Závěry Evropské komise zveřejněné ve zprávě o konkurenceschopnosti zemí Evropské unie ukazují, že pokud mají výsledky členských zemí v oblasti inovací a výzkumu a vývoje obstát v celosvětové konkurenci, musí se v řadě oblastí výrazně zlepšit.
Foto: Profimedia.cz
Evropská unie dosud zaostává za Spojenými státy a Japonskem, a aby dosáhla svých cílů stanovených ve strategii Evropa 2020, musí vyvinout snahu v rámci celého Společenství, ale rovněž i na národních úrovních.
Česká republika je sice zemí, která poskytuje značnou část veřejné podpory výzkumu a vývoji, nicméně díky svému regulatornímu prostředí patří z hlediska podnikání k méně snadným zemím. Podnikání je podle očekávání nejjednodušší ve Velké Británii, Dánsku, Irsku, Finsku či švédsku.
„Ukazatele systému podpory výzkumu a vývoje použité ve zprávě nezahrnují daňové odpočty do celkové podpory států. Přitom daňové úlevy v oblasti výzkumu a vývoje dostupné v České republice umožňují odečíst 200 procent vynaložených nákladů od základu daně. Tato forma podpory výzkumu a vývoje je jednou z velice atraktivních nejen v Evropě, ale po celém světě,“ vysvětluje Jaroslav škvrna, partner daňového oddělení Deloitte, který má na starost oblast výzkumu, vývoje a vládních pobídek a doplňuje: „Naše zkušenosti ukazují, že stále více společností si uvědomuje, že velkou část jejich činností lze chápat jako výzkum a vývoj. V případě správného vykazování těchto činností a nárokování daňových výhod jim tento nástroj umožňuje značně zvýšit intenzitu podpory výzkumu a vývoje.”
„Je naprosto nezbytné aplikovat dlouhodobá a transparentní řešení, která zjednoduší společnostem získávat podporu pro jejich činnosti, včetně podpory výzkumu a vývoje. Výzkum a vývoj je realizován tam, kde jsou k dispozici vysoce kvalifikované lidské zdroje s přijatelnými mzdovými náklady a současně se stálými ekonomickými a finančními výhodami. Toto je důležitý pilíř ke zvýšení konkurenceschopnosti České republiky,” dodává škvrna.
