Tomáš Klíma
Belgický podnikatel Deceuninck potřeboval lamely. Nechtěl je ale dovážet z Nizozemska nebo z Francie, a proto si v roce 1961 založil vlastní firmu, která se na výrobu tohoto zboží specializovala. Dnes působí firma Deceuninck v šedesáti zemích světa, zaměstnává více než tři tisíce lidí a v loňském roce dosáhla obratu 660 milionů eur. Zaměřuje se na produkci profilů pro výrobu oken a dveří a na stavební systémy, jako jsou například parapety, obklady či terasy. Týdeník EURO hovořil s Tomášem Klímou, generálním ředitelem pro střední a východní Evropu, o situaci na českém stavebním trhu a o jeho budoucnosti.
EURO: Společnost Deceuninck uzavřela v roce 2003 zatím největší akvizici. Od firmy ThyssenKrupp koupila dceřinou firmu Thyssen Polymer. Plánujete v současné době nějaké podobné obchody? KLÍMA: Díky akvizici Thyssen Polymer jsme si zajistili světové prvenství v oboru. Na příští rok nejsou žádné obdobné transakce naplánovány, ale na rok 2009 připravujeme obchod na trzích východní Evropy nebo v Asii. To ještě není rozhodnuto.
EURO: Ve kterých zemích vidíte pro firmu do budoucna nejvíce příležitostí? KLÍMA: Pro nás je perspektivní každá země, kde se rozvíjí stavební průmysl. Mezi tradiční trhy patří státy Beneluxu, Francie, střední a východní Evropa a Turecko. A samozřejmě Rusko. Stavebnictví dnes rozkvétá i v oblastech za Uralem směrem na Sibiř. Je nutné na tento trend reagovat a usadit se tam dříve, než přijde konkurence.
EURO: Deceuninck v Česku opravuje panelové domy. Účastníte se nějakého speciálního programu zaměřeného na tyto rekonstrukce? KLÍMA: Máme vypracovaný program, co se týče techniky. Těchto zakázek se neúčastníme přímo, ale vždy přes zákazníka či partnera, kterým jsou buď montážní nebo stavební firmy. Snažíme se být v této oblasti i jakýmisi normotvůrci. V Česku jich působí řada - vytvářejí normy, podle kterých by se měli všichni řídit. Často jsou ale neopodstatněné. My se chceme zasadit o to, aby celé stavebnictví prosperovalo.
EURO: Domníváte se tedy, že některá pravidla jsou příliš přísná? KLÍMA: V některých případech přísná a v některých neopodstatněná. Vezměme si například požadavky na ventilaci. Okna dle norem musí být těsná a musí splňovat určité termické předpisy. Nikdo si ale neuvědomuje, že kdyby okna byla dokonale těsná, tak bychom v bytě třeba i umřeli, protože by tam byla nedostatečná výměna kyslíku. V Beneluxu mají také přísné normy, ale zároveň mají pravidla týkající se větrání a mechanické ventilace. Na to se u nás nemyslí.
EURO: Jaká je situace v jiných zemích střední a východní Evropy? KLÍMA: Myslím, že v tomto regionu je to stejné. Vidím zde málo zodpovědnosti.
EURO: Hovořil jste o českém stavebnictví. Co soudíte o jeho budoucím vývoji? KLÍMA: Očekávám pozitivní trend, nejsem pesimista. Až zrenovujeme přes milion panelových bytů v Česku, nastane čas na modernizaci bytů, které byly rekonstruovány již na počátku 90. let. V některých případech renovace nedopadla podle očekávání nebo se pracovalo s materiály, které se dnes již třeba nepoužívají. Dále tu jsou rodinné domky, k jejichž rekonstrukci ještě nedošlo. Přibývá také novostaveb. Je tu stále hodně investičních příležitostí, to se týká například výstavby logistických parků.
EURO: Hodně stavebních firem se potýká s nedostatkem lidí. Máte také takovou zkušenost? KLÍMA: To je pravda a potýkáme se s tímto problémem také. Pozitivní samozřejmě je, že spousta Čechů chce studovat, na druhé straně ale chybí zlatá ruční práce. Stavěl jsem rodinný dům v Holandsku a sehnat tesaře bylo velké umění. Tito lidé, pokud jsou kvalitní, si nechají dobře zaplatit. Tato vrstva lidí nám tu dnes chybí. Myslím si, že se to během dvou tří let změní, lidé pochopí, že řemeslo je potřeba. Když se podívám na kvalitu bytů, které jsou po kolaudaci, domnívám se, že řemeslo bude třeba obnovit a zajistit učiliště, která dobře vyučí tesaře nebo zedníky. Dělat řemeslo není vůbec ponižující. Řemeslníci odvádějí práci, kterou potřebujeme, a měli by za ni dostat zaplaceno. Dnes máme možnost zaměstnávat stavební čety z jiných zemí, z východních částí Evropy. Je ale potřeba tyto lidi pořádně vyškolit. Deceuninck má akademii zatím jen pro své montážní firmy a partnery, kde učíme teorii i praxi a poskytujeme nejnovější poznatky ze stavebnictví.
EURO: Řešíte problém s nedostatkem lidí zaměstnáváním cizinců z východní Evropy? KLÍMA: Uvažujeme o tom, že do výroby budeme brát lidi ze Slovenska. Dostali jsme ale také nabídku zaměstnat Rakušany. Pracovali by v montáži. Platová situace se stále více vyrovnává. Část Rakouska mezi Vídní a hranicemi s Českou republikou je hospodářsky zaostalejší než ostatní oblasti Rakouska. Vzdálenosti dnes nic neznamenají. Když vyškolím lidi z jiné země, kteří mají zájem zde pracovat, přesuny budou na denním pořádku.
