„Přivezu do Prahy krávy!“ řekl mi s nadšením Bessel Kok krátce po svém rozloučení s Českým Telecomem. Nechápavě jsem zíral.
„Krávy, stádo krav na výstavu do centra města,“ vysvětloval.
Věděl jsem, že v šedesátých letech Bessel Kok přijel do Československa na stáž do jednoho zemědělského družstva, chtěl tehdy psát disertační práci o kolektivistickém hospodaření. „Takže se po letech v bankách a telekomunikacích vracíte k zemědělství?“ předpokládal jsem, že mluví o dobytkářském veletrhu.
„Ale ne. Bude to takový happening. Jako už byl třeba v Chicagu a New Yorku: pár stovek krav ze sklolaminátu, pokreslených místními umělci.“
Noční můra celníkova
S nápadem přišel realitní byznysmen Serge Borenstein, který viděl takovou výstavu - CowParade - loni v Bruselu. S Besselem Kokem se domluvili, že ji musejí přivézt do Prahy. Poprvé viděli osm set pomalovaných krav v roce 1998 obyvatelé a návštěvníci Curychu, o rok později přišlo Chicago, pak New York a dalších patnáct měst po celém světě. Kok s Borensteinem založili novou firmu, koupili licenci na uspořádání pražské CowParade, objednali v Polsku modely krav a pustili se do zábavy. „Chceme, aby celý projekt přinesl hlavně hodně legrace. Je to happening. Neděláme to, abychom kriticky diskutovali, co je a co není umění, a o jeho smyslu,“ říká Kok. Počítá i s tím, že každá sranda něco stojí, a že tedy jejich firma nebude zisková: „O profitu nemluvíme, snad jen nechceme ztratit příliš mnoho peněz.“
Bílé sochy krav v životní velikosti a ve třech pozicích – stojící, pasoucí se a ležící – už dorazily z Polska do pražského Karlína, kde budou pomalovány. „Během transportu jsme největší problém řešili na hranicích, kde celníci nevěděli, jakou sazbu mají použít. Sklolaminátovou krávu ještě neproclívali a v sazebníku zahrnutou neměli,“ směje se Bessel Kok.
Saudek, Šípek, Marhoul
Několik set pražských umělců, ale i studentů či designérů už kývlo, že navrhnou povrchovou úpravu jedné krávy. Mezi nimi jsou i Jiří David, Jan Saudek, Tomáš Císařovský, Bořek Šípek či Václav Marhoul, který celý projekt pomáhá organizovat. S katalogem návrhů budou poté osloveni sponzoři, kteří si mohou jednu krávu či menší stádečka adoptovat na dobu výstavy (za 195 000 korun), nebo rovnou koupit (za 245 000 korun) a ze skic si vybrat budoucí vizáž svého zvířátka. Umělci se mohou na kravách vyjádřit jakkoli, zakázána jsou pouze témata války, násilí a diskriminace.
CowParade politicky zaštítil pražský primátor Pavel Bém a radní pro kulturu a cestovní ruch Igor Němec a finančně podpořila společnost Eurotel. Organizátoři již s radnicí vybrali místa v samém centru, na Starém Městě i na Malé Straně, kde budou krávy v červnu umístěny. Turisté dostanou speciální mapu, podle které budou moci projít od krávy první až k poslední, či si ze seznamu vybírat podle jmen výtvarníků a sponzorů. Na pražské dlažbě se bude pást mezi dvěma až třemi sty krav.
Na konci léta přijede do Prahy londýnská aukční síň Sotheby´s a vydraží několik desítek nejkrásnějších kusů. Výtěžek slavnostní aukce, jejímž průvodcem bude Marek Eben, poputuje na dětské charitativní účely. Jedním z podpořených projektů bude záměr nadace Krtek, která působí při onkologickém ústavu v Brně, koupit potřebný vyšetřovací přístroj pro děti nemocné leukémií.
Dražby krav, jejichž těla vymodeloval švýcarský sochař Pascal Knapp, již získaly po celém světě pro charitativní projekty více než jedenáct milionů dolarů.
Zachraňte kravínu Stračenu
Během bruselské výstavy několik zvířat poničili vandalové a pár jich bylo dokonce ukradeno. „Počítáme s vytvořením kraví nemocnice, kam půjdou na léčení po případném zásahu vandalů. Pokud je například postříkají sprejeři, uvedou je v nemocnici opět do původního stavu. A bude-li nějaké dílo ukradeno, vyhlásíme celostátní pátrací akci ‚Najděte krávu!‘,“ demonstruje Bessel Kok zábavný a mírumilovný plán celého happeningu. Ostatně má být doprovozen billboardovou kampaní s heslem: „Make cow not war!“
Proč děti plakaly
V průběhu newyorské CowParade v roce 2000 nebyly všechny krávy veselé a barevné. Jednu organizátoři skryli do přísné karantény a izolace. Jejím autorem byl režisér David Lynch, který zvířeti uřízl hlavu a vykrojil díru do břicha, kam hlavu vložil. Do hýžďových svalů zabodal vidličky a nože a doplnil nápisem „Sežer můj strach“. Podle listu The Scotsman byly příčinou k cenzorskému zásahu děti, které Lynchovu krávu viděly a rozbrečely se. V intelektuálské rovině se někteří kritici pohoršovali, že New York kopíruje kravský stát (Švýcarsko) a kravské město (Chicago), kde tyto výstavy proběhly v předešlých letech. Většinu návštěvníků však CowParade pobavila a obchodníci si libovali, že přilákala více turistů.
(Fotografii naleznete v tištěném vydání magazínu E8.)
Serge Borenstein (vlevo) a Bessel Kok u první pražské krávy, nazvané Runner (bežec), jejímž autorem je Stanislav Müller. Každý umělec, bez ohledu na to, zda jde o studenta či světově známého výtvarníka, dostane demokraticky stejnou částku: dvacet tisíc korun.
