Povolání bankéře bylo a zatím stále je považováno za jedno z nejprestižnějších ze všech. Výsledky posledního průzkum, který se uskutečnil mezi finančníky v londýnské City, jsou proto překvapivé. Více než 90 procent těchto finančníků chce opustit svá lukrativní místa, a to 50 procent do dvou let a 75 procent do pěti let.
Jako hlavní důvody udávají nechuť pracovat dlouho (až dvanáct hodin denně), strach z teroristických útoků, nižší bonusy než v minulých letech a také fakt, že v poslední době mnoho jejich kolegů ztratilo svá místa, což u některých z nich vyvolalo silné deprese. Většina z nich již také nechce bydlet v Londýně ani v jeho příměstských částech, ale touží se odstěhovat na venkov, kde si chtějí užívat nefalšovaného venkovského života se všemi jeho plusy.
Myslím si, že by nebylo od věci uspořádat takovýto podobný průzkum mezi českými finančníky. Soudím, že ti zatím netouží opustit své zajímavé posty - dobrovolně, i když je pravda, že většina z nich již vyměnila městský ruch za klid nedalekých vesnic. Ale je možné, že když už nastoupili tento trend, tak v brzké době třeba přijdou i na to, že je skutečně pohodlnější ani nepracovat ve svém oboru.
Také si myslím, že pro některé by již bylo na čase začít uvažovat o dalších alternativách, a to vzhledem k neustálému snižování pracovních míst v bankovním a finančním sektoru v Česku, které způsobuje jak jeho „monopolizace“ , tak technický rozvoj v tomto oboru, kdy oba tyto důsledky velice výrazně „tlačí na pilu“ snižování nákladů, a to především nákladů na pracovní sílu.
Nepopírám, že jsou zde i bankéři, které již nebaví jejich původní povolání a věnují se různým zájmům a zálibám, které v mnohých případech skutečně nemají již nic společného s bankovnictvím, i když většinou se opět „hraje“ o peníze a většinou zase o peníze těch druhých.
