Na počátku mnozí Francouzi podporovali gesto horkokrevného herce proti nesmyslně vysoké milionářské dani. Ale Gérard Depardieu z původně belgického ekonomického dramatu udělal těžko uvěřitelnou ruskou frašku.
Gérard Depardieu není prvním Francouzem, který se rozhodl utéct před vysokými daněmi ve své vlasti. Není ani nejbohatší exulant. Jím se nejspíš brzo stane nejmajetnější Evropan Bernard Arnault. Ten míří do Belgie schovat se před drakonickou 75procetní daní z příjmu, pro niž se rozhodla francouzská socialistická vláda.
Depardieu není ani prvním známým umělcem, který kvůli daním přejel hranice. Před lety vzbudil pobouření Francouzů odchod „francouzského Elvise“ Johnnyho Hallydaye do Švýcarska. Ale nikdo okolo svého útěku před francouzským berňákem nerozpoutal takový cirkus jako právě Depardieu.
Ten se místo Belgičanem stal na pozvání Vladimira Putina raději Rusem a ve velkém za to poděkoval: „Obdivuji vaši zemi, Rusko, její lidi, její dějiny, její spisovatele. Rád tu dělám filmy, rád natáčím s vašimi herci, jako je Vladimir Maškov. Obdivuji vaši kulturu a inteligenci.“ V Soči na pobřeží Černého moře mu pak Putin osobně předal pas. Že to herci zkomplikuje žádost o belgické občanství a že mu Putin chystá také svoji verzi milionářské daně, Depardieuovi zjevně nevadí. Jak se jednou svěřil: „Žiji jen přítomností.“
Z ulice před kameru
Depardieu odchází z vlasti s puncem sobeckého boháče, přitom jeho život je příběhem selfmademana, který se z ničeho vypracoval k majetku za 120 milionů dolarů. Horší startovní podmínky už mít nemohl. Spolu s pěti sourozenci vyrůstal v chudinské rodině dělníka a opilce. Se školním vzděláním se příliš nepotkal a ve 13 letech raději přesídlil na ulici. Kdo nechápe hercovy eskapády, pak si musí uvědomit, že šedesátá léta strávil šmelením s cigaretami, alkoholem, zažíval pouliční bitky a dělal bodyguarda prostitutkám.
Potom však přesídlil do Paříže, kde to na radu známého zkusil s malými rolemi u divadla. V roce 1974 ho už znala celá Francie po roli ve filmu Les Valseuses. Ve snímku plném krádeží a sexuálních dobrodružství se ani nemusel moc přetvařovat. Další herecká dráha je známá většině filmových diváků. Komedie jako Kopyto, Uprchlíci či Otec a otec, americký romantický šlágr Zelená karta či drama Cyrano z Bergeracu viděl snad každý. V roce 1999 si zahrál roli, která je s ním asi nejvíce spojována – tlustého dobráckého Gala ve filmu Asterix a Obelix. Musel kvůli ní přibrat asi 20 kilogramů a díky notnému přísunu červeného vína a dobrého jídla je už nikdy neshodil.
Stamiliony dolarů nejen ve vinicích
Méně známou je role Depardieuapodnikatele. Vlastní hektary lesů a luk včetně zámečku, tři pařížské restaurace, obchod s rybami či hotel. Spekulovat může s ropnými koncesemi na Kubě či v rumunských telekomunikacích. Jádrem jeho podnikání jsou však především vinice. A to nejen ve Francii, ale i v Maroku, Španělsku, Itálii, Alžírsku, Ukrajině či Argentině. Těžko se ubránit touze navštívit starobylé vinařství Château de Tigné, když vás v průvodním videu Depardieu přivítá slovy: „Zvu vás na degustaci. A policajtů se nebojte, vždyť u toho budete jíst.“ To vám dobrácky sděluje herec, jehož nesčetné bouračky na motorce většinou zaviňuje právě alkohol v krvi.
Přestože Depardieu je už dlouho boháčem, nestal se kvůli tomu jako jiné zbohatlé celebrity nově zrozeným pravičákem. V roce 1987 notně podporoval znovuzvolení socialistického prezidenta Françoise Mitterranda. Ten se pak herci odvděčil Řádem čestné legie. V roce 1993 dokonce podporoval francouzské komunisty a ještě jim finančně vypomáhal. Mnohé proto překvapilo, že se v roce 2007 rozhodl postavit za pravicového kandidáta na prezidenta Nicolase Sarkozyho.
Ale Depardieu se ohledy na teorie politologů nikdy nezabýval. Sarkozy pro něj prostě byl „jediný schopný politik“, ostatní označil za směšné. V roce 2012 proto opět podporoval Sarkozyho a nepatřil ke kulturní levici, která se postavila ve své většině za socialistického kandidáta Françoise Hollandeho.
Rasputin se vrací do Ruska
Přestože by se Depardieu v klidu mohl věnovat jen svému podnikání, stále točí jako o život. Loni stihl pět filmů, letos jich bude minimálně také pět. Když našel nové zalíbení v Rusku, bez problému mohl ze své filmotéky vytáhnout nějaký kus se vztahem k této zemi. Nakonec to byl televizní film Rasputin z předminulého roku. Putin ho sice ještě neviděl, ale nepochybuje, že na udělení pasu to dostačuje.
Depardieu se neustále objevuje na titulních stránkách francouzských novin. Nedrží ho tam čím dál podřadnější filmy, ale nejrůznější eskapády. S oblibou se ukazuje vedle autoritářů, Fidelem Castrem počínaje a čečenským vůdcem Ramzanem Kadyrovem konče. S ním dokonce za tučný honorář slavil minulý rok narozeniny (Kadyrov mu mimochodem také nabídl občanství). Svůj lesk celebrity bez ostychu investuje do takových pochybných akcí, jako byl například na konci minulého roku romantický duet s dcerou uzbeckého autoritativního prezidenta.
Ne vždy se však Depardieu dostává na titulní strany úmyslně. Minulý rok donutil tiskovou mluvčí jedné aerolinky po několika dotazech médií k pozoruhodnému prohlášení: „Potvrzuji, že Depardieu močil v uličce v letadle.“ Z pohledu opilého herce šlo asi jen o logický důsledek toho, že mu letuška při startu nedovolila odejít na toaletu. Bezprostřední Depardieu to tedy vyřešil po svém.
Utekl Hollandeho dani. Čeká ho Putinova
Přestože 64letý herec je i podle svých obdivovatelů už trochu za zenitem, když pohrozil odchodem z Francie kvůli milionářské dani, získal značné sympatie. Pravice někdejšího prezidenta Sarkozyho vyjádřila pochopení. Belgičtí politici se nechali slyšet, že rádi uvítají každého bohatého Francouze. A švýcarští politici kontrovali, že kdyby mu to nevyšlo v Belgii, tak dveře do Alp má otevřené. Jenže pak se z boje proti dani prezidenta Hollandeho stal komediální výstup s Putinem.
Je nepravděpodobné, že by jiný stát Evropské unie ještě hercovi umožnil snadno získat občanství, když se nyní Depardieu tak hluboce vyznal z lásky k Rusku. Možná už na jaře bude svého nového zalíbení v zemi na východě Evropy litovat. To až jeho patron Putin zavede již oznámenou daň z luxusu.
Gérard Xavier Marcel Depardieu
» narodil se 27. prosince 1948 v Châteauroux ve střední Francii do chudé rodiny dělníka, ve 13 letech utekl ze školy a na ulici se živil šmelinou či ochranou prostitutek
» v sedmdesátých letech ho známý přivedl k divadlu a Depardieu v sobě objevil talent, prvním velkým úspěchem byl film Les Valseuses z roku 1974, za mnohé další úspěchy v komediích i dramatech byl dvakrát oceněn Césarem
» v jeho podnikatelském impériu jsou vinice v několika zemích, polnosti a nemovitosti, pařížské restaurace či nejrůznější akciové podíly, podle listu Wall Street Journal jde o majetek za 120 milionů dolarů
» v politice podporoval Françoise Mitterranda, pak zase Nicolase Sarkozyho, se současným prezidentem Françoisem Hollandem se nemá rád a před jeho milionářskou daní utíká z Francie, s velkou slávou dostal ruský pas od Vladimira Putina
» po dlouholetém manželství s herečkou Elizabeth Guignot, které skončilo rozvodem v roce 2006, vystřídal několik partnerek, má čtyři děti, rád pije, jí a jezdí na své motorce
Čtěte také:
Depardieu dostal od Putina ruské občanství
Putin dal novinářům audienci v carském stylu
Françoisi Hollandovi se vrací sliby
