Deregulace nájemného do čtyř let

MAJITELÉ DOMŮ Deregulace nájmů nejspíš bude rychlejší, než sociální demokracie dosud plánovala. Místo původně plánovaných šesti let má k úplnému narovnání cen dojít už během čtyř let - do konce roku 2010. V nadcházejícím volebním roce 2006 se však majitelé domů ještě žádné změny nedočkají.

MAJITELÉ DOMŮ Deregulace nájmů nejspíš bude rychlejší, než sociální demokracie dosud plánovala. Místo původně plánovaných šesti let má k úplnému narovnání cen dojít už během čtyř let - do konce roku 2010. V nadcházejícím volebním roce 2006 se však majitelé domů ještě žádné změny nedočkají.

Nájemné v bytech s regulovanými činžemi zřejmě poroste rychlejším tempem, než dosud předpokládal vládní návrh. Poslanecký klub ČSSD se totiž v minulém týdnu shodl, že by se nájmy od roku 2007 měly zvýšit v průměru o 14,2 procenta za rok místo dosud navrhovaných 9,3 procenta. Deregulace nájmů by měla být zkrácena z dosud uvažovaných šesti let na čtyři roky a skončit koncem roku 2010.

PĚTINA TRŽNÍ CENY BYTU

Místo dosud navrhovaného termínu 1. října 2006 si však musí majitelé domů počkat na 1. leden 2007. Nájemné by pak vzrostlo vždy k začátku roku a nakonec by mělo dosáhnout pěti procent tržní ceny bytu. Výjimku mají tvořit oblasti, kde jsou tyto ceny výrazně vyšší než je celorepublikovým standardem - jde zejména o Prahu 1, kde je strop stanoven na 2,9 procenta tržní ceny bytu. Výjimku mají i Praha 2 (3,65 procenta) a Praha 6 (4,6 procenta). Po roce 2010 by se pak nájmy měly už konečně uzavírat běžnou dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem, v případě sporu bude rozhodovat soud.

Nejrychleji by se měly regulované nájmy zvýšit v centru Prahy a Brna, kde se předpokládá roční růst zhruba o 25 procent. Například v bytě o rozloze 60 metrů čtverečních tak nájemník v Praze 1 zaplatí za čtyři roky na čistém nájemném zhruba 5380 korun měsíčně, tedy 89,66 koruny za metr čtvereční. Dosud platil zhruba 2220 korun, tedy 37,07 koruny za metr čtvereční. Ve druhém brněnském obvodě se nájemné u podobného bytu zvýší z dosavadních 1650 korun na přibližně 4000 korun.

V jiných městech bude nárůst výrazně nižší. Například v Ostravě by se nájmy měly zvýšit ročně o necelá tři procenta. V obcích s méně než 2000 obyvateli na Vysočině a ve Zlínském kraji se nepočítá s žádným navýšením.

SNĚMOVNA ROZHODNE JEŠTĚ V PROSINCI

Poslanecký klub sociálních demokratů se tak přiklonil k návrhu, který je kompromisem podporovaným menšími koaličními stranami. Je tedy pravděpodobné, že ve sněmovně má v tuto chvíli největší šanci na úspěch. Dolní komora by měla zákon o nájemném projednávat ve druhém čtení už toto úterý, zřejmě v polovině prosince pak přijde závěrečné schvalování.

Majitelé domů návrh samozřejmě vítají, i když zdaleka nesplňuje jejich požadavky. „Je to lepší než nic, ale zůstává to v hrubém rozporu s nálezy Ústavního soudu,“ řekl předseda Občanského sdružení majitelů domů Tomislav Šimeček. Dodal, že Ústavní soud nedovoluje regulovat nájemné pod úroveň, která pokryje náklady na běžnou údržbu a opravy. Podle odborných odhadů je to 50 korun za metr čtvereční a měsíc.

Zákon je podle Šimečka pro majitele dobrý v tom, že podpoří jejich stížnosti u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Majitelé odhadují, že v případě úspěchu by český stát kvůli regulaci nájmů žalovali o desítky miliard korun. Do Štrasburku sdružení odeslalo přes 2750 stížností od tuzemských majitelů domů (rozhovor s místopředsedou Občanského sdružení majitelů domů Liborem Dellinem přineseme v příštím čísle Profitu).

Okamžité zrušení deregulace neúspěšně prosazovala opoziční ODS. „Nevidím důvod, proč by takto direktivně měla vláda nebo sněmovna rozhodovat o výši nájemného,“ reagoval na rozhodnutí sociálních demokratů primátor Brna Richard Svoboda (ODS). Regulování nájemného je podle něj přežitek, o cenách by měla rozhodovat města a obce.

TRHU TO POMŮŽE

Majitelé domů už dlouho upozorňují, že v řadě případů jim příjmy z regulovaného nájemného nestačí ani na nejnutnější výdaje související se správou domu. Nejsou tak v pozici plnoprávných vlastníků, kteří si se svým majetkem mohou volně nakládat - naopak na něj musejí doplácet ze svého (podrobně jsme se problémům majitelů domů věnovali v Profitu č. 11/2005).

Vlastníci nemovitostí argumentují také tím, že deregulace povede ke snížení v současnosti příliš vysokých tržních cen. Bytů totiž bude více, protože konečně s nimi bude možné běžně obchodovat. Rozhýbání trhu s byty má být také dostatečnou pojistkou, že si majitelé nebudou moci říci o neúměrně vysoké nájemné. To potvrzují i realitní kanceláře. „Ceny na trhu by mohly v případě úplné deregulace klesnout o 20 až 25 procent,“ říká například generální ředitel Českomoravské realitní Petr Vosmík. Panelový byt 3+1, který se podle něj nyní pronajímá za zhruba 10 tisíc korun měsíčně bez poplatků, by tak stál kolem 7500 korun.

Okamžitá deregulace by podle názoru majitelů byla také spravedlivější. Umožnila by totiž využívat výhod dotovaných cen pouze nájemníkům, kteří to skutečně potřebují. Nyní v „regulovaných“ bytech žije řada lidí, kteří by si mohli dovolit zaplatit tržní cenu, a naopak zbytečně drahé tržní nájemné platí mnoho sociálně slabších obyvatel.

Sociální demokraté nyní v rámci připravovaného návrhu počítají s příspěvkem pro lidi, kterým výdaje na bydlení přesáhnou 30 procent. Další pomocí bude takzvaný doplatek na bydlení, který má definovat nově připravovaný zákon o hmotné nouzi.

(viz též komentář na straně 24)

NÁVRH ZMĚN NÁJEMNÉHO (v korunách za metr čtvereční)

Poznámka: Ceny uvádějí maximální základní měsíční nájemné v bytě 1. kategorie. Pramen: návrh poslaneckého klubu ČSSD, o kterém bude ještě jednat sněmovna