Lidé vyinkasují od státu ne jednu, ale několik miliard korun
Společné zdanění manželů bylo dobře načasováno. Lidé, kteří na tomto zvýhodnění vydělají, mají podle zákona dostat peníze - daňový přeplatek jednoho z manželů - do třiceti dnů od konečného termínu pro podání daňových přiznání, tedy do 30. dubna. Zhruba měsíc před volbami. Tento den se slavíval jako druhý apríl, ale vláda si dá zajisté pozor na to, aby zákonná povinnost byla splněna včas a ze strany daňové správy vstřícně. Záměrem společného zdanění manželů je podpora rodin s dětmi, což je věc, která se dnes dostala i do rejstříku ODS, jež cílené dotování rodin s dětmi dlouho odmítala. Společné zdanění manželů, prosazené sociální demokracií ve vládě, ovšem nikoliv proti vůli koaličních partnerů, je tudíž i obtížně napadnutelné.
Nad očekávání.
Zatím však nelze odhadnout, kolik peněz lidem toto daňové ulehčení přinese. A není tedy ani jasné, jaké budou jeho rozpočtové dopady. Náměstkyně ministra financí zodpovědná za daňovou správu Dana Trezziová říká, že jisté je jedno: „Zájem je opravdu značný. Původní předpoklad, že společné zdanění manželů sníží příjmy veřejných rozpočtů o jednu miliardu korun, tedy bude s největší pravděpodobností překonán. Nemám ale dnes dostatek informací pro to, abych řekla, že to bude dvakrát, třikrát nebo kolikrát tolik.“
Sedmitisícová hypotéza.
Ministerstvo financí dosud pracovalo s hypotézou (jak ovšem samo v interním materiálu upozorňuje, jde o odhad, pro který nelze zajistit objektivní podklady), že by společného zdanění mohlo využít asi tři sta tisíc manželských párů. To odpovídá předpokládanému zvýšení počtu daňových přiznání o čtyři sta až pět set tisíc. A pokud by každý manželský pár inkasoval zhruba sedm tisíc korun, činil by celkový fiskální dopad zhruba dvě miliardy korun. Z toho asi půldruhé miliardy vůči státnímu rozpočtu.
Vyšší průměr.
Sama Dana Trezziová ale upozorňuje na dvě nejisté proměnné: zda společné zdanění opravdu uplatní tři sta tisíc párů a zda průměrný dopad bude skutečně sedm tisíc korun. Informace, které přicházejí z finančních úřadů a od daňových poradců, však hovoří o tom, že by to nejspíše mohlo být, nebo vlastně dnes už bylo, víc. Týdeník EURO oslovil pět daňových poradců, z nichž každý zpracovával nejméně deset společných daňových přiznání. Interval nejčastější výše daňového zvýhodnění se u nich pohyboval od osmi do devatenácti tisíc korun. Pavel Beran, vedoucí daňového oddělení společnosti Euro-Trend uvádí, že jeho nejčastějšími klienty byli manželé, kde muž má vyšší než průměrný výdělek, žena je na mateřské dovolené. Daňové zvýhodnění v takových případech činilo osm až sedmnáct tisíc. Vyskytly se ale prý i případy, kdy velmi dobře vydělávající manžel a manželka na mateřské dovolené budou inkasovat částku blížící se padesáti tisícům korun.
Poslední dekáda.
Pokud by uvedená čísla platila všeobecně, činil by výpadek příjmů veřejných rozpočtů z titulu společného zdanění manželů čtyři až pět miliard korun. A pokud by společné zdanění uplatnilo více než předpokládaných tři sta tisíc párů, nemohla by být fiskální zátěž ještě vyšší? Dana Trezziová tyto úvahy zatím umravňuje, protože v období do vypršení termínu pro uplatnění společného zdanění – tedy do minulého pátku – bylo možné posuzovat situaci pouze na základě vývoje počtu daňových přiznání.
Týdeník EURO má informace, že některé finanční úřady v polovině března hlásily i dvojnásobný růst počtu daňových přiznání. To lze ale údajně vysvětlit reglementem pro společné zdanění, který předpokládá, že každý z manželů musí podat své daňové přiznání. Nyní samostatně přiznává daně i množství zaměstnanců, za které to dosud dělala firma. Experti daňové správy proto předpokládají, že tento enormní růst byl pouze dočasný a celkové zvýšení počtu daňových přiznání oproti loňsku, kdy je podalo půldruhého milionu poplatníků, by mohlo být opravdu „jen“ třetinové. Otázkou ale je, co s vývojem udělal poslední týden, kdy daňové přiznání podávala většina podnikatelů, protože zdravotní pojištění je třeba zaplatit do osmi dnů od přiznání daně.
Dost peněz.
Ministerstvo financí uvádí, že přibližné údaje o počtu daňových přiznání budou známy v průběhu července a přesné údaje koncem září. Potom bude také možné zpřesnit odhady fiskálních dopadů. Je třeba přitom mít na zřeteli, že počet daňových přiznání neroste jen kvůli společnému zdanění manželů, ale z dalších důvodů – například souběhu příjmů, pronájmu nemovitosti, hypotéky a podobně. I když však slovy Dany Trezziové dopady daňového zvýhodnění manželů s dětmi přesáhnou původní odhady, nebude problém to uhradit, protože výkon ekonomiky je velmi dobrý a vyšší je i výběr daní.
Mimořádná situace.
Hlavní obtíž společného zdanění manželů je v tom, že zejména v dubnu, kdy by měla být většina daňových přiznání vyřízena, klade zvýšené nároky na pracovníky finančních úřadů. Pokud oba manželé žijí ve společném bydlišti a podléhají jednomu finančnímu úřadu, je věc jednoduchá. Mohou mít ale různá bydliště a pak je nutná minimálně součinnost mezi dvěma úřady. Na finančních úřadech tedy musí přikročit k mimořádným organizačním opatřením – například na úseky daně z příjmu dočasně převést pracovníky z jiných úseků, aby pomohli s vyřizováním daňových přiznání.
Problém nerezidentů.
Jak říká Dana Trezziová, už dnes je ale zřejmé, že některým poplatníkům nebude možné přeplatek daně vrátit v termínu třiceti dnů. Ustanovení o společném zdanění totiž nerozlišuje mezi rezidenty a nerezidenty. Tedy mezi českými občany a občany z jiných států žijícími a pracujícími v Česku. Na společném daňovém přiznání mohou vydělat i v České republice pracující nebo podnikající cizinci, jejichž manželka žije ve vlasti a u nás třeba nikdy nebyla. Povinností pracovníků daňové správy přitom je s maximální obezřetností hájit finanční zájem státu. Bude tudíž nutné například ověřit sociální postavení manželky nebo to, zda vůbec existuje, což si vyžádá zahraniční součinnost, a to je záležitost poměrně zdlouhavá.
Aktivní poradci.
Nemusí přitom jít o ojedinělé případy. Z údajů Českého statistického úřadu pořízených ve spolupráci s ministerstvem vnitra vyplývá, že v Česku žilo ke konci loňského roku přes 278 tisíc cizinců, z toho téměř 111 tisíc s trvalým pobytem a 167 tisíc s některým z typů dlouhodobých pobytů. Nejčastěji jde o Ukrajince, dále pak o Slováky, Vietnamce, Poláky a Rusy. Toho, že se společné zdanění manželů vztahuje i na nerezidenty, si samozřejmě povšimli daňoví poradci a někteří z nich sami kontaktovali cizince, informovali je o této možnosti a samozřejmě inkasovali honorář za vyplněné daňové přiznání.
Je otázkou, na jaké cizince má být podpora rodin s dětmi vztažena. Dana Trezziová uvádí, že ministerstvo to posoudí, zaujme stanovisko a připraví další postup. Jaké by stanovisko mohlo být, zatím není známo. Nejspravedlivější by asi bylo, kdyby případné omezení šíře zvýhodnění nevedlo po linii státní příslušnosti, ale po linii místa bydliště rodin. To znamená, aby se možnost společného zdanění manželů vztahovala na rodiny, které prokazatelně žijí na území Česka a zde platí daně a pojistné platby.
Na ústupu.
Další možností zdokonalení modelu společného zdanění je zavést společné formuláře pro oba manžele, a ušetřit jim tím starosti s vyplňováním a podáváním dvou daňových přiznání. Principiální otázkou ale je, zda k podpoře rodin s dětmi využívat zrovna tohoto instrumentu. Dana Trezziová uvádí, že zahraniční trend je ve znamení ústupu od společného zdanění manželů a využití jiných forem podpory – například odečitatelných položek, nižších sazeb daně a podobně. To je ale otázka, pro jejíž zodpovězení bude nejdříve nutné hledat politické podmínky. V době, kdy do voleb zbývají dva měsíce, není aktuální.
