Demokracií ve světě přibývá, podíl těch poctivých ale klesá

14. 2. 2017

Reálnou možnost změnit zásadně směřování země prostřednictvím voleb mají sice občané ve více než polovině zemí světa, téměř v každé druhé z nich lze však volební praxi označit za nepoctivou. Zejména v nových demokraciích tak veřejnost institutu voleb nedůvěřuje a celosvětová volební účast klesá. Informuje o tom Světová banka prostřednictvím publikace World Development Report pro rok 2017.

Veřejné volby jsou základním nástrojem, skrze nějž občané participují na výkonu státní moci. Jsou-li efektivní, vedou k optimalizaci rozsahu služeb poskytovaných státem s ohledem na preference veřejnosti a k jejich zkvalitnění. Z tohoto pohledu je tak možné označit za pozitivní, že počet takzvaných volených demokracií, tedy zemí, ve kterých lze obměnit vládu prostřednictvím voleb, se od roku 1980 více než zdvojnásobil. Jak by však mohl potvrdit kdokoliv, jenž pamatuje podobu lidového hlasování v předlistopadové éře, samotné konání voleb garantem zdravé demokracie není. Aby tak bylo možné označit volební systém za efektivní, musí volby splňovat dvě základní podmínky – svobodu a spravedlnost.

Nepoctivost nových systémů

Svobodou se v tomto smyslu rozumí jak právo každého zletilého občana zúčastnit se voleb a svobodně si vybrat kandidáta (volební právo aktivní), tak právo zakládat politické subjekty, organizovat kampaň a následně se ucházet o hlasy voličů (volební právo pasivní). Spravedlnost je pak zaručena tehdy, je-li se všemi odevzdanými hlasy zacházeno podle pravidel, voličům není zabraňováno v přístupu do volebních místností a jejich hlasování probíhá skutečně tajně. Zjednodušeně lze říci, že svoboda se vztahuje k událostem a procesům před konáním voleb, zatímco spravedlnost lze pozorovat až ve volební den.

A právě pohled na to, kolik zemí tyto dvě klíčové podmínky skutečně splňuje, nabízí obrázek docela jiný. Přestože počet volených demokracií vzrostl mezi lety 1980 a 2012 z pouhých 40 na 94, a v současnosti tak dosahuje již více než poloviny počtu zemí světa, svobodné a spravedlivé volby probíhají pravidelně jen v 55 z nich. Až do počátku devadesátých let přitom počet „poctivých“ volebních systémů víceméně kopíroval počet volených demokracií. K významnému zlomu však došlo s rozpadem Sovětského svazu, po němž se na mapě světa objevilo několik nových rozvojových republik ve Střední Asii a na východě Evropy.

Voličské vystřízlivění

Podle Světové banky jsou to právě země s mladými volebními systémy a nižší až střední životní úrovní, jež jsou k manipulaci voleb a zneužívání moci ze strany obhajujících kandidátů nejvíce náchylné. Potvrzují to i závěry studií, jež se právě na hodnocení průběhu předvolebních období i samotných voleb zaměřují. Výzkumníci z oxfordské univerzity například spočetli, že zatímco v zemích OECD splňovalo podmínky svobody a spravedlnosti 92 procent z celkem 333 volebních klání uskutečněných v letech 1975 až 2009, v Latinské Americe to bylo jen 43 procent ze 173 případů. Ve zbytku světa byl pak podíl poctivě proběhnuvších hlasování ještě výrazně nižší. Nejčastějšími prohřešky vůči férovému průběhu voleb bývá upírání pasivního volebního práva stranám i jednotlivcům, rušení opozičních hnutí či nedostatečné zabezpečení proti opakovanému hlasování.

Jakékoliv náznaky nepoctivosti voleb pochopitelně vedou k šíření nespokojenosti a deziluze mezi voličstvem. Přestože téměř 90 procent světové populace věří, že svobodné a spravedlivé volby jsou zásadním krokem ke zvýšení ekonomické a politické prosperity země, v jejich integritu ve své zemi věří bezvýhradně pouze 45 procent lidí. Vůbec nejnižší důvěra v poctivost voleb je podle dat Světové banky v regionu východní Evropy a Střední Asie (pouhých 33 procent) a dále v Latinské Americe a Karibiku (36 procent). Nejvyšší důvěra panuje naopak v zemích OECD (přes 60 procent) a ve východní Asii a Tichomoří (zhruba 55 procent). Tato nízká míra přesvědčení o poctivosti voleb se projevuje rovněž do volební účasti, jež od roku 1980 klesla v průměru o 12,5 procenta.