Rozbít podnik dominující softwarovému trhu nebude jednoduché
Že soudce Thomas Penfield Jackson nechová k Microsoftu žádné velké sympatie, bylo jasné už před rokem, kdy začala první slyšení v antimonopolním procesu vedeném americkou vládou proti globálnímu softwarovému gigantu. Čím více argumentů před was hingtonským soudem zaznělo, tím menší se stávala šance, že se Microsoftu podaří vyvrátit nařčení z monopolního chování (EURO 25/1999). Nález zveřejněný 5. listopadu soudcem Jacksonem však přece jen překvapil ostrým tónem, kterým monopolní chování s polečnosti miliardáře Billa Gatese popisuje. Velmi reálnou se tak stala možnost, že soudce příští rok nařídí, aby se Microsoft rozdělil na několik menších společností.
Čtyři řešení.
Zatím naposledy rozbily americké úřady monopolní podnik v roce 1982, kdy soud nařídil rozdělení společnosti AT&T. Ta ovšem s vládou spolupracovala. Z prvních vyjádření představitelů společnosti Microsoft se zdá, že tato softw arová továrna tak vstřícná být nechce. Jak správně rozdělit Microsoft však přesně nevědí ani jeho oponenti.
V úvahu přicházejí čtyři možnosti. První je rozdělení Microsoftu na tři menší podniky, z nichž by každý získal třetinu mateřského gigantu. Každý z takových miniMicrosoftů by měl svou divizi operačních systémů, divizi aplikačního softwaru a divizi aplikací pro podnikání v internetu. Toto řešení by sice zvýšilo konkurenci na softwarovém trhu, zároveň by však zřejmě vedlo ke zdražení produktů.
Druhou variantou je rozdělení Microsoftu podle divizí. Samostatná firma by vyráběla operační systémy, druhá by se živila vývojem a výrobou softwaru a třetí by se zaměřila na internetové operace. Ani toto řešení není nejvhodnější, protože jeho implementace by nevedla k rozbití monopolu na trhu s operačními systémy.
Třetí možností je vydražení licence k výrobě operačního systému Windows, který v současnosti pohání více než 85 procent všech osobních počítačů. Držitelem licence by se mohla stát některá z velkých softwarových společností, například Sun Microsystems. Ani toto řešení však nelze považovat za optimální. Nový konkurent by totiž musel investovat mnoho peněz do vývoje, aby s produkty Microsoftu udržel krok.
Nejpravděpodobnějším řešením je tak varianta čtvrtá. Soud by mohl Microsoftu nařídit zveřejnění kódu, který je základem systému Windows. Softwarové společnosti, které vytvářejí programy pro použití v operačním systému Windows, by se tak dostaly na stejnou startovní čáru jako vývojoví programátoři Microsoftu. Vytvořila by se sice silná konkurence, ale i toto řešení má své úskalí. Softwaroví piráti by mohli snadno začít vyrábět nelegální verze systému Windows.
Preventivní opatření.
Po zveřejnění nálezu soudce Jacksona teď přijde na řadu další kolo procesu. Soudce s největší pravděpodobností ještě do konce roku vyzve obě strany sporu, aby se pokusily najít smírčí řešení. Jenže nález hovoří o monopolní ch praktikách Microsoftu tak ostře, že mimosoudní dohoda zřejmě nepřipadá v úvahu. Microsoft by musel dobrovolně ustoupit mnohem dál, než je v tuto chvíli ochoten. Společnost Billa Gatese se tedy zřejmě obrátí na odvolací soud se žádostí, aby J acksonův nález zvrátil.
Samotný Gates se ovšem navenek tváří o něco vstřícněji. Ve svém vystoupení krátce po zveřejnění nálezu uvedl, že už by měl rád celé soudní řízení za sebou. „Budeme dělat všechno pro to, aby se spor vyřešil. Bylo bychom rádi, kdyby se tato záležitos t rychle uzavřela, citoval Gatese americký deník The Seattle Times.
Pokud strany sporu nedojdou ke smírčímu řešení, vynese Jackson definitivní rozsudek sám. V něm by už mohl nařídit rozdělení Microsoftu. I tak má ovšem Microsoft široké pole k manévrování a s velkou pravděpodobností bude v tomto případě hrát o čas. Má totiž šanci se proti rozsudku opět odvolat, přičemž žádné opatření by nevstoupilo v platnost, dokud nerozhodne odvolací soud.
Hlavním argumentem Microsoftu v průběhu procesu bylo neustálé odkazování na rychlý vývoj softwarového trhu. Podle advokátů společnosti Billa Gatese je tento vývoj tak rychlý, že jakékoli zásahy státu ztrácejí smysl. Zatímco soudce Jackson tento arg ument odmítl, odvolací soud by jej mohl vzít do úvahy. V průběhu příštího roku se totiž podstatně změní trh s internetovými terminály. Do popředí se dostanou zařízení na bázi systému GPRS, který mobilním telefonům umožňuje internetové připojení . Dá se proto předpokládat, že sílit budou hlasy oznamující konec éry osobních počítačů. A mělo by smysl zavádět antimonopolní opatření proti firmě, která ovládá odumírající odvětví? Hlasy v americkém tisku tvrdí, že ano. Také mobilní interneto vé prohlížeče totiž potřebují operační systémy. Výrobci mobilních telefonů sice v této oblasti podporují konkurenci, ale i tak Microsoft ovládá velkou část existujícího trhu.
Stejný pohled platí i pro šíření internetu prostřednictvím kabelové televize. Také zařízení umožňující prohlížení internetových stránek na televizní obrazovce totiž potřebují operační systém.
