Nezávislý ostrov usiluje o členství v mezinárodních organizacích
Nezávislý ostrov usiluje o členství v mezinárodních organizacích. A nejde mu přitom jen o důstojné jméno
Vysoké úředníky Světové zdravotnické organizace se sídlem v Ženevě zřejmě nikdy nenapadlo, že budou k práci potřebovat také atestaci z diplomacie. Hlavními body agendy 64. zasedání WHO, které skončilo minulý týden, byla sice typická lékařská a humanitární témata, jako například cholera, chronická onemocnění, malárie a rozvojové plány milénia, nicméně v zákulisí se řešil i jiný, tak trochu delikátní problém. Šlo o název, pod kterým WHO ve své databázi eviduje jednoho ze svých pozorovatelů – ostrov Tchaj-wan. Ten je spravován administrativou vystupující pod jménem Čínská republika (Republic of China – ROC). Čínská lidová republika (ČLR) však vnímá Tchaj-wan jako neoddělitelnou součást svého území na úrovni provincie.
Tchajwanský ministr zdravotnictví Ťiou Wen-ta dostal oficiální pozvání na zasedání do Švýcarska i letos. Zúčastnit se mohl jako zástupce „čínské Taipeie“. Pod tímto označením zná Tchaj-wan především celý sportovní svět, tchajwanští sportovci jej používají v průběhu olympiád, paralympiád a asijských her. Rozruch však nastal, když Tchajwanci zjistili, že na základě pokynu generální ředitelky Margaret Chanové označuje WHO jejich ostrov ve svých interních dokumentech jako „jednu z provincií kontinentální Číny“. Ministr Ťiou zaslal organizaci protestní dopis a tchajwanský prezident Ma Jing-ťiou ji obvinil z toho, že „tak činí na nátlak Pekingu s cílem zostudit statut ostrova a jeho legitimní vedení“.
„Na dveře WHO jsme klepali někdy od roku 1997, ovšem až o pár let později, po epidemiích infekčních nemocí jako SARS, začalo světové společenství zvažovat výhody intenzivnějších kontaktů,“ uvedla pro EURO náměstkyně ministra zdravotnictví Mei-Ling Hsiao. Tchaj-wan získal statut pozorovatele WHO v květnu 2009. Stalo se tak mj. i díky politice „pružné diplomacie“ prezidenta Ma, který nastoupil do úřadu v květnu 2008 a díky němuž se vztahy mezi Pekingem a Taipeí zlepšily.
Pragmatická síla v akci
Hlavní problém kolem názvosloví tkví v tom, že WHO je mezistátní organizací, kterou nevyjasněné vztahy mezi pevninou a rebelským suverénním ostrovem dvakrát nezajímají. Tchaj-wan má uzavřené diplomatické styky s 23 státy, z Evropy je to pouze Svatý stolec. Vhodné jméno pro Tchaj-wan, jež by nepopudilo Peking, hledala také Světová obchodní organizace (WTO), jejímž plnoprávným členem se Tchaj-wan stal v roce 2002. Ovšem pod poněkud složitým názvem, do kterého se vešly také přilehlé ostrovy: „Separate Customs Territory of Taiwan, Penghu, Kinmen and Matsu“. I když kampaň Tchaj-wanu o znovupřijetí do řad OSN prozatím nebyla úspěšná (o členství přišel v roce 1971, kdy jeho místo zaujal zástupce ČLR) a po roce 2008 ostrov od dalších pokusů upustil, jinde jeho úsilí nepolevuje. Jedním z cílů je například Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). Tchajwanští specialisté se již účastní zasedání po nevládní linii. K dalším patří Rámcová úmluva o klimatické změně FCCC, kam by se Tchaj-wan chtěl dostat pomocí programu na omezení emisí skleníkových plynů. V souvislosti s katastrofou japonské jaderné elektrárny Fukušima se začalo hovořit také o přínosu členství v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (IAEA) se sídlem ve Vídni. V souvislosti s těmito postoji se Tchaj-wan snaží také o účast na různých mezinárodních fórech. Zájem má především o ekonomickou, technickou a zdravotnickou problematiku. „Nemoci neznají hranice,“ uvedl ve svém nedávném projevu tchajwanský ministr zdravotnictví. Tchaj-wan je 18. největší ekonomikou světa a má velký náskok v oblastech státního zdravotního pojištění, lékařských technologií či epidemické kontroly a prevence a své zkušenosti nabízí k využití na mezinárodní úrovni.
Hlavně nedráždit draka
„Spojené státy a Evropská unie podporují účast Tchaj-wanu do takové míry plnohodnotného zapojení, které nevyžaduje státní entitu,“ uvedl pro EURO diplomatický zdroj. To znamená, že zvou tchajwanské odborníky na některé konference, do programů, jako je například prevence šíření epidemií, nebo přímo do specializovaných panelů. „Už to není jako dříve, kdy pozvali jen Peking, který pak rozhodoval, zda a kdy (a často s velkým zpožděním) osloví také Tchaj-wan. Samozřejmě, že ten tam pak byl pod vlajkou Číny,“ dodává nejmenovaný diplomat. Nicméně pozorovatelé se shodují, že plnohodnotné členství Tchaj-wanu ve WHO není na pořadu dne. Jak již bylo uvedeno, ostrov momentálně bojuje spíše o důstojné jméno, pod kterým by jej organizace evidovala. Navíc generální ředitelkou WHO je Margaret Chanová, původem z Hongkongu, která vděčí za zvolení do funkce velkou měrou Číně. Je pochopitelné, že proti vůli Pekingu, který bere Tchaj-wan stále za svoji, i když už méně neposlušnou provincii, nepůjde.
