Proslulý podnik nepřestěhoval všechno, co měl
Proč se tak stalo, nevím. Jisté ale je, že podnik La Torre přesídlil. Ze vzdálené pozice na konečné stanici metra Ládví se spaghetteria přesunula téměř do samého centra Prahy. Maje stále ještě v paměti utěšený interiér, hlavně však chutné úpravy mnoha druhů těstovin, vyhledal jsem znovu onu restauraci, abych se dobral toho, kolik z původních kvalit si přinesla do svého nového působiště.
První zjištění je příjemné. Nové prostory rozhodně úvodní vizuální dojem povyšují. Relativně strohý, nepříliš zdobný sálek je ukázkou toho, jak z minima vytěžit maximum. Diagonálně položený bar v jedné třetině místnosti, zčásti funkční, je zařízen prostě: jednoduchý mobiliář, moderně pojatá kompozice polic a pracovišť, bohatý sortiment alkoholů, jejichž umístění je součástí výzdoby. Prodlouženým křídlem baru je potom dopředu otevřená kuchyně, kde můžete sledovat každý kuchařův počin. Zajímavým prvkem je nábytek, tvarem i materiálem designový, rozmístěný tak, že v lokále zůstává dostatek volného prostoru a působí vzdušně a volně. Tvary polokřesel a barových stoliček jsou efektní, účelné a umožňují pohodlný posez. Do hry vstupuje i použitý materiál, často odsuzované plasty jsou pojednány vskutku zdařile, barvou i povrchovou úpravou dodávají něco noblesy. Jediným dalším zdobným prvkem jsou jakási shloučení kvádrů a krychlí nejrůznějších tvarů na stropě. Barevnost a tvarová rozmanitost působivě oživují prostor a espritně jej zútulňují.
Tohle vše stačím pozorovat, než si personál – na prostor restaurace poměrně četný – povykládá o nejnovějších zážitcích. Bylo jich zřejmě dost… Nakonec jsem však zaregistrován a obdařen lístkem, ve kterém se nekonečnou řadou nabídky těstovin probírám trochu bezradně. Protože znám um kuchařův v této kategorii a veden zvědavostí, jak se dokáže popasovat s pokrmy ostatními, pomíjím tentokrát špagety, gnocchi i všechny ostatní druhy.
Objednávám a se zájmem pozoruji kouzlení šéfa kuchyně, jak obratně a s jistým procentem efektu manipuluje pánvemi a rendlíky. Ve chvilce je hotov a přede mnou se skví první chod. Sotte di cozze con pomodoro - slávky s česnekem, olejem a čerstvými rajčaty. V husté, bezmála pastózní omáčce tonou otevřené schránky slávek, tající v sobě bělavé válečky masa. Mámivá, typicky jižní vůně se line vzhůru a dráždí smysly. Vrhám se na ulity, trhám drobné porce masa, hojně je namáčím a nedočkavě polykám. Jednoduchému vzhledu pokrmu odpovídá i jeho chuť. Vlastně jen několik komponent se podílí na celkovém ladění. Své si nedá vzít česnek. Zprvu ve vedení, po několika chvílích ustupuje svěží chuti čerstvých rajčat, ale stále o sobě dává vědět. Tomaty, zjemněné olejem, se stanou hlavním protagonistou a zůstanou jím až do závěrečného odeznění. Maso slávek je ale trochu upozaděno. Nemá očekávaný „mořský“ výraz, je trochu mělčí chuti. A ač byly mušle na pánvi prohazovány možná až příliš dlouho, poměrně dost jich zůstalo tvrdošíjně uzavřených. V konečném účtování nebyly nejsilnější součástí pokrmu, bohužel jen statovaly. Faktem ovšem je, že při tak vyváženém a lahodně pojednaném charakteru omáčky s ní mohly jen přetěžko soupeřit.
Při čekání na hlavní chod znamenám prazvláštní jev. Cihlová barva stěn se zrůzněnou texturou, sama o sobě dráždivá a provokující, působí v kombinaci s bělostí stropu velice hřejivým a uklidňujícím dojmem. Ukolébán do poklidu se pouštím do druhé partie pozdního oběda. Filetto con verdure al ratatouile – abych dodržel původní názvosloví – je hovězí steak se zeleninou. Nadlouho pokrájené jazyky lilku, barevné čtverečky papriky, zástěrky cukety, příčným řezem vzhůru otevřená půle cibule a vedle ní stejně upravené rajče, toto uskupení bylo opozicí masu, hustě pokrytému sýrovou omáčkou. Co do vzhledu lákavá krmě se také chuťově projevila velice příznivě – až na maso. Jako by kuchař nebyl s masem kamarád nebo neměl svůj den, steak mu „utekl“. A to tak, že statný krokodýl s kompletním chrupem by s ním těžko něco pořídil, tím méně já. Což byla škoda, protože vše ostatní vykazovalo opět mimořádně vytříbený smysl pro chuťové kombinace. Papriky byly vláčné, ne však rozbředlé ani hořké, zpola opečená cibule sládla na jazyku, cuketa přiznávala tón a omáčka lehce provokativního ražení dala soustu život. O mladistvý akord se postaralo rajské jablko, vdechlo struktuře chuti jarý, optimistický aspekt. Podložena zjemňujícím efektem kvalitního olivového oleje dostala směs zeleniny pravý nádech jihu, čerstvý a mnohotvárný. Jen to maso – a možná ještě trochu přesolené plátky baklažánu – se do partitury jaksi nehodilo. Dvakrát škoda, dovedu si představit, jak by jeho animální příchuť s lehýnce krvavým podtextem rozhojnila a obohatila konečný celkový projev pokrmu. Takto zůstalo jen u nevyplněných představ. Dlouho jsem přemýšlel o dezertu, nakonec jsem jej pominul. Jednak jsem byl syt, jednak jsem nemínil dále pokoušet osud.
Co všechno si La Torre při stěhování zapomněla ve vzdálené čtvrti? Nechce se mi věřit, že tohle bylo standardní představení – kuchyně i obsluhy –, vím, že své řemeslo znají daleko lépe. Chci věřit v „den blbec“ této restaurace a moji smůlu v tom, že jsem naň natrefil. I když hrají těstoviny v nabídce podniku hlavní roli, může nastat situace – ostatně reklamní leták ji navozuje –, kdy „… nebudete mít chuť na těstoviny, což by v případě La Torre byla chyba…“. Pak by ale kvalita pokrmů „netěstovinových“ měla být přinejmenším srovnatelná.
Nazíráno tímto úhlem pohledu, cena 515 korun, byť nijak mimořádně vysoká, je předimenzovaná.
Útulný podnik s atraktivním jídelníčkem a přívětivým interiérem, který by mohl být příjemným místem pro nejrůznější setkání, by si měl své pověsti více hledět.
Spaghetteria La Torre
Jakubská 5, 110 00, Praha 1-Staré Město
Tel: +420 224 800 055
e-mail: info@la-torre.cz, www.la-torre.cz
- Otevírací doba: Po-Ne 10.00–24.00
- Počet míst: restaurace 35, zahrádka
- Druh kuchyně: italská zaměřená na těstoviny
- Přijímané platební karty: MasterCard, Visa
- Jídelní lístek: čeština, angličtina, italština
- Jazyková vybavenost personálu: angličtina, italština
- Země původu nabízených vín: Česko, Itálie
Value for Money 6/10
Plus: příjemný art deko interiér
Minus: málo vydařené vystoupení kuchařovo
Hodnocení restaurace:
Atmosféra, pohodlí, estetika 9 bodů z 10
Prostírání 8 bodů z 10
Úroveň jídelního a nápojového lístku 9 bodů z 10
Chování personálu 7 bodů z 10
Kvalita jídla a nápojů 15 bodů z 20
Celkem: 48 bodů ze 60 Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě.
Výběr z jídelního lístku:
Prosciutto e melone - 3 kousky melounu s italskou sušenou parmskou šunkou 50g 140 Kč
Pasta e fogioli - hustá fazolová polévka s těstovinami 2dl 70 Kč
Spaghetti con le cozze - slávky, loupané tomaty, česnek, feferonky 100g 160 Kč
Rigatoni con la salsiccia e funghi - italská klobása, houby, česnek 100g 130 Kč
Gnocchi di spinnaci con ricotta - špenátové noky, ricotta, muškátový oříšek 180g 120 Kč
Ravioli ripieni di zucca con crema di zucca - ravioli plněné dýní s dýňovým krémem 100g 150 Kč
Entrecôte al pecorino - bílé víno, sýr pecorino 180g 210 Kč
Scaloppine ai caperi e senape - hořčice, kapary, šalotka, smetana 150g 160 Kč
Branzino in crusta di sale - mořský vlk pečený v krustě z hrubé mořské soli 350g 320 Kč
Calamari ripieni „bianci“ - kalamáry plněné sýrem ricotta, piniovými jádry, italskou slaninou pancetta a česnekem 200g 220 Kč
Insalata „ AMARETTO “ - grilovaná cuketa, lilek, lollo rosso, mrkev, tomaty, mandle, amaretto 250g 120 Kč
Crema al caffe con salsa di burbon - mléčný kávový dezert s burbonským krémem 70 Kč
Výběr z vinného lístku:
Prosecco extra dry – Fantinel – Friuli 0,75 l 490 Kč
Veltlínské zelené 2003 kabinet Vinařství Hrabal vinařská obec Velké Bílovice 0,75 l 220 Kč
Chardonnay Albizzia 2003 IGT – Frescobaldi 0,75 l 380 Kč
Bardolino Chiareto 2003 DOC – Fabiano – Veneto - 0,75 l 250 Kč
Modrý portugal 2003 jakostní Vinařství Hrabal – vinařská obec Velké Bílovice 0.75 l 305 Kč
Merlot 2002 Borgo Tesis DOC – Fantinel 0,75 l 450 Kč
Chiatni Vernaiolo 2003 DOCG – Rocca delle Macíe 0,75 l 330 Kč
