Spršky hnoje, shnilá rajčata ani vrhaná vajíčka českým zemědělcům ve vylepšení podmínek vstupu do EU nepomohou. Se způsoby jejich protestu nesouhlasí ani soukromí farmáři. Zatím nejradikálnější vystoupení českých zemědělců proti podmínkám jejich vstupu do Evropské unie nic pozitivního prvovýrobcům nepřinese.
Spršky hnoje, shnilá rajčata ani vrhaná vajíčka českým zemědělcům ve vylepšení podmínek vstupu do EU nepomohou. Se způsoby jejich protestu nesouhlasí ani soukromí farmáři.
Zatím nejradikálnější vystoupení českých zemědělců proti podmínkám jejich vstupu do Evropské unie nic pozitivního prvovýrobcům nepřinese. Demonstrace zhoršila vztahy mezi zemědělci, jejich ministrem a veřejností. Generální podpory této akce se nedočkali ani od soukromých zemědělců. Ti se sice jako jednotlivci demonstrace čítající zhruba 8000 lidí zúčastnili, vedení Asociace soukromých zemědělců ČR však nátlakovou akci odmítlo. Soukromníci již několikrát upozornili, že demonstrace v jednání o podmínkách vstupu do EU nepomohou. S násilnou formou protestů nesouhlasí ani potravináři. Prezident Potravinářské komory ČR Jaroslav Camplík se navíc domnívá, že vstup českého agropotravinářského sektoru do EU je nezbytný, neboť zemědělci i potravináři by byli v daleko horší situaci, kdyby ČR do EU nevstoupila. Také Camplík se domnívá, že svým vystoupením a zejména jeho formou si zemědělci uškodili v očích veřejnosti. Ti totiž v průběhu protestů napáchali jen před budovou ministerstva zemědělství a na budově samotné škodu za čtvrt milionu korun. Ačkoli ministr tvrdí, že akce se organizátorům vymkla z rukou, potvrdil několikrát, že protesty zemědělců považuje za legitimní. Ti jej však v průběhu protestů několikrát nazvali srabem. Agrární lídři zůstali navíc osamoceni i mezinárodně. V den demonstrace totiž dorazila z Bruselu informace, podle které by měla dominantní zemědělská kandidátská země, Polsko, přistoupit na návrh EU nabízející přistupujícím zemědělcům pouze 25 procent přímých plateb v porovnání se zemědělci ze současné EU. Právě proti nízkým přímým platbám ale tuzemští zemědělci nejvíce protestují. Na Slovensku zemědělci v rámci protestů alespoň pochválili své vyjednavače za snahu, kterou vyvíjejí v závěrečných fázích jednání s Bruselem. V Bratislavě se sešlo jen zhruba 300 zemědělců, podle šéfa Slovenské zemědělské a potravinářské komory Ivana Oravce hlavně proto, aby nekomplikovali život Bratislavanům. Maďarští zemědělci dokonce upustili od nátlakových demonstračních aktivit úplně. „Přestože maďarští zemědělci nejsou spokojeni s výsledky jednání představitelů vlády s Evropskou unií, žádné protesty nepřipravují,“ konstatoval na tiskové konferenci v Budapešti předseda zájmového sdružení maďarských zemědělců István Jakab. Místo protestů chtějí zahájit jednání s představiteli ministerstva zemědělství s cílem ochránit zájmy přibližně 17 000 malých rodinných hospodářství, která by v důsledku plánovaného zrušení dotací mohla přijít o živobytí.
(Více informací na straně 12, 13)
