(EURO 30/2003)
Ve svém článku uvedl Jiří Pšenička nepravdivé údaje a zkreslující informace, když napsal, že ministerstvo informatiky účelově rozdělilo zakázku na stavební úpravy na menší subdodávky s cílem „obejít zákon o zadávání veřejných zakázek“ a „zadalo bez tendru zakázku společnosti AMA invest“. Toto tvrzení není pravdivé. Stavební úpravy v pátém a šestém patře ministerstva proběhly v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, konkrétně §49b. Nad rámec tohoto ustanovení si navíc ministerstvo informatiky u naprosté většiny prací vyžádalo více dodavatelských nabídek. Z podnětu jedné ze dvou odborových organizací při ministerstvu informatiky nyní postup hospodářské správy MI ČR šetří Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Jakmile shledá ÚOHS postup ministerstva informatiky v souladu se zákonem, požádáme týdeník Euro i pana Pšeničku o oficiální omluvu podle tiskového zákona.
Klára Volná,
tisková mluvčí MI ČR
Vážená paní mluvčí,
předně bych si Vás dovolil mírně doplnit a poopravit v uvedených citacích. Napsal jsem doslova: 1) Ministerstvo informatiky šéfované Vladimírem Mlynářem zadalo bez tendru zakázku společnosti AMA invest, jejíž majitel Karol Böhm byl až do konce loňského roku v jedné firmě s nynějšími vedoucími činovníky ministerstva Michalem Franklem a Janou Vohralíkovou. 2) Nebylo vyvráceno podezření, že rozpis na menší subdodávky byl čistě účelový, tak aby mohl být obejit zákon o zadávání veřejných zakázek.
Oporou pro první tvrzení je mi Vaše e-mailová odpověď z 22. července, kde uvádíte: „Absence dodavatele na trhu stavebních společností, který by byl schopen realizovat částečnou rekonstrukci v určeném termínu a rozsahu prací, nedovolila při zadání veřejné zakázky postupovat podle § 3 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), tj. vyhlásit obchodní veřejnou soutěž o nejvýhodnější nabídku. Výběr společností, které prováděly jednotlivé akce, byl proveden dle ustanovení § 49b zákona.“ Jak dále připomínáte, „toto ustanovení dovoluje u veřejných zakázek do výše budoucího peněžitého závazku 2 000 000 Kč bez DPH rozhodnout o přímém zadání veřejné zakázky za cenu obvyklou v místě plnění“.
Z této informace pro mě ale jednoznačně vyplývá, že k žádnému tendru, do něhož by měly přístup všechny stavební firmy, nedošlo. Nemohlo se tak ukázat, zda náročné zadání jsou skutečně schopny splnit jen Vámi vybrané subjekty. Spekulaci o účelovosti rozdělení zakázky podporuje fakt, že s vedením ministerstva spřízněná firma AMA invest dostala za své práce zaplaceno 1,8 milionu korun, tedy těsně pod zákonnou hranici. Připomínám, že celkové náklady na rekonstrukci činily podle Vašich údajů dvanáct milionů korun. Ve věci rozdělení zakázky se dále opírám o dopis, který 30. června zaslalo občanské sdružení „Občané za svá práva“ Nejvyššímu kontrolnímu úřadu. Jednatel sdružení Aleš Moravec v něm uvádí, že ředitelka provozní sekce Jana Vohralíková 21. června na sněmu Evropských demokratů Jana Kasla (paní Vohralíková je místopředsedkyní této strany) na dotaz ohledně uvedené zakázky doslova uvedla: „Konzultovali jsem tento problém s našimi právníky a s NKÚ a ti toto rozdělení schválili.“ Aleš Moravec, který je členem Evropských demokratů, mi v minulých dnech řekl, že na autentičnosti výroku paní Vohralíkové trvá a je prý připraven v případě potřeby přivést i svědky.
Tolik k uvedeným citacím. Ve svých úsudcích ale rozhodně nejsem fundamentalista. Pokud je pravda, jak uvádíte, že ministerstvo si nad rámec svých povinností „vyžádalo nabídky více společností“, žádám Vás tímto o předložení zadávací dokumentace, nabídek dalších firem, které v konkurenci s AMA investem prohrály, a vyhodnocení celé soutěže. Pokud se z dokumentů ukáže, že firma AMA invest v regulérní soutěži předložila skutečně nejlepší nabídku, jsem připraven se ministerstvu informatiky a jmenovaným lidem veřejně omluvit. Bohužel, dosavadní informace mé podezření zatím nevyvrátily.
Jiří Pšenička, zástupce šéfredaktora týdeníku EURO
