyvatel Ořechovky by tak bylo nejlepší vrátit plánovanou trasu do tělesa stávající buštěhradské dráhy. „Majitelé zdejších nemovitostí se v případě stavby blízko trati dopustili podobného rozhodnutí jako například stavebníci v těsné blízkosti vodních toků či záplavových území. Rozhodli se koupit méně hodnotné pozemky pro stavby svých domů s vědomím nepříjemností plynoucích ze sousedství železnice“ argumentují autoři petice z Ořechovky. Nakonec byli po loňských komunálních volbách u nového vedení radnice i u SŽDC úspěšní. Plánovaná trať se však neposunula zpět do stopy bývalé buštěhradské dráhy, ale ještě o něco jižněji pod území Střešovic a Břevnova. Letos v červnu tak vznikla takzvaná jižní trasa, která vede od Ořechovky dál přes území zvané Na Bateriích.
Tím vznikl další problém. Plánovaný tunel v této variantě by měl vést přímo pod vilou předsedy hnutí ANO v Praze 6 a místního opozičního zastupitele Romana Mejstříka, který i proto letos v září založil Spolek na ochranu Střešovic a Břevnova. Ten už si proti této variantě stěžoval přímo u vůdce hnutí ANO a premiéra Andreje Babiše. „Nové trasování očividně zohledňuje plánovanou soukromou developerskou výstavbu v oblasti. Nová trasa místo toho, aby šla co nejvíce nezastavěným územím Prahy 6, se nesmyslně vychyluje do boku, vede pod existující rezidenční zástavbou a míjí dokonale stavební pozemky developera Radka Pokorného,“ napsal Mejstřík Babišovi v e-mailu, který má týdeník Euro k dispozici.
Pražský developer Radek Pokorný dlouhodobě spolupracuje s miliardáři Petrem Pudilem, Janem Dobrovským a Vasilem Bobelou z investiční skupiny bpd partners. V budoucnu s nimi chce rozvíjet i pozemek jen pár stovek metrů od stranice metra Veleslavín, který vlastní prostřednictvím společnosti Nový Veleslavín. Právě zde má ale podle nejnovější jižní varianty ústit tunel z Dejvic. Pokorný odmítá, že by takzvaná jižní varianta jeho developerským plánům jakkoli nahrávala. „Všechny varianty, o kterých se jedná, se nakonec sbíhají do jedné stopy, která vede po našem pozemku. My jsme museli tuto trasu v souvislosti s naší uvažovanou zástavbou respektovat a o kus ustoupit,“ vysvětluje Pokorný.
Radek Pokorný ovládá i další pozemek nedaleko stávající trati a plánovaného tunelu zvaný „Sauna“, a to prostřednictvím společnosti AMR Group. Právě na tento pozemek naráží Mejstřík v dopise Babišovi. Od „Sauny“ se vedení v jižní variantě odklání skutečně daleko. „K projektu,Sauna‘ nepovažujeme za důležité se vyjadřovat, protože ani jedna z uvažovaných variant nejde pod tímto pozemkem a nikdy jsme o tom se Správou železniční dopravní cesty nejednali. Vůbec nerozumíme tomu, proč má pan Mejstřík touhu v rámci svého zviditelnění uvádět tolik nepravd,“ reagoval Pokorný.
Kdy dohraje Amádeus?
Dalším specifikem takzvané jižní varianty je jiné vedení trati v Dejvicích u Prašného mostu. Trať v jižní variantě by totiž rozdělila jeden z nejdražších pozemků v centru Prahy u dejvického nádraží a ztížila by jeho plánované komerční využití. V mělké hloubce by prošla kolem nádraží a stanice metra Hradčanská, aby nakonec vyústila ve Stromovce na povrch. Využití parcely v hodnotě miliardy korun u Prašného mostu by tak nově muselo počítat s tratí, která celý pozemek protíná. V místě by tedy bylo možné stavět jen na povrchu bez podzemních pater. Tohoto pozemku se loni díky nestandardnímu přímému prodeji zbavila Správa železniční dopravní cesty ve prospěch společnosti Amádeus Real developera Václava Klána, s nímž podepsal smlouvu o smlouvě budoucí tehdejší generální ředitel SŽDC Pavel Surý. Přesto dnes není zcela jasné, kdo bude tento pohádkový pozemek rozvíjet. Podezřelou smlouvu začala podle informací týdeníku Euro v červenci prověřovat Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ), konkrétně její sekce závažné hospodářské trestné činnosti a korupce. Smlouva o smlouvě budoucí je totiž pro stát (potažmo pro SŽDC, která má podle zákona právo s pozemky hospodařit) krajně nevýhodná. Klánově společnosti zaručuje právo koupit si nejpozději v roce 2030 lukrativní pozemek pouze za cenu obvyklou. SŽDC podle smlouvy nesmí do roku 2030 pozemek prodat nikomu jinému a má jen mizivé možnosti od smlouvy odstoupit.
Amádeus Real ale namítá, že výslednou cenu v době předpokládaného prodeje určí znalec zvolený SŽDC. Dá se přitom předpokládat, že cena pozemků bude v budoucnu (zejména po dokončení rychlodráhy do roku 2030) výrazně vyšší než dnes. Ale i přesto nedosáhne ceny, která by případně vyšla z otevřené soutěže.
Majetkové záležitosti měl v době uzavření smlouvy v SŽDC na starost tehdejší náměstek Tomáš Drmola, dlouholetý blízký spolupracovník druhého muže hnutí ANO Jaroslava Faltýnka. Drmola ovšem dává od odpovědnosti ruce pryč a odkazuje na právníky SŽDC.
„Zadávání zakázek na externí právní poradenství je plně v kompetenci právního odboru SŽDC. Tento odbor je, dle organizační struktury, součást úseku generálního ředitele. Kdo tedy,zadal‘zakázku na poradenství v této věci, je jednoduše zjistitelné. A sice pouhým pohledem na objednávku, kterou musel někdo vystavit a někdo podepsat, tedy objednat. Mohu vás ujistit, že se nejednalo o moji osobu,“ tvrdí Drmola. Podle něj zadali právníci SŽDC zpracování smlouvy známému pražskému advokátovi Janu Křížovi, který mimochodem loni uspořádal dražbu obrazů Jaroslava Faltýnka, na které se sešly špičky české politiky i byznysu. Sám Kříž ale tvrdí, že dostal na zpracování smlouvy „zadání“ od „vedení SŽDC“.
Na přímý dotaz, zda mu „zadání“ dal Drmola, odpověděl Kříž záporně.
Vedoucí oddělení drážního práva a legislativy SŽDC František Chabičovský, který už podal detektivům NCOZ ve věci vysvětlení, tvrdí, že vše měl na starost dnes už zrušený majetkový úsek, tedy právě jeho vedoucí Drmola. „Nakládání s majetkem organizace ve vámi uvedené věci řešil výhradně majetkový úsek v čele s příslušným náměstkem,“ uvedl Chabičovský. Podle informací týdeníku Euro měli právníci SŽDC ke smlouvě závažné připomínky, ty se ale ke generálnímu řediteli Surému, který smlouvu podepisoval, vůbec nedostaly. Konečné znění smlouvy mu přitom předložil k podpisu tehdejší náměstek pro majetek Drmola.
Vzhledem k tomu, že celou věc šetří sekce závažné hospodářské trestné činnosti a korupce a dozoruje ji Vrchní státní zastupitelství v Praze, lze usuzovat, že policisté mají v úmyslu jednání podezřelých osob kvalifikovat zčásti i jako korupční trestné činy. Nové vedení SŽDC se celou záležitost pokoušelo vyřešit i soukromoprávně.
Nedlouho po uzavření smlouvy žádalo její výpověď. S tím ale Amádeus Real nesouhlasil. SŽDC tedy nakonec napadla platnost smlouvy žalobou u Obvodního soudu pro Prahu 1. Jak celá záležitost dopadne a jak dlouho bude přetahovaná o výnosný pozemek u Prašného mostu trvat, nelze teď odhadovat. Ale je pravděpodobné, že půjde o roky. Celá trať včetně nejproblematičtějšího úseku Stromovka-Veleslavín má být ale hotová stejně až v roce 2029. Až poté se může na tomto pozemku začít stavět. 9
