Demokracie a komunisté? Zatím ne.
Myslíte si, že nastal čas přijmout KSČM mezi standardní demokratické strany?
Rozhodně ano 3,4 %
Spíše ano 15,5
Spíše ne 25,9
Rozhodně ne 54,3
Nevím 0,9
Čas na to, aby Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) byla považována za standardní demokratickou stranu, zatím ještě neuzrál. Myslí si to téměř osmdesát procent respondentů Manažerského barometru. Jako hlavní důvody uvádějí minulost, se kterou se KSČM nedokázala řádně vyrovnat. Vadí jim ale i současnost, protože strana nijak významně oproti dřívějšku nezměnila ideologii a podle manažerů jsou jí demokratické principy cizí. „Komunisté nejsou standardní politickou stranou. Nikdy se nezřekli názvu, ani ideologie, ani členů, ani cílů, ani rétoriky. Spíš si myslím, že by se daly najít důvody ji zakázat, a tak jednou provždy podobné úvahy skončit,“ zní jeden z názorů. Tento respondent soudí: „KSČM není demokratická strana ani z velmi vzdáleného pohledu. Nejenže mediální obraz je úplně daleko od demokratické strany, ale ani její činy neukazují jakoukoliv změnu oproti dřívějšku.“
Jedním z největších problémů komunistů je podle manažerů jejich minulost. „Už samotný název uráží. Vždyť je to strana, která vždy v historii demokracii pouze zneužila a následně ji potlačila. Mezi standardní demokratické strany tedy rozhodně nepatří, otázkou je, má-li se svou ideologií a svými symboly patřit mezi strany legální,“ uvažuje jeden z ředitelů. Další dodává: „Za čtyřicet let své vlády nás KSČM dostala do hluboké a všestranné krize, a po roce 1989 se nijak nezměnila. Kolektivistická ideologie je stále stejná, jádro tvoří nostalgičtí aktivisté a často i pachatelé minulých zločinů. Navíc v jejich čele je syn mučitele, který zatím nebyl usvědčen pouze proto, že mu postkomunistický soud nadržuje.“
Naopak podle některých se s KSČM musí počítat. „Dříve nebo později se tím budou muset ostatní politické strany zabývat, protože deset a více procent voličů je síla, kterou nelze donekonečna ignorovat,“ říká tento manažer. Další je opačného a radikálnějšího názoru: „Obávám se, že to je protimluv. Demokracie a KSČM prostě spolu nejdou dohromady.“
Otazníky nad privatizací
Myslíte si, že spor o předávací ceny mezi Českou rafinérskou a Chemopetrolem může ohrozit privatizaci Unipetrolu?
Ano 56,9 %
Ne 25
Nevím 18,1
Spor o předávací ceny, který se rozhořel mezi Českou rafinérskou a Chemopetrolem, negativně ovlivňuje chod celého Unipetrolu, a může dokonce ohrozit jeho privatizaci. Respondenti Manažerského barometru soudí, že problém předávacích cen je především výsledkem nejasností kolem privatizace firmy. „Domnívám se, že prodej Unipetrolu může být ohrožen, protože takový spor nepochybně negativně ovlivňuje samotnou společnost a zneklidňuje odbornou veřejnost,“ myslí si jeden z manažerů. Jiný říká: „Obávám se, že to může zhatit celou privatizaci a sociální demokraté opět utrží velkou ostudu za zpackanou privatizaci.“
Někteří dotazovaní připomněli „českou cestu“ privatizace Unipetrolu do rukou Agrofertu. „Spor mezi rafinerií a Chemopetrolem je výsledkem podivného způsobu prodeje a pokud nevyjde, bude to dobře. Věřím, že nová vláda bude rozumnější a českou chemii svěří především transparentní cestou do obecně uznávaných rukou nadnárodní chemické či finanční skupiny,“ soudí tento ředitel. Jiný trochu tajemně konstatuje: „Samotný problém předávacích cen asi privatizaci neohrozí, ale důvody v pozadí, které za celou kauzou stojí, možná ano.“
„Tento spor je ve své podstatě kuriózní. Firmy, jejichž spolupráce je vzájemně výhodná pro obě strany, najednou hledají důvody, proč ji málem ukončit,“ přemýšlí jeden z respondentů a dodává: „Pokud by spory trvaly neúměrně dlouho, může se to negativně projevit při privatizaci Unipetrolu, a to zejména ovlivněním prodejní ceny směrem dolů.“ Další manažer tvrdí: „Nepochybně se jedná o klíčový moment budoucnosti Unipetrolu, který byl, bohužel, nastaven již v roce 1995 při jeho založení.“
Pramen – Týdeník EURO, odpovědi 116 manažerů
