zaujalo násKdyby byl novopečený senátor Martin Mejstřík tak zásadový, jak prohlašoval ve svých aktivitách spojených s iniciativou Děkujeme, odejděte, v těchto chvílích by už na svou funkci rezignoval. Jak se totiž ukázalo, zažádal si u státu o 40 tisíc korun pomoci na zaplavený byt.
zaujalo nás
Kdyby byl novopečený senátor Martin Mejstřík tak zásadový, jak prohlašoval ve svých aktivitách spojených s iniciativou Děkujeme, odejděte, v těchto chvílích by už na svou funkci rezignoval. Jak se totiž ukázalo, zažádal si u státu o 40 tisíc korun pomoci na zaplavený byt. Žádný takový byt však ani nevlastnil, ani na něj neměl nájemní smlouvu. Pouze v bytě, který před časem vyměnil, měl se svolením nové uživatelky ještě uskladněny „nějaké věci“. Nová uživatelka, která má k bytu nájemní smlouvu, si o 40 tisíc na obvodním úřadě zažádala. Pan Mejstřík to podle ní věděl. Přesto si zažádal o totéž. Zřejmě věřil, že úředníci v tom zmatku klidně vyplatí na jeden byt dvě náhrady škody. Nevyšlo to. „Netušil jsem, že nemůžeme žádat o peníze, když nemáme nájemní smlouvu,“ tvrdí senátor. Buď je podvodník, nebo úplný hlupák bez elementárního právního povědomí. Ani v jednom případě do Senátu nepatří. Komicky působí v tomto kontextu oslavné portréty v médiích, v nichž ho přátelé velebí například takto: „Je to upřímný, přímý člověk. Čestný jako z westernu.“
