Zní to jako krapet otřepaná dystopická vize. Ráno otočíte kohoutkem - a ono nic. Zalitujete, že jste spláchli na záchodě, protože to bylo naposledy; žádná další voda nebude. Vyběhnete na ulici, abyste koupili alespoň balenou, ani ta však není nikde k mání, a když už, tak za strašlivé peníze.
Plni ponížení a vzteku se tedy vydáte s kyblíkem v každé ruce ke tři sta metrů vzdálené cisterně, kde si naberete svých 25 litrů. Než dojdete zpátky, budete mít vytahané ruce až k zemi, ale stejně polovinu vycamráte; a dost možná vám zastoupí cestu parta ostře vyhlížejících adolescentů, aby vás zbavila i té zbývající poloviny.
Domů dorazíte s jedinou myšlenkou: že rozbalíte mauserovku po otci a vydáte se najít ty, kdo tuhle hrůzu spískali. Vítejte devátého července v Kapském Městě. Pokud má tamní radnice (ve skutečnosti vláda jihoafrické provincie Western Cape, jíž je Kapské Město metropolí) pravdu, právě tehdy poklesnou zásoby pitné vody pro bezmála čtyřmilionovou aglomeraci pod kritickou mez, takže bude nutné zavést přídělový systém. Vláda už vytipovala dvě stovky distribučních míst, z nich každé má posloužit téměř dvaceti tisícovkám obyvatel. Uvážíte-li, že v těch končinách je v létě průměrně o pět stupňů Celsia tepleji než v Praze, není pětadvacet litrů vody na osobu a den žádný luxus.
Zdraží i potraviny
Pro devátý červenec, kdy má tenhle cirkus vypuknout, se vžil název Den nula. První známky paniky však obyvatelé Kapského Města zažívají již dnes. Sucho například již přinutilo vládu omezit množství vody přidělené zemědělcům na polovinu. To je sice málo platné (zemědělci ještě před omezením odebírali jen asi šestinu vody, kterou aglomerace spolyká), ale zato to podle všeho bude mít za následek výrazné zdražení potravin.
Neduživé zrno. Měnící se klima ničí český slad
Zdražuje i balená voda, místy až na dvojnásobek, ačkoli výrobci - Coca-Cola, Peninsula Beverages, Henties, aQuellé -se dušují, že oni drží ceny pod zvyšováním daným inflací. Tamní asociace výrobců SANBWA také tvrdí, že svoji vodu berou z jiných zdrojů než městské vodovody, pěkně od města vzdálených, takže jejich produkce nemá na sucho žádný vliv.
Výrobce Henties, jenž čerpá svou vodu z farmy v sto kilometrů vzdáleném Worcesteru, zase podle jihoafrického serveru News24.com nabídl radnici, že bude poskytovat vodu zdarma, když radnice zaplatí dopravu. Vzhledem k tomu, že doprava tvoří drtivou většinu nákladů, je to jako říci: „Kdybyste chtěli, uděláme si zadarmo parádní reklamu, co vy na to?“
Magické číslo 10,5
Prvního února zavedla vláda nový silně progresivní ceník pitné vody, jenž penalizuje vyšší spotřebu podstatně strměji než ten bývalý. Co víc, vláda chce každé domácnosti, jež překročí limit 10,5 kubíku vody měsíčně, instalovat k vodovodu regulátor, jenž by spotřebu omezil automaticky. Na ulicích jsou všudypřítomné plakáty se slogany typu „Pojďme společně odvrátit Den nula! Omezte se na 50 litrů na den!“ Den nula je zkrátka velký a mocný strašák, drahotou počínaje a obavami z pouličního násilí konče. To ještě neznamená, že jeho příchod je nevyhnutelný.
Než vláda dospěla k datu 9. července, vyhlásila jej na 16. duben, později na 11. květen a 4. červen. Řídí se přitom podle odhadu úbytku stavu vody v systému, jenž kapskou aglomeraci napájí. V posledním únorovém týdnu mělo jeho šest přehrad (viz mapa Vodní krize Kapského města) kapacitu naplněnou ze čtvrtiny; pesimistický odhad je založen na předpokladu, že prakticky nebude pršet a spotřeba vody ve městě v meziročním srovnání neklesne.
Systém versus smůla
Je obzvlášť trpkou ironií osudu, že voda na příděl a všechny s tím spojené strasti hrozí právě Kapskému Městu. Jeho systém zásobování pitnou vodou vznikl z velké většiny ještě před rokem 1994, kdy skončil režim apartheidu. Vodovod byl považován za natolik účinný, že vláda zrušila plánovanou výstavbu desalinačních stanic; jednu z nich, ve městě Mossel Bay asi čtyři sta kilometrů od Kapského Města, dokonce nechala uzavřít, když už byla hotová a připravená k zahájení provozu.
Nikdo nepočítal s tím, že by přestalo pršet, jako se téměř doslova stalo v letech 2015 až 2017 (viz Jak (ne)prší vprovincii Western Cape). Podle meteorologických modelů, z nichž citoval americký měsíčník The Atlantic, je absence deště v míře posledních tří let jev, s nímž lze počítat jednou za 600 až 650 let. Ale smůla je smůla: když například loni v březnu vydatné deště naplnily řeky a přehrady ve většině Jižní Afriky na 90 až 100 procent, provincii Western Cape živel bůhvíproč vynechal.
Jak bojovat se suchem? Propojením vodovodů za 22,7 miliardy
Další důvody jsou povýtce politického charakteru. Ve zmíněném roce 1994 převzal vládu nad provincií Western Cape -stejně jako nad celou zemí - Africký národní kongres, jenž vznikl krátce předtím sloučením odborářské partaje s partají komunistickou. Celostátně vládne s katastrofálními výsledky dodnes. Ve Western Cape, kde černoši nejsou nejpočetnější etnickou skupinou (tvoří jen 32 procent obyvatel, zatímco „barevní“ míšenci 49 procent a běloši 15 procent), je v roce 2006 vystřídala u moci Demokratická aliance, hlavní opoziční síla v zemi. Kapské Město tehdy navázalo na bývalou prosperitu; dokonce natolik úspěšně, že v roce 2014 je New York Times i The Daily Telepraph vyhlásily nejlepším městem světa pro turistickou návštěvu.
Úspěch však má svoji cenu. Za vlády Demokratické aliance se rozběhlo obrovské množství developerských projektů; podle listu The Daily Maverick vyrostlo v letech 2010 až 2016 ve městě a jeho okolí více rezidenčních nemovitostí než za předcházející čtvrtstoletí.
Ony nové čtvrti, jako je třeba Mouille Point na pobřeží na severu města, mají jednu společnou vlastnost: jsou drahé. Stěhují se proto do nich lidé, kteří mají slabší motivaci šetřit na účtech za vodu ve srovnání s těmi, kteří mají hluboko do kapsy. Levice právě to považuje za hlavní příčinu nedostatku vody.
Více černochů!
Svůj díl viny na neveselých vyhlídkách nese i centrální vláda. Již několik let existuje plán na propojení vodních systémů Oranžové řeky a řeky Vaal se zásobami vody v Lesothu. Hotov měl být původně v roce 2020 a jedním z jeho nepřímých dopadů by mělo být vylepšení zásobování vodou v Kapském Městě.
Šéfkou projektu byla až do konce ledna ministryně pro vodu a kanalizaci Nomvula Mokonyaneová; v roce 2016 jej však pozastavila a dosud je ticho po pěšině. Spuštěn tak bude zhruba o tři až pět let později a stát bude namísto 22 miliard randů (1 ZAR = 1,77 Kč) nejméně 26 miliard. Co ministryni k takovému tahu vedlo? Inu, podle jejích vlastních slov „šlo o otázku transformace, bylo třeba do projektu zapojit více firem s černošskými vlastníky“. Zřejmě takové firmy hledala až do 28. ledna, kdy ji dosluhující prezident Jacob Zuma jmenoval - snad za odměnu - ministryní komunikací.
Barcelona unikla katastrofálnímu nedostatku pitné vody o vlásek v roce 2008; v brazilském Sao Paulu je na dohled pořád, stejně jako v indonéské Jakartě. Pokud zimní období dešťů na jihu Afriky - jeho začátek připadá právě na první červencovou dekádu - selže, je však nejvážnějším kandidátem na první vyspělou aglomeraci, která takový osud zažije, právě Kapské Město.
Česko přichází o to nejcennější - o vodu. Zadržet ji mají opatření za miliardy
Přečtěte si:
