Zákon omezující prodej v supermarketech podpořil biskup Václav Malý
Práva zaměstnanců obchodních řetězců, zejména pokladních, jsou porušována, tvrdí pražský biskup Václav Malý. „Často předem nevědí, jaké budou mít směny, což se nepříznivě odráží v jejich rodinném životě. Navíc jsou vyzýváni k práci přesčas, která se jim neproplácí,“ říká někdejší disident a spoluzakladatel Občanského fóra. Biskup a předseda Rady Justitia et Pax (RJP) při České biskupské konferenci jednal počátkem dubna na téma otvírací doby v maloobchodě a pracovních podmínek zaměstnanců retailových firem se šéfem Českomoravské konfederace odborových svazů Milanem Štěchem. Impulz k neobvyklé schůzce vzešel od církve, když v březnu Rada Justitia et Pax vydala dokument, v němž se zabývala možnostmi slavení neděle. Pochopitelně se dotýkal i otevírací doby v maloobchodech. Rada materiál adresovala rovněž odborům, které na něj reagovaly nabídkou pracovního jednání. Nebylo to však setkání první. „S odbory jsem jednal již v září, takže toto je druhá schůzka. Řekli jsme si s panem předsedou, že se za nějaký čas opět sejdeme. Zásadně nemyslím v antagonismech a jsem připraven hovořit s každým, kdo se našimi tématy zabývá. Nejde ale o žádný komplot mezi katolickou církví a odbory,“ řekl týdeníku EURO Malý po jednání s Milanem Štěchem..
Zákon zřejmě neprojde.
Problémy nastíněné Malým má řešit Zákon o prodejní době v maloobchodě, jehož návrh minulou středu projednával Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví Poslanecké sněmovny. Ten podobně jako již počátkem března hospodářský výbor Parlamentu nedoporučil přijetí návrhu zákona v Poslanecké sněmovně třinácti hlasy proti čtyřem. Výrazně se tak zvýšila pravděpodobnost, že zákon sněmovna nepřijme. Návrh totiž podporují zejména poslanci KSČM, naopak pravicoví politici a velká část poslanců ČSSD jsou proti. I když právě členové ČSSD byli s KSČM předkladateli návrhu zákona. Návrh zakazuje prodej mezi 22. a šestou hodinou a také o státních svátcích v prodejnách s plochou přesahující 200 metrů čtverečních. Odbory jsou přesvědčené, že omezení prodejní doby v noci a o státních svátcích nebude mít dopad na zaměstnanost. „Odhady mluvící o ztrátách tisícovek pracovních míst jsou nadnesené. Podstatný je objem zboží, který je třeba v obchodech odbavit. Navíc lidé mají na nákupy určité prostředky, zda je utratí za sedm nebo šest a půl dne, je celkem jedno,“ tvrdí Štěch. S tím samozřejmě nesouhlasí řetězce a také zpráva výzkumných agentur GfK a Incoma. Její závěry říkají, že zákon by přinesl snížení tržeb maloobchodu o 25 miliard korun a propuštění tří až pěti tisíc zaměstnanců řetězců. Například Tesco, které by zákaz nočního prodeje postihl nejvíce, již dříve hovořilo o ztrátě 400 až 600 pracovních míst.
O kostely prý nejde.
Církev naopak pokládá i nynější návrh zákona za nedostačující. Prodejní dobu by chtěla omezit ještě více. „V neděli by se nemělo prodávat a pracovníci obchodů by měli mít volno. Člověk není stvořen jen proto, aby dělal, ale má taky mít určitý odstup od práce, myslet na odpočinek. Má se naučit slavit. Má to důsledky pro vztahy a rodinný život,“ tvrdí Malý. Odmítá však, že církev žádá restrikci otevírací doby obchodů o nedělích a o svátcích proto, aby lidé místo do supermarketů chodili do kostelů. „Nemyslím, že existuje přímá úměra. Navíc respektuji svobodu svědomí každého. Chci samozřejmě apelovat na věřící, aby prožívali neděli především jako vztahovou záležitost. Aby si uvědomovali, proč věří, a dali to najevo účastí na bohoslužbě. To je však vnitrocírkevní věc. Všichni by však měli rozlišovat den sváteční a den všední,“ říká Malý.
Nejen restituce.
Závazek, že by kněží po diskusi s odboráři měli věřící začít hromadně odrazovat od nedělních nákupů, Malý odmítl. „Nechci nic nařizovat. Záleží na sociální citlivosti každého kněze. Ti, kteří o tom budou z kazatelny mluvit, musí nahlédnout tento problém zevnitř - jde o sociální spravedlnost. Je povinností křesťanů si těchto věcí všímat,“ tvrdí. Navíc věří, že diskuse o tématech jako je otevírací doba v maloobchodě povede k přemostění nedůvěry mezi církví a společností. „Angažováním se v těchto otázkách chci ukázat, že církev tu není jen pro sebe a že by neměla být vnímána jen jako ta, s níž se hovoří o restitucích. Lidé mají vidět, že její poslání je širší a že se zabývá tématy dotýkajícími se všech, bez ohledu na stranickou příslušnost či světonázor,“ říká Malý.
Skončí i večerky?
Shoda mezi církví a odbory se zadrhla až na otázce, zda v neděli mají zůstat otevřené menší prodejny, jak předpokládá návrh zákona. „Jsem pro omezení i malých obchodů. Lidé mají dosti možností si nakoupit během týdne,“ říká Malý. „Obchody prodávající základní potraviny či nápoje typu večerek by měly mít možnost být otevřené. Zajišťují takový ten operativní, nutný obchod. Naopak prodejny zbytného zboží, jako je konfekce, drogistické zboží a další, mají být v neděli zavřené,“ domnívá se Štěch. Nesouhlasí s námitkou, že stejnou základní funkci plní i velcí prodejci. „Lidé tam často jezdí s poloprázdnými košíky a spíše se dívají. Je to takový zvláštní druh kultury trávení odpoledne,“ říká. Za nevhodná považuje navrhovaná opatření kromě řetězců i prezident Hospodářské komory ČR Jaromír Drábek. „Je nesystémové omezovat prodej na základě plochy. Navíc návrh zákona nepostihuje čerpací stanice, lékárny a další provozovny,“ říká Drábek. „Tvrdí-li odbory, že prodavačky musejí pracovat sedm dní v týdnu, je to věc, kterou se mají zabývat úřady práce. Bohužel pro Česko je typické, že věc exekutivní se řeší na legislativní úrovni,“ dodává.
