Kandidáti jsou si rovní, ale někteří jsou si rovnější. Parafráze proslaveného citátu z George Orwella se hodí na druhé kolo senátních voleb. Volilo se, jak známo, většinově, což je mimo jiné jedinečná šance, jak špatné renomé vlastní partaje překrýt silou osobnosti. To se na jedničku podařilo známému bijci za práva kuřáků Jaroslavu Kuberovi.
Zatímco severočeského šprýmaře jeho voliči znají z terénu, jiným vydatně podmazávala síla televizní obrazovky. Veřejnoprávní Česká televize se trochu nechtěně stala reklamním billboardem hned dvou kandidátů – Tomáše Töpfera (ODS) a Tomio Okamury (Nezávislí).
Kromě křestního jména (Tomio je takový Skorotomáš) oba spojuje především to, že jsou hlavní tváří dvou oblíbených seriálů. Zatímco Töpfer v Četnických humoreskách velí brněnské pátračce, Okamuru zná národ především jako investora z Dne D, kde s kolegy „griluje“ začínající podnikatele. A vida – teď to dogriloval až do senátu.
Nově zvolený senátor Okamura si může zamnout ruce. Nebýt ČT, které nemusel zaplatit ani korunu, těžko by to do horní komory dotáhl. Jistě, i Okamura v rámci kampaně sjezdil desítky zapadlých kulturáků. Ale ruku na srdce – kdyby ČT nebylo, znali by ho především japonské cestovky a novináři. Ne jako úspěšného podnikatele, ale jako grafomana, který svého času z funkce místopředsedy Asociace českých cestovních kanceláří a agentur posílal e-maily, v nichž to klokotalo barvami a vykřičníky.
Pomyslným vykřičníkem by mu měl být osud vrchního velitele Karla Arazíma. Tomáš Töpfer, senátor, podnikatel, herec, režisér, pedagog a ředitel v jedné osobě, neunesl svou porážku a národu vyčinil, že kdo nešel k volbám, ten ztrácí právo cokoliv kritizovat. Ještě předtím to schytala opozice za to, že s ním nekonzultovala vedení předvolebního boje. Výtky by měl Töpfer přitom adresovat spíš do ČT. Kdyby místo nekonečných četnických repríz včas nasadila senátorovy smutné oči do pořadu Chcete mě, měl by o voličské hlasy jistě postaráno.
Čtěte další komentáře Blahoslava Hrušky:
