ABN Amro a další firmy dávají vale českému trhu s akciemi
Opakující se prohlášení o neatraktivnosti tuzemského trhu s cennými papíry dostávají konkrétní podobu. Citelnou ránu pražské burze zasadil minulý týden dosud její největší obchodník s cennými papíry – ABN Amro Bank. Ten ohlásil odchod k lednu letošního roku. Holandská banka oznámila, že v Čechách končí s akciemi a nadále se chce věnovat pouze transakcím s dluhopisy. „Banka zůstává nadále členem pražské burzy a svoji makléřskou činnost nehodlá nijak omezovat, uvedla k tomu tisková mluvčí banky Šárka Samková. To, že banka nehodila pražskou burzu úplně přes palubu, je ale pro tohoto organizátora trhu jen chabou útěchou. Statistiky o členství na burze mluví jasně: Koncem roku čítala 44 členů, což znamená, že za loňský rok opustilo její parket deset firem (viz tabulka). K tomu ještě loni Burzovní společnost pro kapitálový trh oznámila, že hodlá kvůli neatraktivnosti tuzemského kapitálového trhu prodat své členství na burze. Zatím však nikdo neprojevil zájem. Přitom ještě koncem roku 1995 evidovala burza 101 členů. Důvody odchodu členů jsou jasné: firmám se na mělkém trhu působení ekonomicky nevyplatí. „Rozhodnutí ABN Amro ustoupit od obchodování s akciemi je reakcí na stále nižší potenciál místního akciového trhu. Objemy obchodů s akciemi se neustále snižují, řada společností ruší veřejnou obchodovatelnost akcií, nebo jsou privatizovány, vysvětluje Rob ten Heggeler, country manažer banky v České republice. Nákup a prodej akcií bude banka napříště zajišťovat prostřednictvím najatých obchodníků s cennými papíry. I nadále bude poskytovat klientům služby v oblasti správy, úschovy či vypořádání obchodů. Burza v pohodě. Na úbytek členské základny reagovala burza snížením zápisného o půl milionu korun, tedy na jeden milion. Roční poplatek pak činí dalších 660 tisíc korun. Představitelé burzy ale nevidí v odchodech členů nic dramatického. Generální tajemník Pavel Hollmann před nedávnem v této souvislosti pro týdeník EURO uvedl (EURO 45/2000), že se často jedná o menší firmy, které tvořily jen malé procento obchodů, měly existenční problémy a stejně uvažovaly o ukončení svého členství. Některé odchody členů jdou podle jeho slov i na vrub procesu přelicencování, který před časem provedla Komise pro cenné papíry a jenž trh s obchodníky samovolně pročistil. Zda povede samo snížení poplatků k zastavení úbytku členské základny, je otázkou. Brokeři však tvrdí, že jen poplatky se nic nevyřeší. Důvodem je očekávaná privatizace firem, jako Český Telecom, České radiokomunikace či Komerční banka. V jejich případě je obava, že až získají svého strategického partnera, obchodování s jejich akciemi se ještě zmenší, a nabídka kvalitních a likvidních titulů se tak opět ztenčí. Obehraná písnička. Letošní odchody členů z burzy nejsou ničím překvapivým, úvahy na toto téma se objevily již na podzim loňského roku. Tehdy čtyři z osmnácti takzvaných market makerů neboli tvůrců trhu (mezi nimi například právě ABN Amro) odešli z trhu SPAD (EURO 35/2000). SPAD je prestižní systém na podporu obchodů s akciemi a dluhopisy, na němž se obchoduje s tím nejlepším, co tuzemský trh může nabídnout. Důvody odchodu byly u všech stejné – činnost přestávala vynášet. Kromě toho je otázkou, na kolik se budou velké nadnárodní instituce napříště zajímat o lokální trhy. V řadě z nich se změnila organizační struktura. Zatímco dříve existovaly regionální dcery a reprezentace jako relativně samostatné subjekty, nyní většinou jen reprezentují konkrétní divize. To znamená, že z bývalých ředitelů poboček se stávají šéfové zastoupení či lokální manažeři. O jednotlivých obchodech se nerozhoduje v Praze, ale v zahraniční centrále. Při takovém uspořádání řada transakcí a činností spadne pod hranici rozlišovací schopnosti manažerů v Londýně, Amsterdamu, Frankfurtu, New Yorku nebo jiném centru světových financí. Změnu struktury mimochodem provedli také ve zmíněné ABN Amro. Centralizaci řízení obchodů s akciemi, obligacemi, investičního bankovnictví a finančního poradenství do mateřské Bank Austria oznámila v minulém týdnu rovněž skupina CA IB. Oblast správy akcií poskytované CA IB pro střední a východní Evropu budou převzaty spřízněnou společností Capital Invest, poskytující správu aktiv a fondů. Cílem je snižování nákladů. Přebyteční makléři? Zatímco burza přichází o členy, lze na druhé straně v brzké době očekávat příliv nových makléřů na trh. Přitom již dávno není těchto profesí nedostatek. Lidé s makléřskými licencemi se naopak mnohdy ucházejí o zaměstnání, která vůbec nesouvisejí s cennými papíry. „V současné době registrujeme 1547 osob, které vlastní licenci makléře, uvedla pro týdeník EURO tisková mluvčí Komise pro cenné papíry Radka Procházková. „Podle našich informací přibližně asi polovina působí nadále v oboru. Ne všichni ale zastávají pozici makléře, dodala. Přesto se chystá znovuobnovení makléřských zkoušek. Podle posledních informací zhruba do poloviny letošního roku. Nikoliv však proto, že by komise cítila jejich nedostatek. V květnu 1998 se s nimi přestalo v souvislosti s přehodnocením způsobu jejich provádění i obsahu. Novela zákona o cenných papírech, platná od ledna 2001, konečně vytvořila prostor pro vydání nové vyhlášky a uplatnění nové koncepce zkoušek. Ministerstvo financí ji má obdržet do konce letošního března. Vše má probíhat písemnou formou přes počítač. Zkoušky mají být trojího typu na obchody s investičními instrumenty, správy portfolií a deriváty. Makléři se uživí hůř. Ani představitelé komise se příliš nechtějí vyjadřovat k tomu, zda se podle nich všichni makléři uživí. „Kolik se jich na trhu v budoucnu uplatní, bude záležet především na jeho požadavcích a poptávce po tomto povolání. Ze zákona musí mít ve své firmě makléře pouze obchodníci s cennými papíry, obecně však lze předpokládat, že jejich počet v jednotlivých firmách bude spíše vzrůstat, uvedla pouze Procházková. Jisté je zatím zřejmě jen to, že i přes všechny odchody obchodníků a emisí se uživí burza. „Podařilo se nám zásadním způsobem snížit náklady, uvedl v této souvislosti Hollmann. Odborníci nepochybují o tom, že současnou – finančně podle nich zdravou – burzu uživí i současný mělký trh. Přesto se všichni upínají ke stále se znova vynořující myšlence IPO, tedy emisí nově přicházejících na trh pro kapitál. Je přitom více než zřejmě, že v rozporu s některými dřívějšími naivními předpoklady nepůjde o firmy z oboru informačních technologií. Čas totiž ukázal, že se pro IPO nehodí, neboť jejich případný úspěch závisí jen na očekávání trhu, a nikoliv fundamentálních datech. Přitom už mnozí pochopili, že nová ekonomika nemůže existovat bez staré a některé IT firmy nepřežijí. O IPO se hovoří dlouho a zatím žádné nepřišlo. Seriózně se však již diskutuje o polovině letošního roku jako o okamžiku, kdy se to konečně povede.
Firmy, které opustily loni burzu Böhm & partner BURZOVNÍ SPOL. PRO KAPIT. TRH C. S. BROKERS burzovní Delta Securities GES INVEST GUTMANN & CIE Praha INVESTKONZULT J. F. WORLD BROKERS OESTERREICHER & spol. STRATE
