Manažerská anketa
Dělá vojna z chlapců muže?
- ANO - 20 %
- NE - 80 %
Mladí Rumuni se zřejmě budou moci z vojenské služby vykoupit. Za čtyři tisíce dolarů. Mladý muž v Česku se už už radoval. Je ale možné, že finanční reforma vládní koalice utáhne peněžní kohouty i armádě, takže termín zrušení povinné vojenské služby je pro tuto chvíli ve hvězdách. Pořád je na tom ale náš kluk lépe než ten severokorejský. Parlament mu vojnu zkrátil o tři roky. Na deset let.
Většina respondentů Manažerského barometru týdeníku EURO zažila vojnu socialistickou, pozitiva i na té dnešní však manažeři a ředitelé hledají jen stěží.
• Za našich časů se na vojnu chodilo na dva roky a mladý muž měl po tu dobu možnost zjistit, že vlastně sám mnoho neznamená, že je součástí skupiny lidí, bez kterých se neobejde. Byl vytržen z rodinného prostředí, byla potlačena jeho individualita a byl zařazen do týmu. Nic jiného, než se s ním děje v současnosti. Jenom to mnohdy víc bolelo. Snad proto se na historky z vojny tak rádo vzpomínalo a vzpomíná.
• Toto rčení bylo postaveno na tom, že chlapci nástupem na vojnu opouštěli rodinu a museli se pokoušet o jistou míru samostatnosti. Tento požadavek dle mého názoru lépe splňuje například zahraniční studijní či pracovní pobyt.
• Zatím ještě pořád je to pro muže jediná výrazná odlišující společenská životní zkušenost. Samozřejmě není nutné to této zkušenosti nutit všechny, samozřejmě je nutné vojenskou službu značně změnit a naplnit relevantnější činností, samozřejmě vím, že na vojnu mohou jít do jistých pozic i ženy. Přesto však dobře zorganizovaná vojenská služba může být pro muže výraznou a intenzivní školou sociální interakce, ve které si lze v krátké době vyzkoušet své fungování v roli podřízené, kolegiální i nadřízené, a tedy naučit se naslouchat, podporovat druhé i rozhodovat. V některých armádách takto skutečně dělají z chlapců muže. V naší armádě to platí… zatím jen velmi částečně.
• Myslím, že vojna dělá z chlapců zcela jistě muže a vypadá to, že mužů ubývá. Na druhé straně, není lepší být chlapcem než mužem? (Asi jak pro koho.)
• Určitě ne ta naše. Neviděl jsem ještě nikdy, že by nesmyslné rozkazy a šikana z někoho udělaly „muže“. Silné osobnosti vojna znechutí a otráví, slabé může narušit.
• Dnes už rozhodně ne. O vítězství ve válce rozhoduje technická převaha a dokonce i vojáci pozemních jednotek první linie budou v dohledné době nahrazeni roboty. Muže z chlapce tak udělá až první manželství.
• Za mé služby vlasti to platívalo. Domnívám se, že mladý člověk se naučil určité zodpovědnosti sám za sebe, a pokud měl i nějakou velitelskou funkci, i za druhé. Dále se naučil rozhodovat, respektovat a tolerovat ostatní členy kolektivu. Mentálně a fyzicky dospěl. Absolventi základní vojenské služby byli téměř všichni fyzicky zdatní a možná i zdravější než dnešní populace. Pokud nebudu brát v potaz jinak ztracený čas (v mém vlastním případě ztráta a ochuzení o dva roky života mé tehdy narozené dcery), z těchto důvodů by to dnes prospělo všem mladým mužům. Ale ze srdce jim přeju, aby již na dobrovolnou základní službu nemuseli.
• Strávil jsem vojnu jako četař absolvent. Byl to jednoznačně ztracený rok života. Nic nového jsem se nenaučil, naopak jsem zapomněl většinu toho, co jsem se naučil na VŠ. Mezitím byl můj syn starší o jeden rok a já mám dodnes pocit, že mi ten rok s ním chybí. Jinými slovy, dokud nebude pouze profesionální armáda, tak platí, že modrá knížka do knihovny každého intelektuála.
• Kdo si tohle myslí, podceňuje chlapce i muže. Vyrůst ve správného chlapa vám pomůže spousta věcí, od rodiny přes sport, dobré učitele a přátele, lásku k ženě, vztah k přírodě atd. atd. Neznám nikoho, kromě pár duchem chudších jedinců, kdo by povinnou vojenskou službu absolvoval a měl přitom pocit, že to bylo něco víc než ztráta času a „opruz“. Ti, kdo tomu pitomému pořekadlu věří, se asi domnívají, že mužem se člověk stává nesmyslným drilem, šikanováním, buzerací, řevem, dupáním, ponižováním, leštěním kanad a kvérů, drsňáckým předstíráním bojechtivosti… ne, ne, tisíckrát ne!!! Byly to nejhnusnější dny v mém životě, nenahraditelná ztráta při startu kariéry, horší snad už může být jen vězení. Nenávidím vojnu upřímně a z hloubi duše a za jediný legitimní důvod existence armády považuji přírodní katastrofy, kdy vojsko pomáhá civilnímu obyvatelstvu.
• Znám případy, kdy z chlapců udělala alkoholiky. V zásadě to ale není úplně ztracený rok, pokud ovšem člověk nenarazí na blbce. Ale to se mu může stát i v civilu.
• Je to blábol a součást komunistického zdůvodnění, proč na dva roky (někdy i déle) izolovat od společnosti mladé muže na začátku jejich kariéry s cílem dokončit vymývání mozků započaté v Jiskrách, Pionýru, SSM.
• Ono závisí na tom, co se rozumí slovem „muž“. Je-li tím míněn jedinec mužského pohlaví, který má vlastní názor, dokáže si za ním stát, je čestný, pravdomluvný, statečný, odpovědný sám za sebe a za své činy, pak mnozí příslušníci naší politické špičky jsou zřejmě držitelé modrých knížek.
• Ze spousty chlapů dělá vojna blbce. Člověk, který má vysoké vzdělání a velký potenciál, který by mohl odvádět státu vysoké daně ze svého vysokého platu, se místo toho musí válet v blátě a poslouchat (mnohdy nesmyslné) rozkazy někoho, kdo žádnou (nebo téměř žádnou) školu nemá. Je to ztráta času, peněz, iluzí a kdo ví čeho ještě.
• Nevím, jak to slušně říci, ale větší nesmysl jsem už dlouho neslyšel. Vojna dělá z chlapů zelené mozky, a abych použil odborného psychiatrického termínu, mentálně handicapované lidi (kretény).
• Nikdy to neplatilo, pokud si pamatuji z biologie, z chlapců muže dělají mnohem dřív, mezi 12.-15. rokem, určité hormonální procesy.
Pramen: Manažerský barometr týdeníku EURO. Odpovídalo 105 manažerů.
