O digitálním rozdělení světa a nájezdu Sama Wylyho
Sanjay Kumar (39) je prvním mužem (prezidentem a generálním ředitelem - CEO) třetí největší softwarové společnosti na světě Computer Associates (roční tržby 5,5 miliardy dolarů). Narodil se na Srí Lance, ve čtrnácti letech emigroval s rodiči do USA. Vystudoval Furmanovu univerzitu a v roce 1987 začal pracovat pro společnost Computer Associates. Již v roce 1988 se stal jejím viceprezidentem, v roce 1994 prezidentem a výkonným ředitelem (COO) a loni v srpnu generálním ředitelem. Žije v New Yorku, je ženatý, má dvě děti. Je filantropem.
EURO: Řídíte čtvrtou největší softwarovou společnost na světě a jste zvyklý chválit její produkty. Technologie ale mají i svoji odvrácenou tvář. Jedním jejich rysem je, že posilují rozdíl mezi bohatým severem a chudým jihem planety. V diskusích o tomto tématu se „digitální rozdělení , či „digitální propast staly běžně užívanými termíny, které vyjadřují technologickou bariéru, jež roste mezi bohatými a chudými zeměmi. Co si o tomto sociálním aspektu nových technologií myslíte? Přinesou podle vás spíše světlé zítřky, nebo svět, kterého je třeba se bát? KUMAR: Propast mezi chudými a bohatými státy ve vybavenosti novými technologiemi, přístupem k internetu, tedy ono digitální rozdělení, jsou problémem, o kterém uvažuje mnoho velkých technologických společností. Byl jsem přítomen řadě diskusí na toto téma na Světovém ekonomickém fóru v Davosu v uplynulých dvou letech. Jsem přesvědčen, že i digitální rozdělení má svůj rub a líc. Dobré je, že internet a digitální svět umožní střední třídě stát se více konkurenceschopnou a v sociálním žebříčku se posunout směrem nahoru. Levnější mobilní telefony, kapesní počítače, internet a osobní počítače jsou důležité zejména pro střední třídu v Asii – v Indii a v Číně – a ve východní a střední Evropě. Negativní stránka, skutečná digitální propast zeje v zoufale chudých zemích, zejména v Africe. Pokud ekonomicky supersilné země v Evropě a Severní Americe společně s globálními korporacemi něco neudělají, potom mezera bude stále širší, propast se bude rozevírat. Každý, kdo porovná rozšíření internetu, počítačů a telefonů v Africe, musí přiznat, že tento kontinent je opravdu pozadu. EURO: Jak může bohatý svět tuto propast přemostit? Odpovídá vámi řízená společnost na tuto mezeru? KUMAR: Světové ekonomické fórum se kloní k závěru, že je třeba uzavřít hospodářské partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem a chudým pomoci. S tím i já souhlasím. Computer Associates například přispívá do této pomoci softwarem. Nebo do chudších oblastí dodáváme použité počítače, o kterých si podniky v bohatém světě myslí, že jejich rychlost již není dostatečná. Také tam školíme lidi, a zvyšujeme tak jejich kvalifikaci a schopnost technologie využívat. V Africe jsme angažováni v mnoha programech lokální pomoci, například v Keni. Osobně se angažuji v Asii, kde pomáhám několika regionálním univerzitám v centrální Indii vzdělávat velké množství lidí. Platím všem studentům na pěti univerzitách plná stipendia, tedy školné, stravování, knihy. Myslím, že toto úspěšní lidé musí dělat. Zejména ti, kteří se jako já narodili v chudé zemi, by se měli snažit pomáhat. EURO: Jiným sociálním aspektem nových technologií jsou masové demonstrace proti globalizaci, které nyní již tvoří součást všech velkých světových ekonomických summitů. Co si myslíte o těchto hlasitých veřejných vystoupeních desetitisíců mladých lidí z bohatého světa? KUMAR: Takové projevy, zejména pokud jsou demonstrace pokojné, jsou pro společnost velmi zdravé. Tito lidé připomínají zbytku světa věci, na které se zapomíná a kterým je třeba věnovat pozornost. Když řídíte velkou společnost, nebo velkých stát a řešíte stovky problémů denně, tak snadno na nějaké menší zapomenete. Ze sociální perspektivy je pro společnost velmi zdravé, pokud má členy, kteří se věnují připomínání toho, že existuje i druhá strana mince, že na společný příběh se lze podívat i z perspektivy někoho druhého.Je tedy dobře, že tyto demonstrace jsou a přinášejí již i dobré plody. I obyčejní lidé více uvažují o setkáních, jakým je například Světové ekonomické fórum, zajímají se o agendu těchto konferencí. Lídři velkého byznysu byli přinuceni se scházet a o těchto věcech diskutovat. Třeba o tom, jak bojovat proti digitálnímu rozdělení.Jsme svědky velkých změn. Koho by před patnácti lety napadlo, že v Evropě bude jedna společná měna. Část lidí si myslí, že globalizace přináší změny pozitivní, druzí, že negativní. Společně ale přemýšlejí, jak žít v tomto čase změn. Jsem přesvědčen, že globalizaci – ať je dobrá či špatná – se nevyhneme, nemůžeme ji zastavit. EURO: Naučil jste se něco od protestujících? Čím vás obohatili, na co vás upozornili? KUMAR: Například celá naše společnost pochopila, že musíme pomoci rozvojovým zemím postavit infrastrukturu a školit jejich obyvatele. Je třeba například naučit Keňany, aby si uměli sami řídit svůj byznys. Uvědomil jsem si, že je nutné navrhovat a vyrábět technologie, které budou pracovat pro lidi. Každý rok věnuji část svého klíčového projevu na výroční konferenci Computer Associates, stejně jako to dělal i můj předchůdce, využití technologií pro humanitární záležitosti. Každá společnost by měla odpovídat na otázku, jak využívá technologie pro lidi. Například stovky tisíc dětí ročně se narodí s rozštěpem patra a my jsme před několika lety začali s programem, který učí lékaře po celém světě tuto vrozenou vadu spravit. Jedna operace dítěte s rozštěpem trvá jen čtyřicet pět minut, stojí pouze dvě stě dolarů a vrátí dítěti život. Jinou věcí, kterou děláme, je využívání internetu při hledání ztracených dětí. Začali jsme s tímto programem ve Spojených státech, kde je internet nejrozšířenější, a nyní jsme jeho pionýry ve čtyřiceti sedmi zemích světa. Pokud se nepodaří najít dítě v prvních dvou dnech, naděje prudce klesá, proto je třeba začít s hledáním okamžitě a co nejefektivněji. EURO: Říkal jste, že globalizaci nelze zastavit. Mizení hranic je jedním z atributů, které ji provázejí. Hranice se v určitém smyslu – pro peníze a pro technologie – stávají prázdným slovem. Kapitál může neohraničeně obíhat planetu s velmi malým třením. Ale lidé žijí v jiném prostoru, mají fyzická těla, svá obydlí, své přátele a své lokality. Jsou v mnohém svázáni se svou lokalitou. Myslíte, že je správné, nechat kapitál proudit po planetě bez jakýchkoli mezí? KUMAR: Nemáme na výběr. Kapitál bude proudit mnohem svobodněji než kdykoliv dříve. To se už stalo a nelze zvolit něco jiného. Proto jsem přesvědčen, že globalizaci nejde zastavit, že je neodvratná. Na druhou stranu si ale rozhodně nemyslím, že globalizace automaticky musí přinést mizení kultur. Pro život společnosti a lidí je kultura velice podstatnou věcí. Věřím, že lokální kultury budou stále dominovat a žít. Navíc jsem přesvědčen, že důsledkem globalizace bude to, že více lidí bude respektovat příslušníky jiné kultury. Dám jeden příklad. Mám dvě děti, se kterými žijeme v New Yorku. Jedno se před dvěma měsíci ve škole učilo o Africe. Já jsem byl schopen z Keni, kde mám mnoho přátel, přivézt válečníka kmene Samburu, tedy z jiného kmene, než jsou známí Masajové, na dva dny do New Yorku do třídy mého dítěte. Všech třicet pět studentů bude po zbytek svého života respektovat kulturu těchto afrických kmenů. Pokud by neexistovala globalizace, nikdy by se to nestalo. EURO: Růst e–byznysu v uplynulých třech letech byl fascinující. Ale od loňského roku jsme svědky propadu technologických firem na amerických burzách. Co si myslíte o této kocovině, která tak záhy – a dnes se zdá, že zákonitě – následuje nedávné opojení? Jaké důsledky toto vystřízlivění přineslo společnosti Computer Associates? KUMAR: Investoři nyní hledají skutečnou hodnotu, skutečný zisk, skutečné peníze, skutečné zákazníky. Méně se dívají do budoucnosti a více na dnešek. Před dvěma lety všichni hleděli na zářnou budoucnost. Přísliby generovaly extra velká očekávání. A mnohé společnosti je nenaplnily. Slíbit něco je velmi snadné. Nyní se však investoři ptají po výsledcích a výkonech již odvedených a dnes odváděných.Pro Computer Associates je to stále dobrá doba. Za námi je pětadvacetiletá historie, čímž se v technologickém byznysu může pochlubit jen málokterá společnost. Máme již dnes skutečné zákazníky a skutečný byznys. Věřím, že kurs našich akcií půjde opět nahoru. Situace je jen trochu komplikovaná zpomalením výkonu světové ekonomiky, zejména Spojených států. Jakmile se toto změní, i cena našich akcií na burze se dostane zpět, kde byla. EURO: Jak Computer Associates reaguje na pád mnoha technologických firem? KUMAR: Loni v říjnu jsme ohlásili nový byznys model, který usnadňuje prodej našich produktů zákazníkům. Nyní je tedy čas pracovat podle tohoto modelu, využívat technologie, které máme, a postupovat dopředu. Protože mnoho společností má nyní problémy, naskytl se nám příhodný čas k získání většího podílu na trhu. EURO: Považujete současnost za dobrý čas pro skupování jiných společností, nyní velmi levných? KUMAR: Ano i ne. Dnes můžete koupit mnoho společností, a to velmi levně. Ale musíte si být při takové akvizici jist, že nezničí všechny dobré věci, které už máte a děláte. Pro nákupy malých firem je ale asi čas velmi vhodný. EURO: Několik let jste byl ve společnosti Computer Associates muž číslo dvě za Charlesem Wangem. Před několika měsíci jste byl jmenován generálním ředitelem (CEO) a stal se z vás muž číslo jedna. Co pro vás tato změna znamenala? Pozměnila nějak vaši práci? KUMAR: Prvním podstatným rysem je, že nemám přes den tolik času, abych stihl udělat vše, co bych chtěl. Naštěstí mám ale za sebou velmi silný tým. Na společnost, kterou řídím, se dívám jako na velký dům. Pokud má dobré základy, může bezpečně vyrůst do velké výšky. Pokud stojí na špatných základech, může spadnout. A základem v byznysu jsou lidé. Spolupracovníci jsou pro mě v byznysu naprosto rozhodujícím prvkem. Musím tedy mít dobré lidi a dobrý management tým. Mojí prací potom je s ním pracovat a načrtávat vize, kam má společnost dále směřovat. Samozřejmě nesu odpovědnost za úspěch či neúspěch firmy. Nejvýraznější změna po mém jmenování do pozice generálního ředitele proběhla asi na této úrovni. Nyní nesu mnohem zásadnější odpovědnost, a to směrem k akcionářům, komunitám, ve kterých naše společnost žije a působí, k zaměstnancům. Nicméně nejde o zásadní dramatickou změnu. Po celou dobu mého působení u Computer Associates získávám každý rok větší a větší odpovědnost. EURO: Stále máte kolem sebe stejný tým lidí jako před dvěma lety? KUMAR: Přišli někteří noví lidé. Věřím, že tým se má občas posílit, protože noví lidé přinášejí nové myšlenky a ty k byznysu nezbytně potřebujete. EURO: Jak interpretujete střet, který s vaším vedením vyvolal Sam Wyly (viz strana 10 – pozn. red.). Tento bývalý předseda společnosti Sterling Software zveřejnil kritickou analýzu vaší společnosti a snaží se přesvědčit akcionáře Computer Associates, aby na nadcházející valné hromadě změnili management. KUMAR: Neznám Sama Wylyho příliš dobře. Viděl jsem se s ním asi hodinu loni na setkání organizovaném investičními bankéři, když Computer Associates kupovala jeho společnost. A potom již jen jednou. Nemohu tedy hovořit o jeho osobě, ale znám dobře jeho minulé výsledky z byznysu, který vedl. A potom vím, že vlastní jen sto akcií společnosti, kterou řídím. Další má v opcích. Nicméně mnoho našich zaměstnanců má více akcií než on. Rozdělení Computer Associates na několik menších celků, což on navrhuje, by pro naši společnost bylo špatné. Pro zákazníky i pro akcionáře. Myslím, že akcionáře přesvědčíme, že pravdu máme my, a ne on. Jeho pozice, kdy jen poukazuje na chyby, je velmi snadná. Věřím, že i on ví o všech dobrých věcech, které jsme udělali, ale že je záměrně zamlčuje. Sam Wyly nemá pro společnost žádný plán. Jen říká, že je třeba ji rozdělit do čtyř skupin, a kritizuje řadu osob z jejího vedení. EURO: Reprezentuje Sam Wyly nějakou skupinu akcionářů, kteří usilují o převzetí společnosti? Dopadem jeho kritických prohlášení přece může být i snížení ceny vašich akcií na burze. KUMAR: Tváří se tak, ale nevím, že by za ním stáli nějací akcionáři. Jeho jednání je oportunistické a má přinést prospěch jen jemu samému. Již dříve se několikrát pokusil o převzetí jiných společností. Možná ví, že mnoho dobrých a podstatných věcí bylo v Computer Associates uděláno, a má tak pocit, že nyní je vhodný čas pro nájezd. EURO: Jaké jsou problémy, kterým Computer Associates čelí? KUMAR: Podle mě je největší výzvou, která dnes před námi stojí, správně komunikovat o výhodách, jež přináší náš nový byznys model. Druhou věcí je každý den si uvědomovat, že cokoliv uděláme, může ovlivnit hodnotu našich akcií a image, kterou jsme si vybudovali u našich zákazníků. Nemyslím si, že náš byznys má nějaký fundamentální problém. EURO: Každý se můžeme mnohé naučit z vlastních chyb. Kterých hlavních jste se při řízení společnosti Computer Associates dopustil a co jste se z nich naučil? KUMAR: Udělal jsem mnoho chyb. Každý den je dělám. Pokud v softwarovém byznysu neděláte chyby, tak pak buď neděláte vůbec nic, nebo nepřijímáte žádné riziko. Myslím, že mojí největší chybou je, že jsem nedostatečně komunikoval o našem byznysu s dalšími lidmi. Musíme komunikovat lépe a více. EURO: Není současná kritika Sama Wylyho a jeho snaha změnit management společnosti důsledkem nějakých vašich minulých omylů? KUMAR: Nevím, že by nějaká chyba měla spojitost s tím, že se nyní Sam Wyly objevil. Pokud bychom ale dříve komunikovali efektivněji, bylo by to pro něj teď mnohem těžší.
