Nedávno se nám otevřel přístup k dalšímu evropskému penězovodu, ale sami jsme si ho ucpali. Tak by se daly shrnout dosavadní výsledky Junckerova investičního plánu v Česku. Zatímco v okolních zemích se díky penězům z Evropské investiční banky (EIB) stavějí dálnice, rozšiřují se letiště a vznikají nové startupy, Česko zatím na významnější investici čeká. Když vše klapne, prvním velkým projektem by snad mohla být dostavba strakonické dálnice D4.
Hospodářský plán předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera má přitom snížit závislost zejména středoevropských zemí na nákladných a mnohdy neefektivních dotacích. Jeho cílem je přeorientovat pozornost k půjčkám a zárukám a také významněji zapojit soukromý kapitál.
Česku jako jedné z mála zemí Unie dodnes chybí velká infrastrukturní stavba, která by se o miliardy z Junckerova balíčku mohla ucházet. To by se mohlo změnit do dvou let. Týdeník Euro zjistil, že půjčku i záruku za úvěry by mohl získat projekt na dostavbu 32 kilometrů strakonické dálnice D4. Potvrdilo to ministerstvo dopravy. „Je to jeden ze zvažovaných inovativních finančních nástrojů, které by mohly být využity v tomto projektu“ uvedl tiskový mluvčí resortu Tomáš Neřold.
Pokus o PPP
Úsek mezi Příbramí a Pískem by měl být po dlouhé době prvním pokusem o stavbu „soukromé“ dálnice u nás. Zapojení privátních peněz do infrastrukturních staveb Junckerův investiční plán přímo vyžaduje. Soukromý investor dálnici postaví a bude ji dalších 25 let provozovat a opravovat. Stát mu za to celkem zaplatí 25 miliard korun.
Samotné investiční náklady přitom činí jen sedm miliard, zbytek jsou úroky a cena za údržbu a opravy. Celkem by měl stát podle úvodních propočtů ušetřit na této „soukromé“ dálnici půl miliardy korun.
Stavaři by neměli jezdit po světě na výlety, ale stavět doma. Přečtěte si rozhovor s ředitelem Metrostavu:
Šéf Metrostavu Bělohlav: V Česku není do čeho píchnout
Hlavní přínos takzvaného PPP projektu, tedy partnerství veřejného a soukromého sektoru, spočívá především v přenosu rizika na soukromého investora. Lze totiž očekávat, že soukromý podnikatel si mnohem lépe než stát ohlídá vynaložené náklady a kvalitu stavebních prací. Stavby financované pomocí PPP projektů by se tak měly vyhnout komplikacím, které potkaly například nedávno dokončenou drážďanskou dálnici D8. Česko dosud ve stavbě dálnic ze soukromých peněz zaostává. Nikdy se tu totiž žádný z podobných projektů nedotáhl do konce, ať už vinou závislosti na evropských dotacích, nebo kvůli nedostatečné přípravě projektů.
Pozor na blamáž
Právě špatná příprava chystaných dálničních úseků může i za zpoždění stavby strakonické D4. Ministerstvo dopravy už by se chtělo vyhnout další blamáži s výběrem kvalitních poradců, kteří jsou ve správném nastavení PPP projektu klíčoví. První soutěž na poradce totiž zrušil antimonopolní úřad (ÚOHS) loni na jaře kvůli diskriminačním podmínkám.
Úřadu vadilo ustanovení, podle nějž museli uchazeči v minulosti na podobně velkém PPP projektu spolupracovat. Podle úředníků ÚOHS to bylo nefér vůči tuzemským firmám, jelikož v Česku nemají PPP projekty téměř žádnou tradici. Ministerstvo proto muselo vypsat tendr znovu. Koncem prosince byla zveřejněna zadávací dokumentace a smlouva s vítězem by měla být podepsána letos v březnu.
| Příklady podpory v Česku |
|---|
| • Dohody s pěti tuzemskými komerčními bankami o financování malých a středních podniků, které se tak díky této podpoře dostanou k výhodnějším úvěrům, záruky celkem za zhruba 160 milionů eur |
| • Záruka České spořitelně v hodnotě 50 milionů eur pro úvěry do oblasti energetiky, výzkumu a inovací |
| • Podpora společnosti ArcelorMittal za 12 milionů eur pro inovaci ve výrobě a pro vývoj nových produktů |
Momentálně se na zbývajícím úseku D4 mezi Příbramí a Pískem vykupují pozemky a chystá se žádost o stavební povolení. „Uzavření koncesionářské smlouvy očekáváme na konci roku 2018. Většina zbývajících úseků na D4 by pak měla být zahájena na jaře 2019,“ upřesnil Tomáš Neřold z ministerstva dopravy.
Dostavba strakonické dálnice má být podle vlády pilotním PPP projektem. Pokud se osvědčí, další „soukromé“ dálnice budou následovat. Uvažuje se například o dosud nedostavěném úseku chomutovské D7. Česko se musí připravit na období po roce 2023, kdy skončí přísun peněz z evropských strukturálních fondů. Na těchto zdrojích je přitom Česko stále hodně závislé - mimo jiné stojí z velké části i za současným přebytkem státního rozpočtu.
Junckerův plán se snaží členské země přeorientovat k jiným způsobům financování investic. Je zaměřen především na znásobení účinku peněz, které do jednotlivých projektů vloží Evropská investiční banka. Půjčky a záruky by měly být pouhým spouštěčem investic. Hlavními finančními tahouny by se podle představ Evropské komise měli stát soukromí investoři.
Progresivní Slováci
Zatímco Česko v přípravě na tyto velké změny zaostává, na Slovensku jsou se zapojením soukromých peněz do důležitých infrastrukturních staveb mnohem dál. Právě u našich východních sousedů schválila loni Evropská investiční banka největší středoevropský projekt financovaný z Junckerova balíčku. Díky téměř půl miliardě výhodného úvěru mohla už loni v říjnu začít stavba obchvatu Bratislavy. Dálnici postaví soukromý investor a vláda při jejím financování kombinuje jak prostředky z Junckerova balíčku, tak i dotace ze strukturálních fondů.
Čtěte: Kdo dostaví české dálnice? Hlásí se Turci, Italové či Španělé
Slováci na Junckerův investiční plán vsadili natolik, že do něj vložili 400 milionů eur, tedy tři procenta ze svého přídělu strukturálních dotací. Tyto peníze by se jim měly v budoucnu bohatě zhodnotit. Kvůli tomu slovenská vláda vytvořila speciální Slovenský investiční holding. Prioritou je právě dobudování dopravní infrastruktury a investice do startupů. V Česku je politická vůle naskočit do rozjetého vlaku investičního financování mnohem slabší.
„Nyní je přitom velmi výhodná doba. Topíme se v likviditě, peníze jsou i ve státním rozpočtu, ale přesto se neinvestuje. Stavba velkých infrastrukturních projektů totiž trvá dlouho. Politici, kteří ji teď schválí, nemusí být ti, kteří budou za deset let stříhat pásku,“ vysvětluje v rozhovoru pro týdeník Euro vedoucí pražské kanceláře Evropské investiční banky Hana Nylander Kaloudová, proč v Česku chybí politická vůle více využívat nové evropské finanční zdroje.
Podle jejího názoru je nutné si uvědomit, že investiční cyklus se nekryje se čtyřletým volebním obdobím. Dalšími „strašáky“, které v Česku brzdí rozvoj investičního financování, jsou podle EIB komplikovaný stavební zákon a složitý proces stavby dálnic, celkově nerozvinuté investiční prostředí a také nedostatek schopných úředníků na ministerstvech, kteří by dokázali projekty rychle a spolehlivě připravit. To se projevilo mimo jiné při prvním tendru na poradenství v případě strakonické dálnice D4, který antimonopolní úřad kvůli chybám zrušil. Dokončení celé stavby se tím oddálilo téměř o rok.
Přečtěte si:
